Navzdory snahám o dosažení nové dohody o příměří prohlásil íránský prezident Masoud Pezeshkian, že Islámská republika nyní vede s USA „totální válku“.

Od: World Israel News, 21. července 2026

Íránský prezident Masoud Pezeshkian v pondělí prohlásil, že jeho země vede „totální válku“ se Spojenými státy, a to i přesto, že regionální zprostředkovatelé naléhali na Teherán a Washington, aby přijaly desetidenní příměří s cílem obnovit diplomatická jednání.

„Realita je taková, že Íránská islámská republika je dnes zapojena do totální války,“ řekl Pezeshkian a varoval Íránce, že země bude muset snášet důsledky pokračujícího odporu.

Jeho prohlášení přišlo v době, kdy Spojené státy přesunuly na Blízký východ další vojenská letadla a zvažovaly rozšíření své kampaně nad rámec nočních úderů prováděných od obnovení bojů 7. července.

Útoky USA během poslední fáze války se soustředily především na íránská velitelská centra, pobřežní radarové základny, odpalovací rampy raket a dronů, systémy protivzdušné obrany a vojenská zařízení spojená s Hormuzským průlivem.

Americké síly se z velké části vyhýbaly obnoveným útokům v blízkosti Teheránu a proti íránským jaderným zařízením. Tato zdrženlivost by mohla skončit, pokud prezident Donald Trump nařídí širší kampaň, uvedli američtí představitelé.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf obvinil Washington, že používá diplomatický jazyk, zatímco se připravuje na další eskalaci.

Ghalibaf uvedl, že příjezd dalšího amerického vojenského vybavení dokazuje, že Spojeným státům nelze věřit, že boje zastaví. Dodal, že Írán se naučil rozpoznávat to, co charakterizoval jako klamné americké taktiky, a podle toho se připravuje.

Jeden z amerických vládních činitelů samostatně sdělil deníku Washington Post, že Trumpova administrativa se připravuje na možnost „rozsáhlejší války“ a vysílá do regionu další vojenská letadla.

Součástí příprav jsou údajně stíhací letouny a tankovací letouny schopné podporovat delší a intenzivnější bombardovací kampaň. Některá tankovací letadla jsou přesouvána na izraelské vojenské základny, kde by byla méně vystavena riziku než na základnách v zemích Perského zálivu, pokud by Írán zintenzivnil své odvetné útoky.

Očekává se, že prezident Trump během několika dní rozhodne, zda schválí návrat k operacím v plném rozsahu. Vysocí představitelé uvedli, že taková kampaň by byla podstatně rozsáhlejší než nedávné údery a mohla by se do ní opět zapojit i Izrael.

Jakékoli významné eskalování situace by však mohlo být zkomplikováno nedostatkem amerických stíhaček protivzdušné obrany a přesných zbraní s dlouhým doletem.

Jeden z představitelů varoval, že americké síly nemusí disponovat dostatečnými zásobami k udržení výrazně rozšířené kampaně a zároveň k pokračující ochraně amerických základen, regionálních spojenců a komerční lodní dopravy před íránskými raketami a drony.

Pentagon se rovněž musel vypořádat s škodami utrpěnými během dřívějších fází konfliktu, stejně jako s rostoucím počtem obětí mezi americkým vojenským personálem.

Ministerstvo obrany v pondělí identifikovalo dva vojáky zabité v Jordánsku v předchozím týdnu jako poručíka Tylera Jamese Feehana (25) z Ewa Beach na Havaji a vojína Isabellu Gonzalesovou (19) z Carrolltonu v Texasu.

Jejich smrt zvýšila počet amerických vojáků zabitých od obnovení nepřátelských akcí na tři. Téměř 100 dalších bylo údajně zraněno, ačkoli Pentagon uvedl, že většina těchto zranění byla lehká a že mnoho vojáků se již vrátilo do služby.

Navzdory vojenským přípravám íránští představitelé potvrdili, že nepřímá diplomatická komunikace s Washingtonem zůstává aktivní.

Mluvčí ministerstva zahraničí Esmaeil Baghaei uvedl, že Teherán v posledních dnech obdržel prostřednictvím zprostředkovatelů návrhy a vzkazy.

Odmítl tvrzení, že Írán si musí vybrat mezi vyjednáváním a vojenským odporem, a uvedl, že k prosazování národních zájmů lze využít jak diplomacii, tak válku.

Vysoký íránský představitel sdělil agentuře Reuters, že zprostředkovatelé předložili Teheránu návrh na desetidenní příměří.

Podle tohoto návrhu by Spojené státy a Írán dočasně zastavily útoky, zatímco vyjednavači by zkoumali, zda by bylo možné oživit prozatímní dohodu uzavřenou v červnu.

Do těchto snah se zapojily Katar, Egypt, Pákistán a Omán. Navrhovaný rámec údajně vzešel z jednání konaných v Maskatu a jeho cílem by bylo získat dostatek času na vyjednání dlouhodobějšího urovnání.

Předchozí memorandum požadovalo 60denní příměří, znovuotevření Hormuzského průlivu a jednání o konečné dohodě týkající se íránského jaderného programu a širšího konfliktu.