Rozhodnutí představuje „pokračující politizaci UNESCO“, uvádí ministerstvo zahraničí.

Autor: J. Micah Hancock 26. července 2026

Izraelští představitelé odsoudili nedávné rozhodnutí přijaté na zasedání Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), které zařadilo Sebastii v Samaří jak na Seznam světového dědictví, tak na Seznam světového dědictví v ohrožení, a uvedli, že tento orgán OSN ignoruje „starodávnou židovskou přítomnost a spojení“ s tímto místem.

Nina Ben-Ami, izraelská náměstkyně generálního ředitele pro OSN a mezinárodní organizace, před rozhodnutím orgánu vystoupila s prohlášením: „Izrael se rozhodně staví proti cynické žádosti Palestiny zařadit Sebastii mezi ohrožená památková místa.“

Upozornila, že palestinská žádost o zařazení tohoto místa na seznam UNESCO „záměrně ignoruje“ prokázané historické spojení tohoto místa s židovskou a izraelskou historií.

„Sebastie je historickým, biblickým hlavním městem starověkého Izraelského království již od 9. století př. n. l.,“ řekla Ben-Ami před zasedáním výboru. „Sebastie, známá také jako Samaří, se v Bibli objevuje mnohokrát, poprvé v Knize králů, která popisuje, jak král Omri koupil kopec, na němž vybudoval město Samaří (Šomron).“

Upozornila také na jeho souvislost s křesťanskými tradicemi týkajícími se pohřbu Jana Křtitele.

„Podle křesťanské tradice je to místo, kde byl v roce 30 n. l. pochován Jan Křtitel,“ uvedla Ben Ami a připomněla, že tam podle Bible „vládli král Achab a královna Jezabel“.

„Existuje dlouhá tradice palestinských pokusů zamlčovat skutečnost, že izraelský lid je původním obyvatelstvem země Izraele; podkopávat legitimitu existence Izraele jako národní vlasti židovského národa,“ poznamenala izraelská velvyslankyně.

Sebastie, ležící na kopci nedaleko Nablusu (biblického Šechemu), je vědci a archeology trvale identifikována jako místo starověké Samaří.

Jak je popsáno v knize 1. Královské, král Omri založil hlavní město biblického Izraelského království v Samaří (později přejmenovaném na Sebastii) v rámci svých snah sjednotit severní království pod svou vládou.

Král Omri je zmiňován v dobových pramenech, jako je Mešova stéla objevená v roce 1868, a v asyrských záznamech, které označují Izrael jako „dům Omriho“.

Podle biblického vyprávění se Omriho syn Achab stal jedním z nejznámějších izraelských králů, který vedl národ k ještě většímu uctívání cizích bohů a zapletl se do konfliktů s proroky, jako byl například Eliáš.

Na tomto místě se nacházejí pozůstatky z různých historických období, včetně doby železné, asyrské, perské, helénistické, římské, byzantské a islámské éry.

Sebastie je také místem, kde byl podle některých křesťanských a muslimských tradic pohřben Jan Křtitel.

Ministr zahraničí Gideon Sa’ar na akci pořádané minulý týden u příležitosti uznání Města Davida Guatemalou jako významného místa židovského dědictví uvedl, že palestinské vedení se snaží „přepisovat historii“.

„Palestinské vedení a ti, kdo mu napomáhají v mezinárodních institucích, se nesnaží pouze přepsat historii. Snaží se vymyslet zcela falešný příběh,“ řekl ministr Sa’ar. „Vymazávají a popírají židovské pouto k této zemi.“

„Žádné politické rozhodnutí nemůže vymazat historii židovského národa v Zemi Izraele.“

Z projevu ministra zahraničních věcí @gidonsaar při slavnostním ceremoniálu u příležitosti uznání Města Davida Guatemalou jako památky, který se konal souběžně s jednáním UNESCO o… pic.twitter.com/vT0NYiu2q8

— Izraelské ministerstvo zahraničních věcí (@IsraelMFA) 24. července 2026

Ministr Sa’ar uvedl, že Sebastie „svědčí o izraelských králech.

Je důkazem hlubokých historických kořenů našeho národa v této zemi.“

„Žádné hlasování v mezinárodní organizaci nemůže změnit to, co leží pod našima nohama,“ dodal.

Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že rozhodnutí týkající se Sebastie a libanonského hradu Beaufort „odrážejí pokračující politizaci UNESCO a nové dno, na které tato organizace klesla, stejně jako pokračující erozi její důvěryhodnosti.“

Ministerstvo uvedlo, že „místo ochrany kulturního dědictví lidstva se výbor opět rozhodl sloužit jako platforma pro prosazování jednostranných palestinských politických iniciativ proti Izraeli, a to v hanebné snaze vymazat jasnou židovskou vazbu na Zemi Izraele.“

Izraelská vláda uznává riziko zničení Sebastie, ale obviňuje Palestinskou samosprávu z toho, že stavebními projekty způsobuje trvalé škody na tomto místě a že také nedokáže ochránit jeho artefakty.

Palestinská samospráva v posledních letech na částech lokality vybudovala silnici a dětské hřiště. Izraelské úřady rovněž obvinily Palestinskou samosprávu z toho, že ignoruje rabování artefaktů z této lokality, což je běžný problém na archeologických nalezištích v Judsku a Samaří kvůli nedostatku jasného dohledu a pravomocí ze strany centrálního archeologického orgánu.

Z tohoto důvodu vláda předložila návrh zákona, jehož cílem je zřídit civilní úřad pro památky pro Judeu a Samaří, který by pomáhal chránit a dohlížet na lokality, které v současné době nespadají pod pravomoc žádné civilní organizace.

Ministerstvo zahraničních věcí rovněž odsoudilo rozhodnutí UNESCO, které viní Izrael ze zničení lokality hradu Beaufort v Libanonu, a uvedlo: „Rozhodnutí týkající se hradu Beaufort v jižním Libanonu je příkladem hlubokého morálního selhání.“

„Teroristická organizace Hizballáh po léta systematicky přeměňovala historickou křižáckou pevnost na vojenskou pevnost, vybudovala pod areálem rozsáhlou síť teroristických tunelů a z tohoto areálu odpálila stovky raket, střel a bezpilotních letounů proti izraelským civilistům,“ obvinilo ministerstvo. „Libanon umožnil teroristické organizaci využívat památku na svém suverénním území k vojenským účelům, přesto se UNESCO rozhodlo ignorovat systematické zneužívání tohoto místa a místo toho svalit vinu na Izrael, který brání své občany.“

UNESCO již dříve zařadilo lokalitu Tell es-Sultan v Jerichu, ztotožňovanou s biblickým městem Jericho, na seznam palestinského kulturního dědictví, aniž by jakkoli zmínilo její význam pro židovskou a izraelskou historii.