Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poblahopřál americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k 250. výročí Dne nezávislosti USA, uvedla v pátek kancelář premiéra (PMO) s tím, že se oba lídři dohodli na setkání v blízké budoucnosti.

Od: All Israel News 4. července 2026

Podle úřadu premiéra Netanjahu Trumpovi sdělil, že „USA jsou zárukou svobody ve světě“, a uvedl, že Izrael si velmi cení úzkých vazeb mezi oběma zeměmi.

„Premiér Netanjahu a prezident Trump se dohodli, že se brzy setkají v USA,“ dodal úřad premiéra.

K rozhovoru došlo uprostřed údajných napětí mezi Washingtonem a Jeruzalémem ohledně připravovaného memoranda o porozumění (MOU) Trumpovy administrativy s Islámskou republikou, které má sloužit jako rámec pro 60denní diplomatické úsilí o ukončení války mezi USA a Íránem.

Izraelští představitelé vyjádřili obavy, že by Washington mohl zmírnit svůj dlouhodobý postoj k zabránění Íránu v rozvoji jeho jaderného programu a v pokračujícím ohrožování regionu prostřednictvím svého raketového arzenálu a podpory proxy skupin, včetně Hizballáhu v Libanonu, Hamásu v Gaze a Hútiů v Jemenu.

Administrativa čelila kritice i doma kvůli navrhované dohodě s Teheránem. Několik prominentních konzervativců označilo tuto potenciální dohodu za politiku ustupování a zároveň zpochybnilo, zda by skutečně uvalila smysluplná omezení na íránské jaderné a vojenské kapacity.

Zároveň Trumpova administrativa naznačila, že diplomacie není její jedinou možností. The Wall Street Journal tento týden informoval, že Trump zvažuje návrat k boji proti Íránu, pokud dohoda nepřinese požadovaný výsledek. Američtí představitelé, kteří hovořili anonymně, uvedli, že Washington by v případě nutnosti mohl obnovit operace proti Íránu.

Izrael a USA zahájily 28. února společnou vojenskou kampaň proti Íránu, při níž byl zabit nejvyšší vůdce Ali Chameneí a desítky vysokých íránských představitelů, přičemž byla způsobena těžká škoda na teheránské jaderné, námořní a raketové infrastruktuře. Tento 40denní konflikt režim výrazně oslabil, ačkoli Írán si nadále zachovává raketové a dronové kapacity a pokračuje v podpoře regionálních proxy sil.

Trump ve čtvrtek v rozhovoru pro CNBC uvedl, že Írán v současných jednáních s Washingtonem „souhlasil prakticky se vším, co potřebujeme“, ačkoli neposkytl žádné podrobnosti.

Íránští představitelé však veřejně popřeli, že by souhlasili s likvidací jaderného programu země, omezením vývoje raket nebo ukončením podpory spřátelených ozbrojených skupin v regionu, včetně libanonského Hizballáhu.

Jednou z nevyřešených otázek v jednáních je Hormuzský průliv, strategická vodní cesta, kterou prochází zhruba pětina světových dodávek energie. Íránská blokáda průlivu během války vyvolala otřesy na globálních energetických trzích a vzbudila obavy z rozsáhlejších ekonomických narušení.

„Jednáme a uvidíme,“ řekl Trump.

Trump také popsal Írán jako „rozmazlené dítě“ a „tyrana Blízkého východu“, přičemž zopakoval, že režimu nesmí být dovoleno získat jadernou zbraň.

„Mnoho let jste si u svých rodičů dělali, co jste chtěli, a najednou na vás tvrdě zakročí; chvíli vám trvá, než si na to zvyknete,“ řekl o Íránu. „Dělali si, co chtěli, 47 let.“

Trump také uvedl, že Spojené státy nyní po válce jednají s novou skupinou íránských vůdců.

„Jsme už u třetí skupiny vůdců a vlastně s nimi vycházíme dobře,“ řekl. „Myslím, že jsou mnohem racionálnější. Mimochodem, podle mě jde o změnu režimu, ale já o změnu režimu neusiluji. Usiluji o něco velmi jednoduchého. Nesmí mít jadernou zbraň.“