Prezident Trump pozastavil plány na rozšířenou vojenskou kampaň proti Íránu kvůli varováním ohledně ubývajících zásob protiletadlových raket, informuje deník The New York Times.

Od: Israel National News 26. července 2026, 5:12

Americký prezident Donald Trump dočasně pozastavil plány na výrazné rozšíření vojenských operací proti Íránu, a to kvůli obavám, že zintenzivnění kampaně by nebezpečně vyčerpalo zásoby protiletadlových střel Patriot a související munice v celém Středním východě, jak uvádí sobotní zpráva deníku The New York Times.

Úředníci z administrativy informovali deník, že vyčerpané zásoby obranných raket představují jedno z několika vážných rizik spojených s obnovením rozsáhlých bojových operací. Trump a jeho nejbližší spolupracovníci se rovněž obávají regionální eskalace, která by vystavila zranitelné partnery v Perském zálivu íránským odvetným útokům, kolísání na energetických trzích, globálnímu ekonomickému napětí a zhoršení podmínek uprchlíků.

Rozhodnutí o odkladu následovalo po pátečním setkání, kterého se zúčastnili nejvyšší poradci Bílého domu a členové vlády. Úředníci, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, prozradili deníku The New York Times, že neveřejné diskuse se intenzivně soustředily na ubývající zásoby protiletadlových střel Patriot. Tyto slabiny byly zdůrazněny minulý pátek, kdy íránská balistická raketa pronikla obrannými systémy v Jordánsku a zabila tři americké vojáky.

Generál Dan Caine, předseda Sboru náčelníků štábů, podle úředníků, kteří hovořili s The New York Times, v soukromí varoval, že ačkoli armáda si zachovala operační kapacitu pro rozsáhlý útok, takový krok by ohrozil dostupnost protiraket pro Centrální velitelství USA. Mluvčí generála Cainea se odmítl vyjádřit k soukromým radám poskytnutým prezidentovi.

Ředitel komunikace Bílého domu Steven Cheung uvedl, že prezident „vždy důsledně tvrdil, že upřednostňuje diplomatické řešení, ale nadále si ponechává všechny možnosti, pokud Írán bude pokračovat v teroristických aktivitách v Hormuzském průlivu nebo proti spojencům.“

Cheung dodal, že po zavedení přísných ekonomických sankcí a vojenských úderů „by bylo pro Írán moudré usilovat o dohodu vyjednanou na základě jednání; jinak vědí, co se stane.“

Trump se potýká s řízením téměř pětiměsíčního konfliktu a obnovením obchodní plavby Hormuzským průlivem, přičemž s obnovením nepřátelských akcí rostou i náklady na palivo. Diplomatické snahy selhaly a ani nedávné intenzivní bombardování nedokázalo odradit íránské síly.

Podle zdrojů, které hovořily s The New York Times, podporovalo širší ofenzívu jen velmi málo lidí z Trumpova nejbližšího okolí. Jeden z vysokých úředníků zpochybnil, zda eskalace vojenského tlaku donutí Teherán k vyjednávání, a poznamenal, že údery často vedou k opačnému výsledku, když sjednotí íránské obyvatelstvo za svým vedením proti vnějšímu protivníkovi.

V sobotu se poprvé za dva týdny, po 13 po sobě jdoucích nocích amerických úderů, objevily známky uklidnění vojenských střetů, i když napětí přetrvávalo, protože v Jemenu propukly střety mezi silami spojenými se Saúdskou Arábií a Húti podporovanými Íránem.

Před pátečním zasedáním Trump poznamenal, že síly zůstávají připraveny na rozšířené údery, zároveň však naznačil otevřenost k diplomatickému jednání.

„Podívejte, jsme připraveni k akci,“ řekl Trump novinářům v pátek odpoledne a dodal: „Jsme připraveni zasáhnout, ale jednáme s nimi, takže možná k tomu zvrátícímu bodu dojde, možná ne.“

Ve čtvrtečním rozhovoru pro Axios Trump naznačil možné plány na rozsáhlejší úder slovy: „Zvažuji masivní útok. Větší než kdykoli předtím. Jsem blízko rozhodnutí. Jsme na to všichni připraveni.“

Trump však v pátek večer odložil plány na rozsáhlé bombardování poté, co vojenští poradci upozornili na ubývající zásoby obranné munice potřebné k ochraně amerických základen v Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu a Spojených arabských emirátech před odvetnými údery.

Koncem dubna deník The New York Times informoval, že americké síly spotřebovaly přes 1 200 protiletadlových raket Patriot, z nichž každá stála více než 4 miliony dolarů, čímž se zásoby dostaly na znepokojivou úroveň, která se od té doby ještě zhoršila.

Klíčoví poradci, včetně Jareda Kushnera, místo toho prosazovali strategii s nižším rizikem zaměřenou na trvalý ekonomický tlak a diplomacii, uvádí sobotní zpráva. Zůstává nejisté, zda probíhají aktivní jednání a zda se podaří překonat vnitřní rozpory v íránském vedení.