V návaznosti na jednání na vysoké úrovni v Egyptě s americkým vyslancem Jaredem Kushnerem požaduje Hamas, aby Rada pro mír přiměla Izrael splnit své závazky vyplývající z plánu pro Gazu.

Autor: Elad Benari 17. srpna 2026, 2:17

V návaznosti na jednání v Egyptě se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem oznámila teroristická organizace Hamás v neděli, že požádala Radu pro mír, aby „donutila“ Izrael přijmout mírový plán pro Gazu.

Ve svém oficiálním veřejném prohlášení skupina uvedla, že vyzvala jak zprostředkující státy, tak Radu míru, aby „donutily okupační mocnost splnit všechny své závazky vyplývající z první fáze, ukončit veškerá porušování, zastavit zabíjení a vpády [a] schválit plán pro druhou fázi“ dohody o příměří vypracované Washingtonem.

Dřívější nedělní zprávy z Axios přinesly podrobnosti týkající se Kushnerova setkání v Káhiře s vůdci Hamásu, během něhož americký zástupce naléhal na organizaci, aby splnila svůj slib složit zbraně.

Toto diplomatické setkání znamenalo Kushnerovo první přímé jednání s vedením Hamásu od podpisu dohody o ukončení nepřátelských akcí v Gaze loni v říjnu. Jednání se konala v době, kdy se Trumpova administrativa a její Rada pro mír snaží přivést jak Hamás, tak Izrael do další fáze dvaceti bodů mírové architektury Spojených států.

Kushnera na summitu doprovázel bývalý britský premiér Tony Blair, který je členem výkonného výboru Rady, a Nickolay Mladenov, vysoký představitel Rady pro mír.

Hamás u jednacího stolu zastupoval politický šéf této teroristické skupiny Khalil al-Hayya. Mezi regionálními účastníky byli katarský diplomat Ali al-Thawadi, šéf egyptské rozvědky Hassan Rashad a vysoký úředník z Turecka.

Podle zasvěceného zdroje obeznámeného s dialogem měla káhirská konference za cíl převést závazky Hamásu týkající se demilitarizace Gazy do ověřitelných, konkrétních opatření.

Kushner má v pondělí odcestovat do Izraele, kde se setká s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zdroj informoval Axios, že se očekává, že se tato jednání budou soustředit na „odpovídající kroky“, které jsou vyžadovány ze strany Izraele.

Zasvěcenci obeznámení s jednáními naznačili, že poselství delegace směrem k Izraeli se liší od minulých diplomatických výměn. Z pohledu Bílého domu již jednání nemají za cíl přehodnotit či změnit stávající rámec, ale spíše převést stanovené sliby do praktických kroků v terénu.

Jeden z představitelů obeznámených s jednáním popsal hlavní cíl jako iniciativu zaměřenou na „převedení závazků z plánu do konkrétních a ověřitelných kroků“. Washington očekává hmatatelný pokrok na několika frontách, včetně zastavení vojenských útoků v Gaze, stažení izraelských vojsk k Žluté linii, podstatného navýšení dodávek humanitární pomoci do tohoto území a pokroku při budování rámců pro správu věcí veřejných a civilní obnovu.