Izraelský premiér, si možná zadělává na konfrontaci s Trumpovou administrativou. Prohlásil totiž, že Jeruzalém nepřijal nový plán Rady pro mír týkající se Gazy a vypracoval seznam pozměňovacích návrhů.

Od: World Israel News, 5. srpna 2026

Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael nepřijal navrhovaný plán Rady pro mír na odzbrojení Hamásu, čímž veřejně zpochybnil dohodu, kterou prezident Donald Trump označil za významný průlom směřující k ukončení konfliktu v Gaze.

Ve videoprohlášení zveřejněném v úterý Netanjahu uvedl, že Trumpova administrativa věřila, že by mohla zajistit odzbrojení Hamásu a širší demilitarizaci Gazy, zdůraznil však, že Jeruzalém dokument vyjednaný s teroristickou skupinou neschválil.

„Poslali nám návrh. Nesouhlasili jsme s ním. Není to náš návrh. Poslali jsme jim naše připomínky,“ řekl Netanjahu.

Netanjahu rovněž prohlásil, že izraelské obranné síly (IDF) se nestáhnou „z našich současných pozic“, dokud „nebude Hamás zcela odzbrojen“, čímž vymezil rozdíl mezi postojem Izraele a plánem, který předpokládá postupné stahování izraelských jednotek v souvislosti s odevzdáváním zbraní ze strany Hamásu.

Neshoda se týká především pořadí kroků. Plán Rady pro mír požaduje, aby byl Hamás a další ozbrojené teroristické skupiny postupně odzbrojeny, zatímco se izraelské jednotky budou stahovat v odpovídajících fázích. Netanjahu naopak požaduje, aby bylo odzbrojení Hamásu dokončeno dříve, než Izrael opustí jakékoli další území, které obsadil od příměří v říjnu 2025.

Izraelské síly by se na základě této dohody stáhly k původní Žluté linii, čímž by si IDF ponechala kontrolu nad přibližně 53 % Gazy. Izrael však rozšířil oblast pod svou kontrolou na více než 60 % území. Netanjahuovo prohlášení naznačuje, že IDF se zpočátku nevrátí ani k původní linii stanovené v dohodě o příměří.

Plán schválený hnutím Hamás minulý týden vyzývá Izrael a palestinské frakce k zastavení vojenských operací a dává stranám 14 dní na vypracování podrobného harmonogramu a mechanismu provádění.

Podle tohoto návrhu by hnutí Hamás předalo odpovědnost za civilní správu a vnitřní bezpečnost Národnímu výboru pro správu Gazy, palestinskému technokratickému orgánu podporovanému Radou pro mír. Mezinárodní ověřovací výbor by posoudil, zda každá strana splnila své závazky, než by proces postoupil do další fáze.

Plán rovněž počítá s vyřazením z provozu a uskladněním těžkých zbraní, závodů na výrobu zbraní, zbrojnic a tunelů. Mezinárodní stabilizační síly by podporovaly novou palestinskou správu, dohlížely na bezpečnostní opatření a pomáhaly při výcviku palestinské policie.

Izrael vznesl námitky proti několika bodům tohoto dokumentu. Izraelští představitelé argumentovali, že zbraně Hamásu musí být zničeny, a nikoli pouze uloženy do skladů, a postavili se proti tomu, aby Katar a Turecko získaly místa v mezinárodním výboru odpovědném za ověřování plnění plánu.

Jeruzalém rovněž protestoval proti tomu, že nebyl přímo zapojen do vyjednávání o tomto plánu a že mu byl předložen hotový dokument až poté, co Hamás, Rada pro mír a zprostředkovatelé z USA, Egypta, Kataru a Turecka dosáhli dohody.

Rada pro mír tvrdí, že tento plán je rozšířením Trumpova 20bodového plánu pro Gazu, který Izrael přijal v roce 2025. Vysoký americký úředník minulý týden uvedl, že od Izraele se proto nepožaduje, aby přijal zcela nový rámec, a varoval, že Trump by byl „velmi zklamaný“, pokud by Jeruzalém zabránil pokroku v tomto návrhu.

Trump ve čtvrtek oznámil dohodu s hnutím Hamás, kterou označil za „historickou“ a uvedl, že povede k úplnému odzbrojení Hamásu a dalších ozbrojených frakcí. Později tvrdil, že Izrael je s touto dohodou „velmi spokojen“, což však popírá Netanjahuovo následné prohlášení, že Izrael její podmínky nikdy nepřijal.

Vysoký vyslanec Rady pro mír v Gaze Nikolaj Mladenov a poradce Aryeh Lightstone se v pondělí setkali s Netanjahuem v Jeruzalémě ve snaze zmírnit rozdíly.

Rada popsala jednání jako „konstruktivní a podrobná“ a uvedla, že jejím cílem zůstává „úplné odzbrojení v pásmu Gazy a přechod od vlády zbraní“.

Po schůzce se zdálo, že rada upravila svůj popis toho, kdy by se měl Izrael stáhnout. Uvedla, že izraelské obranné síly (IDF) nepřekročí Žlutou linii, dokud nebudou odzbrojeny lehké a těžké zbraně Hamásu a dokud nebude zlikvidována síť tunelů.

„Stahování se musí odehrávat souběžně s odzbrojením,“ řekl Mladenov při oznámení dohody.

Tato formulace by mohla Izraeli umožnit zůstat na původní Žluté linii, dokud nebude proces odzbrojení dokončen. Netanjahu však zašel ještě dál a prohlásil, že Izrael neopustí své současné pozice – včetně území dobytého za touto linií – dokud nebude Hamás zcela odzbrojen.

Premiér rovněž odmítl požadavky, aby Izrael během provádění plánu pozastavil veškerou vojenskou činnost. Uvedl, že izraelské jednotky si ponechají pravomoc podniknout jakékoli kroky nezbytné k ochraně sebe samých, izraelského území a izraelských civilistů.

Mladenov údajně naléhal na Netanjahua, aby zastavil izraelské údery, aby se zabránilo dalšímu poškození jednání. Izrael naopak trvá na tom, že si musí zachovat svobodu jednání proti členům Hamásu, kteří ohrožují jeho síly nebo se pokoušejí obnovit vojenské kapacity této skupiny.

Hamás tvrdí, že nezačne odevzdávat zbraně, dokud Izrael nezastaví své útoky a nezačne se stahovat.

„Nepodnikneme žádné kroky týkající se odzbrojení před stažením Izraele z pásma Gazy,“ uvedl vyjednavač Hamásu Ghazi Hamad.