Damašek přiznává, že v Jordánsku vedl jednání s Izraelem s cílem zmírnit napětí po leteckém útoku izraelských ozbrojených sil (IDF), jehož cílem bylo zabránit Turecku v získání přítomnosti v zemi.

Autor: World Israel News, 24. srpna 2026

Sýrie v neděli potvrdila, že vysocí syrští a izraelští představitelé vedli v Jordánsku jednání zprostředkovaná USA s cílem zmírnit napětí a obnovit vyjednávání o bezpečnostní dohodě po sérii izraelských vojenských operací na syrském území.

Syrskou delegaci vedl ministr zahraničních věcí Asaad al-Shaibani; podle syrského ministerstva zahraničí její součástí byli také šéfové syrské generální a vojenské rozvědky.

Izraelské zprávy uvádějí, že v čele izraelské delegace stál ředitel Mossadu Roman Gofman.

Toto setkání představovalo jeden z nejvýznamnějších přímých kontaktů mezi Izraelem a Sýrií od eskalace napětí po izraelském úderu z minulého týdne na leteckou základnu Abu al-Duhur v severní Sýrii.

Podle syrské státní tiskové agentury SANA se jednání zaměřila na vypracování praktických opatření k zastavení izraelských leteckých úderů, zatýkání a cílených vojenských operací v Sýrii, přičemž se rovněž projednávala možnost návratu k jednáním o širší bezpečnostní dohodě.

Strany rovněž diskutovaly o snahách zabránit tomu, aby se rostoucí napětí mezi Izraelem a Tureckem přelilo do Sýrie.

Trumpova administrativa toto setkání důrazně podpořila, protože se Washington snaží zabránit konfrontaci mezi Izraelem, Sýrií a Tureckem a oživit diplomatický proces, který na začátku tohoto roku dosáhl významného pokroku.

Jednání se konala necelý týden poté, co izraelské stíhačky zaútočily na leteckou základnu Abu al-Duhur v provincii Idlib, přibližně 70 kilometrů od tureckých hranic. Útok údajně zahrnoval nejméně osm bomb namířených na přistávací dráhy a hangáry.

Izrael uvedl, že útok provedl poté, co obdržel zpravodajské informace naznačující, že Sýrie se chystá umožnit tureckým silám zřídit na základně vojenskou přítomnost, včetně radarových a dronových kapacit, které Jeruzalém považoval za potenciální hrozbu.

Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua po útoku uvedla, že Sýrie byla blízko porušení stávající dohody týkající se tureckého nasazení.

„Izrael opakovaně varoval Sýrii, že takové nasazení by představovalo hrozbu pro bezpečnost Izraele,“ uvedla kancelář premiéra a dodala, že Jeruzalém „nebude tolerovat ohrožení své bezpečnosti.“

Damašek a Ankara popřely, že by bylo plánováno trvalé rozmístění tureckých vojsk.

Al-Šaibani připustil, že turecký vojenský personál nedávno navštívil Abu al-Duhur, ale uvedl, že jejich přítomnost souvisela spíše s širší vojenskou spoluprací Sýrie s Tureckem a s rekonstrukcí zařízení než s přípravami na zřízení turecké základny.

„Nebylo v úmyslu tam zřídit tureckou základnu,“ řekl al-Šaibani a dodal, že neexistoval ani žádný plán na trvalé rozmístění tureckých vojsk.

Sýrie tvrdí, že rekonstrukční práce v Abu al-Duhuru měly za cíl obnovit letiště pro potřeby syrské armády po letech poškození během občanské války v zemi.

Tento spor téměř zmařil diplomatické kontakty mezi Jeruzalémem a Damaškem.

Al-Shaibani uvedl, že přímá komunikace s Izraelem byla po útoku pozastavena. Ministr zahraničí nicméně o víkendu naznačil, že Sýrie má i nadále zájem o návrat k jednáním.

„V současné době Izraeli nedůvěřujeme,“ řekl al-Shaibani agentuře Reuters, přičemž předpověděl, že jednání se přesto v blízké budoucnosti obnoví.

Syrský ministr uvedl, že Washington neustále tlačil na Jeruzalém, aby se vrátil k jednacímu stolu, a argumentoval, že obě země již před posledním zhoršením vztahů dosáhly podstatného pokroku směrem k dohodě.

Podle al-Shaibaniho se Izrael a Sýrie na papíře dohodli na „téměř všem“ v rámci navrhovaného bezpečnostního ujednání z počátku tohoto roku.

Tento návrh údajně zahrnoval několik různých bezpečnostních zón v jižní Sýrii, včetně nárazníkové zóny, v níž by byly rozmístěny pouze síly OSN, jakož i dalších zón umožňujících různou míru syrské vojenské přítomnosti.

Damašek tvrdí, že jakákoli případná dohoda musí zahrnovat také ukončení izraelských útoků a stažení izraelských sil ze syrského území zabraného po pádu vlády Bašára al-Asada v prosinci 2024.

Sýrie usiluje o návrat k hranicím, které existovaly před 8. prosincem 2024, spolu s obnovením provádění dohody o stažení z roku 1974 mezi Izraelem a Sýrií.

Syrská vláda během nedělních rozhovorů zopakovala, že Golanské výšiny považuje za syrské území, naznačila však, že jednání o konečném statusu tohoto území přijdou na řadu až v pozdější fázi.

Izrael drží Golanské výšiny od jejich dobytí během Šestidenní války v roce 1967 a v roce 1981 na tuto oblast uplatnil izraelské právo. Spojené státy uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami během prvního funkčního období prezidenta Trumpa v roce 2019.

Izrael mezitím údajně stanovil několik vlastních podmínek pro jakoukoli novou dohodu s Damaškem.

Izraelští představitelé se snaží zabránit tomu, aby se v Sýrii usadily turecké vojenské síly, zachovat demilitarizovanou zónu na syrské straně Golanských výšin a zabránit syrské armádě v získávání strategických zbraní, které by mohly ohrozit Izrael.

Jeruzalém rovněž požaduje záruky bezpečnosti syrského drúzského obyvatelstva a údajně považuje jakýkoli ústup z pozic, které v současné době drží IDF v nárazníkové zóně, za krok, k němuž by došlo pouze výměnou za významné diplomatické a bezpečnostní ústupky.

Jednání probíhají také v době, kdy se Washington snaží vytvořit mechanismus pro řízení stále složitějších vztahů mezi Izraelem, Tureckem a Sýrií.

Zvláštní vyslanec USA Tom Barrack po útoku na Abu al-Duhur varoval, že neúmyslná izraelsko-turecká konfrontace by mohla mít vážné důsledky.

Turecko se stalo jedním z nejdůležitějších zahraničních podporovatelů vlády syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa a hraje významnou roli při výcviku a obnově syrských ozbrojených sil.

Izrael je stále více znepokojen tím, že turecká vojenská pomoc by se nakonec mohla proměnit v trvalou strategickou přítomnost v Sýrii.