Po setkání s představiteli Hamásu v Egyptě přicestoval Jared Kushner do Izraele, kde se setká s Netanjahuem. Washington se domnívá, že premiér s rámcovým plánem v zásadě souhlasil, a požaduje jeho realizaci.

Od: Israel National News 16. srpna 2026, 20:33

Tlak na Izrael ohledně budoucnosti války v Gaze se stupňuje. Očekává se, že Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, se v pondělí setká s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednání se zaměří na požadavek Washingtonu, aby Izrael přistoupil k praktické realizaci rámcové dohody o ukončení války.

Kushner by měl do Izraele přicestovat v rámci regionální návštěvy společně s vysokými představiteli Rady pro mír, včetně vrchního vyslance Nikolaje Mladenova a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Bude to jeho první návštěva Izraele od ledna 2026, po jednáních, která Kushner a vysokí představitelé Rady pro mír vedli s delegací Hamásu v Egyptě.

Podle zdrojů obeznámených s touto záležitostí se poselství, které delegace přináší, liší od předchozích kol jednání. Z pohledu Trumpovy administrativy se diskuse již nemá soustředit na přepracování rámcové dohody, ale spíše na to, jak lze již přijaté závazky proměnit v konkrétní kroky v terénu.

Jeden z důvěrných zdrojů obeznámených s jednáními popsal jejich cíl jako snahu „převést závazky z mírového plánu do konkrétních a ověřitelných kroků“. Washington očekává pokrok v řadě otázek, včetně zastavení útoků v Gaze, stažení izraelských sil k Žluté linii, výrazného navýšení humanitární pomoci směřující do Gazy a pokroku při zavádění mechanismů pro obnovu a civilní správu.

V této souvislosti vydaly Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt, Katar, Jordánsko, Indonésie a Turecko společné prohlášení, v němž odsoudily odmítnutí Trumpova plánu ze strany Izraele. Prohlášení uvádí, že „Izrael nese odpovědnost za zdržování mírových snah v Gaze a na palestinských územích“, a varuje, že odmítnutí plánu by mohlo podkopat úsilí amerického prezidenta o ukončení války.

Washington očekává, že Netanjahu přistoupí k realizaci

Představitelé obeznámení s jednáními uvádějí, že z Trumpova pohledu již Netanjahu s rámcovým plánem v zásadě souhlasil. Tvrdí, že poté, co americká administrativa souhlasila s kroky požadovanými premiérem, Bílý dům nyní očekává, že Izrael rovněž splní svou část dohody.

Jeden z představitelů v rozhovoru pro Ynet popsal vzkaz přicházející z prezidentova okolí takto: „Bibi musí s dohodou souhlasit. Udělal jsem, o co mě požádal. Teď musí udělat to, o co žádám já.“ Jiný zdroj tvrdí, že Washington se domnívá, že Izrael se snaží získat čas prostřednictvím nových výhrad a změn v pořadí kroků, a dodává: „Mají pocit, že Izrael hraje hry.“

Kushner podle těchto zdrojů nemá v úmyslu přijet kvůli dalšímu kolu výměny zpráv mezi Izraelem a Hamásem. „Přijíždí, aby věci dotáhl do konce,“ uvedl jeden ze zdrojů obeznámených s jednáními.

Jedním z důvodů postoje USA je včasné zapojení Izraele do formulování plánu. Podle důvěrných zdrojů obeznámených s detaily se na vypracování rámcové dohody podílela izraelská Rada národní bezpečnosti a diskuse mezi stranami se týkaly i detailů a mechanismů provádění. Z Trumpova pohledu se tedy spor již netýká toho, zda dohodnutý rámec existuje, ale přechodu od principiální dohody k její realizaci.

Jádrem rozporu mezi Jeruzalémem a Washingtonem je otázka pořadí kroků. Patnáctibodový plán požaduje zastavení vojenských operací, odzbrojení Hamásu, převedení civilní odpovědnosti v Gaze na palestinský technokratický orgán, postupný ústup izraelských obranných sil (IDF) a nasazení mezinárodních stabilizačních sil.

Podle plánu by mělo odzbrojení a izraelský ústup probíhat prostřednictvím paralelních a ověřitelných kroků. Izrael však dal jasně najevo, že není ochoten stáhnout se ze svých pozic v Gaze dříve, než bude hnutí Hamás zcela odzbrojeno, a rámcovou dohodu ve své současné podobě veřejně odmítl.

Hnutí Hamás naopak oznámilo, že rámcovou dohodu přijímá. Během jednání v Egyptě byl na hnutí vyvíjen tlak, aby souhlasilo s odzbrojením a převodem správní odpovědnosti v Gaze.

Představitel obeznámený s jednáními s hnutím Hamás uvedl, že požadavky zahrnují kroky k zajištění dodržování příměří, předání správních pravomocí Národnímu výboru pro správu Gazy a záruku, že hnutí Hamás nebude hrát žádnou roli v budoucí správě. Současně se od hnutí Hamás vyžaduje, aby zlikvidovalo své zbraně a vojenskou infrastrukturu, přičemž by byly nasazeny mezinárodní stabilizační síly, Izrael by prováděl souběžné stažení a byla by urychlena pomoc a úsilí o obnovu.

Vedle tlaku na Jeruzalém se představitelé Rady pro mír domnívají, že na praktické úrovni Izrael již některé z těchto dohod plní. Podle nich jsou některé veřejné prohlášení ze strany Izraele důsledkem vnitropolitických úvah a oni se soustředí především na vývoj přímo na místě.

Kushnerovo setkání v Egyptě bylo jeho prvním setkáním s vysokými představiteli Hamásu od uzavření dohody o příměří v říjnu 2025. Jednání se mimo jiné zúčastnili šéf politického úřadu Hamásu Khalil al-Hayya, šéf egyptské rozvědky generál Hassan Rashad, katarský ministr Ali al-Thawadi a vysoký turecký důstojník.