Ministr financí Scott Bessent uvádí, že americké sankce zastavily většinu íránských mezinárodních letů: „Tlačíme na Íránce tak, jak to ještě nezažili.“

Od: Israel National News 24. září 2026, 5:23

Americký ministr financí Scott Bessent ve středu uvedl, že si není jistý, jak se íránští představitelé účastnící se Valného shromáždění OSN v New Yorku vrátí domů, jelikož americké sankce narušují íránskou síť mezinárodních leteckých spojení.

„V rámci operace ‚Economic Outcast‘ tlačíme na Íránce tak, jak to dosud nezažili,“ řekl Bessent pro Fox News. Uvedl, že více než 80 % či 90 % zahraničních letů z Íránu bylo pravděpodobně zastaveno.

„Řekl bych, že zahraniční lety z Íránu, pravděpodobně více než 80 nebo 90 % z nich, byly zastaveny. Nejsem si jistý, jak se íránští zástupci v OSN dostanou domů.“

Bessent uvedl, že Washington se zaměřuje také na finanční sítě podporující Írán. „Dali jsme tedy celému světu jasně najevo, ať už jde o finančníky, lidi, kteří obchodují s těmi, kdo dodávají Íráncům zboží – víme, kdo jste, vy víte, kdo jste, a budeme každý den a každý týden stíhat a likvidovat vaše společnosti a vaše bankovní účty,“ řekl.

Ministr financí v pondělí varoval, že íránské letecké společnosti by mohly být ve středu nuceny pozastavit mezinárodní lety, protože zahraniční letecké společnosti, které jim poskytují služby, by mohly čelit sekundárním sankcím ze strany USA.

Bessent také hovořil o snaze zajistit plynulý průtok ropy Hormuzským průlivem navzdory blokádě íránských přístavů. Uvedl, že americké síly pomáhají usnadnit přepravu 10 až 17 milionů barelů ropy denně.

„Tankery mohou být zasaženy,“ řekl Bessent o situaci v této vodní cestě. „Mnohé z nich prostě plují dál,“ dodal, než popsal, jak Íránci mohou „vyslat tři, čtyři, pět nebo šest dronů, aby je pronásledovaly,“ uvedl.

„Naše skvělé námořnictvo je blokuje, ale denně se nám daří přepravit 10, 15, někdy až 17 milionů barelů,“ potvrdil.

Bessent porovnal současný objem s přibližně 20 miliony barelů, které se před konfliktem každý den přepravovaly přes úžinu. Uvedl, že další 3 miliony barelů se pravděpodobně přepravují po alternativních trasách, čímž se celkový objem pohybuje mezi 13 a 20 miliony barelů denně, což pomáhá vysvětlit pokles cen ropy oproti jarním maximům.

Širší kampaň nátlaku ze strany USA popsal jako snahu odříznout Írán od finančních zdrojů a argumentoval, že režim byl „zahnán do kouta“ kombinací vojenských, ekonomických a finančních opatření.

„Jsou to zahnaná zvířata,“ řekl Bessent a dodal, že výsledky, které Washington zaznamenává, jsou výsledkem toho, co nazval „sekvencováním“.

„Svět ještě nikdy nic podobného nezažil, a to právě kvůli postupnému nasazování opatření. Měli jsme tedy šest týdnů vojenských operací. Máme blokádu a nyní vyvíjíme dosud nevídané úsilí, pokud jde o omezování a odříznutí jejich finančního kyslíku,“ uvedl.

Bessent uvedl, že nedokáže předpovědět, jak dlouho potrvá, než tento tlak přinese výsledky. „Nevím, jestli to bude týden, měsíc nebo dva měsíce, ale nakonec se vzdají. A cíl může být jeden ze tří,“ řekl, než nastínil možné scénáře, včetně toho, že se íránský režim obrátí proti sobě samému, nebo že dojde k povstání íránského lidu.

Třetí možností by podle něj bylo, že Írán souhlasí s dohodou a dodrží své závazky. „A za třetí, přimět Íránce, pokud budou chtít uzavřít dohodu, aby se jí drželi. 3. června jsme se pokusili o memorandum o porozumění, ale o několik týdnů později Íránci začali ostřelovat lodě v průlivu a chovali se velmi agresivně. A tentokrát, pokud k dohodě dojde, zaručuji vám, že se jí budou držet,“ řekl.

Bessent se takto vyjádřil v době, kdy napětí mezi Washingtonem a Teheránem zůstávalo vysoké. Ve svém úterním projevu před Valným shromážděním OSN prezident Donald Trump označil Írán za hlavní hrozbu a zopakoval svůj nesouhlas s tím, aby Teherán získal jadernou zbraň.

„Neexistuje lepší příklad nebezpečí, kterému bylo dovoleno nabrat sílu na úkor celého světa, než hlavní sponzor terorismu, Íránská islámská republika. Od prvního dne, kdy jsem vstoupil na politickou scénu, jsem neochvějný – NIKDY nedovolím, aby Írán vlastnil jadernou zbraň.“

Trump uvedl, že po nástupu do úřadu nabídl Íránu ekonomickou spolupráci výměnou za ukončení jaderného programu a ukončení podpory terorismu, ale tvrdil, že Teherán tuto nabídku odmítl. Varoval také, že Írán vyvinul raketu schopnou zasáhnout Evropu.

„Írán vyvinul raketu, která mu umožní zasáhnout Evropu,“ varoval Trump.

Prezident uvedl, že před sebou má zásadní rozhodnutí ohledně dalších kroků v jednání s Íránem, přičemž vyjádřil naději, že Teherán po amerických volbách do Kongresu souhlasí s dohodou.

„Musím učinit důležité rozhodnutí. Bude s Íránem uzavřena dohoda, která mu umožní znovu vybudovat a vytvořit mnohem větší zemi, než jakou kdy byl, možná jednu z největších na Blízkém východě nebo dokonce na světě? Nebo mám Islámskou republiku zničit, a to rychle, aniž bych jí dal šanci znovu zabíjet a ničit lidi a země? Mám je uvrhnout do pekla bez šance na přežití a bez naděje na budoucí velikost po celé generace? Věřím však, že dohodu uzavřeme hned po volbách, protože pro ně by nemělo smysl ji neuzavřít.“

Navzdory Trumpovu projevu vedli američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner nepřímá jednání s íránskými zástupci v rámci Valného shromáždění.

„Úspěšně dokončili kolo jednání, o kterém doufáme, že se ukáže jako konstruktivní a slibné,“ uvedl Witkoff podle serveru Axios a dodal, že zprostředkovatelé budou ve své práci pokračovat.

Trump uvedl, že jednání trvala tři hodiny a že další kolo bude „naplánováno v nejbližší budoucnosti“. Setkání označil za „velmi dobré“ a „velmi produktivní“.

„Zprostředkovatelé tu byli. Ne na nejvyšší úrovni, ale je to něco,“ řekl Trump. „Mnoho dobrých nápadů a spousta věcí se vyvíjí velmi dobře.“

„Měli velmi dobré setkání a uvidíme, jak to dopadne,“ dodal Trump během samostatných vystoupení na Valném shromáždění. „Určitě je v jejich zájmu uzavřít dohodu. Pokud se nám to podaří, bude to asi lepší.“