Dokud zůstane u moci současné vedení Íránu, neexistuje žádná reálná cesta, jak by se tato země mohla stát konstruktivní a mírumilovnou.

Autor: Majid Rafizadeh, Gatestone Institute, 5. září 2026

Íránský islamistický režim není u moci náhodou už téměř 50 let.

Režim již nyní připravuje podmínky, které učiní svět mnohem nebezpečnějším po skončení funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.

Režim je diktaturou s dlouhodobou orientací.

Írán se nyní připravuje na éru po Trumpovi – jak dokládá řada ujednání a dohod s Ománem ohledně Hormuzského průlivu – a usiluje o kontrolu nad zhruba jednou pětinou světového tranzitu ropy mimo kontrolu USA či Západu.

Nedávná společná zasedání Hormuzského výboru a rámcové dohody o dočasných koridorech, odminování a trvalé správě ukazují, že – což není žádným překvapením – Írán usiluje o trvalý vliv nad touto vodní cestou, o „poplatky za služby“ ve výši několika milionů dolarů za tanker, den za dnem, a také o geopolitický vliv na země závislé na ropě, a to i na Západě.

Část příjmů, které Írán získá, by také směřovala k jeho zástupcům – Hamásu, Hizballáhu, Húthím a dalším milicím.

Bez dalšího vůdce, který by byl stejně ochoten jako Trump přímo čelit Teheránu, si režim vynutí ústupky, bude diktovat podmínky a dosáhne hegemonie v regionu.

Jednání v Ománu se zaměřují na období po Trumpovi.

Tlak by mohl polevit a Írán by mohl opět začít držet energetické trhy jako rukojmí – vymáhat další ústupky a zároveň rozšiřovat svou teroristickou síť.

Íránský režim se zřejmě domnívá, že ekonomické sankce přežije. Už se mu to jednou podařilo.

Přečkal několik kol sankcí Rady bezpečnosti OSN, nejen jednostranná opatření USA, a vydržel i osmiletou válku s Irákem.

Režimu stačí jen přečkat zbývající dva krátké roky této administrativy, než bude moci znovu dělat, co se mu zlíbí.

Írán s pomocí svých spojenců, Ruska a Číny, využívá přestávky v akcích k obnově svých vojenských kapacit.

Rusko pomáhá Íránu vyvíjet nadzvukové řízené střely a zároveň mu dodává výbušniny, střelivo a součásti dronů k doplnění arzenálů vyčerpaných v nedávných bojích.

Rychlost, s jakou dochází k obnově balistických raket, již pozorovatele překvapila. Írán, Rusko a Čína zjevně plánují držet svět jako rukojmí v rámci širšího zpochybnění stávajícího řádu.

Ekonomické sankce, včetně přísných sekundárních sankcí, jak je nastínil americký ministr financí Scott Bessent, je třeba důsledně prosazovat, zejména vůči Rusku a Číně, zemím, které Íránu napomáhají.

Tlak je třeba vyvíjet také na státy Perského zálivu a další sousední země, včetně Iráku, aby zastavily jednání a dohody, které posilují pozici Teheránu.

Především však současné íránské vedení nesmí zůstat u moci. Pokud bude tomuto režimu umožněno zůstat u moci, svět po Trumpovi už nebude stejný.

Spojené státy by si velmi prospěly, kdyby obnovily úzkou spolupráci s Izraelem. Izrael ví, jak zasáhnout a transformovat vedoucí struktury protivníků.

Současné íránské vedení je protiamerické, antisemitské a protiíránské – údajně jen v tomto roce zmasakrovalo 100 000 vlastních občanů.

Neexistuje žádná realistická cesta, jak by se Írán mohl stát konstruktivní a mírumilovnou zemí, dokud zůstane u moci jeho současné vedení. Je nezbytné toto vedení zcela odstranit.

Pokud zůstane, nebude pro demokracie ani pro Západ žádný trvalý mír, bezpečnost ani dobrý život.

Svrhněte tento režim, jinak bude i nadále vtahovat svět pod svou islamistickou nadvládu.