Zpráva NYT odhaluje hluboké rozpory v Íránu ohledně války a jednání s USA, přičemž jeho představitelé zpochybňují roli a autoritu nejvyššího vůdce Mojtaby Chameneího.

Od: Israel National News 13. září 2026, 20:23

Nová zpráva deníku New York Times poukazuje na rostoucí vnitřní napětí v íránském vedení a odhaluje hluboké rozpory ohledně vojenských operací, jednání se Spojenými státy a autority nejvyššího vůdce ajatolláha Mojtaby Chameneího.

Íránský prezident Masoud Pezeshkian byl údajně v červenci zaskočen, když íránské síly zaútočily na tři obchodní lodě v Hormuzském průlivu v rámci operace, která podle vysokých představitelů nebyla schválena většinou vedení země.

Podle zprávy se Pezeshkian nacházel v sousedním Iráku, kde se účastnil akcí u příležitosti úmrtí předchozího nejvyššího vůdce Íránu, když se dozvěděl, že íránské síly zahájily palbu na lodě, čímž zapálily katarský tanker s kapalným zemním plynem a poškodily další plavidla.

Pezeshkian kontaktoval velitele Islámské revoluční gardy generála Ahmada Vahidiho a rozzlobeně požadoval vysvětlení, jak uvedli íránští představitelé a členové gardy citovaní deníkem The New York Times.

Vahidi údajně Pezeshkianovi sdělil, že operaci neschválil ani o ní předem nevěděl. O plánu nevěděla ani Íránská nejvyšší rada pro národní bezpečnost.

Podle deníku The Times vyšetřování íránských úřadů následně odhalilo, že rozhodnutí zaútočit na plavidla vzešlo od Hosseina Taeba, vlivného duchovního a představitele zpravodajských služeb, který se stavěl proti dohodě se Spojenými státy.

Podle íránských zdrojů Taeb tvrdil novému nejvyššímu vůdci Íránu ajatolláhu Mojtabovi Chameneímu, že Teherán udělal chybu, když ukončil boje a souhlasil s dohodou s Washingtonem.

Alireza Namvar Haghighi, odborník na Írán a bývalý vládní úředník, který udržuje kontakty uvnitř vlády, řekl deníku The Times, že útoky měly za cíl zmařit dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zabránit budoucím jednáním.

Činitelé uvedli, že Pezeshkianovi bylo zpočátku sděleno, že velitelé v terénu jednali samostatně na základě rozkazu, který jim umožňoval zasáhnout plavidla považovaná za porušující íránskou kontrolu nad průlivem, a to bez souhlasu centrálního velení.

Íránští představitelé údajně poskytli po incidentu podobné vysvětlení Spojeným státům i zemím v regionu a vinu přisoudili neoprávněným operátorům. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi byl následně vyslán do Ománu ve snaze zmírnit napětí s Washingtonem.

Tato snaha selhala. Pezeshkian se vrátil do Teheránu a Spojené státy následujícího rána zahájily odvetné letecké údery, čímž se obě země opět ocitly v otevřeném konfliktu.

Incident také vyvolal vážné spory v rámci íránského vedení. Podle zprávy došlo mezi vysokými důstojníky k ostrým konfrontacím, dva generálové pohrozili rezignací a padaly vzájemné obvinění ze zrady.

Tyto nepokoje přispěly ke změnám v Nejvyšší radě národní bezpečnosti a k jmenování generála Mohsena Rezaeiho, bývalého velitele Revolučních gard, do čela tohoto orgánu. Příslušní vládní činitelé považovali Rezaeiho za osobu schopnou zprostředkovat jednání mezi soupeřícími politickými frakcemi v Íránu.

Rozpory však přetrvávaly.

Hlavním zdrojem nejistoty byla absence ajatolláha Mojtaby Chameneího, který se v březnu stal nejvyšším vůdcem, na veřejnosti. Od svého nástupu do úřadu se na veřejnosti neobjevil ani nevystoupil, zatímco íránští představitelé zpochybňovali pravost písemných zpráv, které mu byly připisovány.

V květnu Pezeshkian uvedl, že se setkal s Chameneím. Vláda sdělila deníku Times, že Pezeshkian byl převezen sanitkou s tónovanými skly, přičemž bylo navázáno zabezpečené videopřipojení. Na obrazovce se poté objevila osoba, která tvrdila, že zastupuje Chameneího, a předala mu vzkazy.

Pezeshkian později sdělil blízkému spolupracovníkovi, že si není jistý, zda skutečně komunikoval s nejvyšším vůdcem, jak uvedli představitelé obeznámení s tímto setkáním.

Íránský prezident minulý měsíc uvedl, že se s Chameneím setkal ještě jednou, a to na sedm hodin, během nichž diskutovali o ekonomické situaci, sankcích, nezaměstnanosti a válce. Nezveřejnil však, jak se setkání odehrálo ani co Chameneí řekl.

V této souvislosti íránští političtí a vojenští představitelé diskutují o dvou protichůdných strategiích vůči Spojeným státům.

Jedna frakce se zasazuje za návrat k vyjednávání. Druhá prosazuje eskalaci útoků na americké cíle ve snaze zasáhnout americké námořní síly, způsobit ztráty na životech a vyhnat ceny ropy na světových trzích do výšky.

Podle této zprávy měly obě strategie za cíl ukončit námořní blokádu amerických sil proti jižním íránským přístavům, která vážně narušila obchod a zastavila vývoz ropy. Írán navíc čelí oslabování měny, rostoucí inflaci a nedostatku hotovosti ve státní pokladně.

Velitelé Revolučních gard zastávající tvrdou linii podpořili vojenskou variantu a předložili Nejvyšší radě národní bezpečnosti plán, podle něhož by Írán a spřátelené skupiny v Jemenu a Iráku zintenzivnily útoky, včetně úderů proti regionálním ropným zařízením.

Pezeshkian a předseda parlamentu generál Mohammad Bagher Ghalibaf, který působil jako hlavní íránský vyjednavač s Washingtonem, varovali, že taková strategie by mohla vystavit Írán silnějším útokům ze strany USA a zhoršení ekonomického tlaku.

Minulou sobotu však vládní představitelé uvedli, že zvítězila frakce prosazující eskalaci.

Mahdi Mohammadi, hlavní poradce Ghalibafa, prohlásil, že konflikt mezi Íránem a Spojenými státy vstoupil do nové fáze eskalace.