Íránský prezident Masoud Pezeshkian uvedl, že Teherán chce obnovit dohodu s USA ještě před listopadovými volbami do Kongresu, zatímco vyjednavači diskutují o postupném ukončení války.

Autor: Elad Benari 25. září 2026, 4:17

Íránský prezident Masoud Pezeshkian ve čtvrtek naznačil, že Teherán je připraven usilovat o dohodu s Washingtonem, která by ukončila válku ještě před listopadovými volbami do Kongresu v USA.

„Nechceme, aby to došlo až k volbám do Kongresu,“ řekl Pezeshkian během krátkého setkání s NBC News a dalšími mediálními organizacemi v rámci zasedání Valného shromáždění OSN.

„Přejeme si, aby se Američané před volbami do Kongresu vrátili k memorandu o porozumění,“ dodal Pezeshkian s odkazem na memorandum o porozumění, na kterém se obě země v červnu dohodly a které stanovilo dočasné příměří. Tato dohoda však později selhala.

Bílý dům na to reagoval odmítnutím dosavadního jednání íránského režimu a obhajobou politiky prezidenta Donalda Trumpa vůči Teheránu. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová řekla NBC News: „Íránský režim zavraždil tisíce svých vlastních občanů, zabil Američany v zahraničí, spáchal teroristické činy v Hormuzském průlivu a zahájil bezohledné útoky proti svým sousedům v regionu.“

„Prezident odvážně zajišťuje, aby taková zlá země nikdy nevlastnila jadernou zbraň, což učiní celý svět bezpečnějším a stabilnějším,“ dodala Kellyová.

Pezeshkian se také vyjádřil k tomu, že se nový nejvyšší vůdce Íránu Mojtaba Chameneí neobjevuje na veřejnosti.

Uvedl, že se s Chameneím setkal dvakrát, včetně schůzky před zhruba měsícem, která trvala sedm hodin, a řekl, že během jejich setkání nezaznamenal „žádné problémy s jeho zdravím ani fyzickým vzhledem“. Oba údajně seděli na podlaze na tradičních polštářích.

Chameneí nebyl na veřejnosti viděn od začátku války 28. února. K jeho zmizení došlo poté, co jeho otec, Ali Chameneí, byl zabit při společných americko-izraelských útocích na Írán, načež byl Mojtaba Chameneí jmenován nejvyšším vůdcem.

Jeho dlouhodobá absence podnítila spekulace ohledně jeho zdravotního stavu a místa pobytu, včetně tvrzení, že utrpěl vážná zranění nebo zemřel. CNN v březnu informovala, že Chameneí byl zraněn první den konfliktu, údajně utrpěl zlomeninu nohy, zranění v blízkosti levého oka a tržné rány v obličeji.

Mezitím agentura Reuters ve čtvrtek informovala, že američtí a íránští vyjednavači v New Yorku jednají o postupném ujednání, které by mohlo konflikt zmírnit. Podle projednávaného návrhu by Teherán mohl potenciálně znovu otevřít Hormuzský průliv výměnou za to, že Washington zruší svou ekonomickou blokádu.

Tato strategická vodní cesta se stala klíčovým bodem vyjednávání. USA usilují o neomezenou lodní dopravu průlivem, zatímco Írán usiluje o ukončení blokády a mohl by rovněž požadovat přístup k zmrazeným íránským aktivům.

Vysoký íránský úředník sdělil agentuře Reuters, že postupná dohoda by mohla představovat nejpraktičtější cestu vpřed. „Jednou z možností, jak postupovat, by bylo řešit krizi po etapách.“

Diskuse navazují na to, že Trump v úterý využil svůj projev před Valným shromážděním OSN k varování před hrozbou, kterou představuje Írán, a k zopakování, že nedovolí Teheránu získat jadernou zbraň.

„Neexistuje lepší příklad nebezpečí, kterému bylo dovoleno nabývat na síle na úkor celého světa, než je hlavní sponzor terorismu, Islámská republika Írán. Od prvního dne, kdy jsem vstoupil na politickou scénu, jsem neochvějný – NIKDY nedovolím, aby Írán vlastnil jadernou zbraň.“

Trump uvedl, že po nástupu do úřadu nabídl Teheránu ekonomickou spolupráci výměnou za ukončení jaderného programu a ukončení podpory terorismu, ale tvrdil, že Írán tento návrh odmítl. Varoval také, že Írán vyvinul raketu schopnou zasáhnout Evropu.

„Írán vyvinul raketu, která mu umožní zasáhnout Evropu,“ varoval Trump.

Prezident uvedl, že stojí před zásadním rozhodnutím, jak postupovat vůči Íránu, a zároveň vyjádřil přesvědčení, že po amerických volbách do Kongresu by mohlo být dosaženo dohody.

„Musím učinit velké rozhodnutí. Bude s Íránem uzavřena dohoda, která mu umožní znovu vybudovat a vytvořit mnohem větší zemi, než jakou kdy byl, možná jednu z největších na Blízkém východě nebo dokonce na světě? Nebo mám Islámskou republiku zničit, a to rychle, aniž bych jim dal šanci znovu zabíjet a ničit lidi a země? Mám je uvrhnout do pekla bez šance na přežití a bez naděje na budoucí velikost po celé generace? Věřím však, že hned po volbách uzavřeme dohodu, protože pro ně nemá smysl ji neuzavřít.“