Ron Prosor, izraelský velvyslanec v Německu, tuto výhrůžku odsoudil v příspěvku na platformě X, v němž naznačil, že strana AfD je jedním z problémů, kterým čelí němečtí Židé v kontextu vysoké míry antisemitského násilí a zastrašování.

Autor: Canaan Lindor, JNS, 14. září 2026

Mnichovská policie vyšetřuje výhrůžku smrtí namířenou proti Charlotte Knoblochové, představitelce židovské komunity a přeživší holocaustu, která odkazuje na nedávné volební úspěchy pravicové strany AfD.

Žena si ve čtvrtek všimla výhrůžky načmárané na lavičce v parku a nahlásila ji policii, informovala agentura dpa.

Knoblochová, která volá po zákazu strany AfD, zrušila svou účast na křtu knihy, který se měl konat ve čtvrtek asi 2 míle od místa, kde byla výhrůžka nalezena, uvedla německá tisková agentura.

Strana AfD (Alternative für Deutschland) získala minulý týden ve volbách do zemského sněmu Saska-Anhaltu 43,8 % hlasů, čímž si zajistila 39 křesel v místním parlamentu a jen těsně jí unikla možnost sestavit většinovou vládu bez koaličního partnera.

Německá média neuváděla přesný obsah výhrůžky smrtí. Podle zpráv se týkala Knoblochové, strany AfD a obsahovala Davidovu hvězdu.

Stephan Protschka, zemský předseda bavorské pobočky AfD, v odpovědi na dotaz JNS ohledně tohoto incidentu napsal:

„Výhrůžku smrtí vůči Charlotte Knoblochové jednoznačně a bez výhrad odsuzuji. Politické neshody či volební výsledky nikdy nemohou ospravedlnit výhrůžky, zastrašování či násilí vůči konkrétní osobě. To samozřejmě platí zejména v případě, že je taková výhrůžka motivována antisemitismem.“

Protschka pokračoval: „Bereme velmi vážně skutečnost, že graffiti výslovně odkazovalo na volební úspěch AfD v Sasku-Anhaltu. Zároveň příslušné orgány vyšetřují pachatele a pozadí tohoto činu. Než budou vyvozeny jakékoli další závěry, je třeba vyčkat na výsledky tohoto vyšetřování.“

Ron Prosor, izraelský velvyslanec v Německu, odsoudil tuto výhrůžku v příspěvku na X, v němž naznačil, že AfD je jedním z problémů, kterým čelí němečtí Židé v kontextu vysoké míry antisemitského násilí a zastrašování.

„To, že 93letá přeživší holokaustu musí být svědkem toho, jak jsou Židé biti na ulici a bojkotováni na univerzitách i v kulturním sektoru, a jak AfD s její nebezpečnou ideologií sílí, musí být pro ni i pro každého Žida v Německu nesnesitelné,“ napsal Prosor.

Ludwig Spaenle, bavorský vládní zmocněnec pro židovský život a proti antisemitismu, uvedl, že výhrůžka smrtí „překročila veškeré meze slušnosti“.

V rozhovoru pro dpa dodal: „Vyhrožovat osobě, která po šoa spolu se svou rodinou v Mnichově a v Německu otevřela dveře k návratu této země do civilizovaného světa, je víc než jen porušení tabu.“ Dodal, že doufá, že pachatelé budou rychle identifikováni a postaveni před soud.

Knoblochová v roce 2019 ve svém projevu během pietního aktu k uctění památky obětí holokaustu v bavorském zemském parlamentu výslovně zmínila stranu AfD.

Projev vzbudil značnou pozornost médií, protože se odchýlil od zvyku nevnášet do takových akcí politiku.

„Takzvaná Alternativa pro Německo zakládá svou politiku na nenávisti a vyloučení,“ uvedla ve svém projevu.

AfD usiluje o omezení imigrace do Německa a má mezi svými příznivci i představiteli osoby, které bagatelizovaly holokaust.

Knoblochová je všeobecně uznávána jako vůdčí osobnost židovského oživení v Mnichově, kde se narodila. V roce 2006 stála v čele projektu vybudování židovského komunitního centra a synagogy v hodnotě 51 milionů dolarů.

Na tento projekt se začala soustředit poté, co vedla společné úsilí o integraci tisíců židovských přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu.

V roce 1942, když jí bylo 10 let, zařídil Knoblochův otec, Fritz Neuland, aby se ukryla v malém městečku u rodiny jedné katolické ženy.

Šířily se zvěsti, že Knoblochová je nemanželskou dcerou této ženy, Kreszentie Hummelové.

Tyto zvěsti nepopírala, což pomohlo ochránit jak hosta, tak hostitele před udáním nacistickým úřadům.

Knoblochova matka ji a jejího otce opustila, když byla Knoblochová ještě velmi malá. Knoblochová a její otec, který také přežil holocaust, se po válce vrátili do Mnichova.

Ve městě, jehož židovská populace v roce 1933 čítala 10 000 lidí, již téměř žádní Židé nebyli.