Kvůli nedostatečné podpoře Evropské unie proti Turecku a pokračující nespravedlivé hospodářské politice se Kypr a Řecko odklání od politiky Bruselu směrem k Blízkému východu.
Kvůli nedostatečné podpoře Evropské unie proti Turecku a pokračující nespravedlivé hospodářské politice se Kypr a Řecko odklání od politiky Bruselu směrem k Blízkému východu.
Pokud Turecko zablokuje Rusku zásobování jeho sil v Sýrii, netušíme, kam by to až došlo…
Před deseti lety byl Izrael závislý na zemním plynu z Egypta, dnes ho vyváží do Egypta a Jordánska.. Více než desetiletí posiluje židovský stát vztahy s monarchiemi Golfského zálivu, se kterými nemá žádné diplomatické vztahy.
Nic z toho nepřinese udržitelný mír regionu, který je věčně v chaosu.. Aby tento konflikt skončil, musí Turecko nejprve uzavřít mír se svými vlastními Kurdy, spíše než aby se honilo za Kurdy v Iráku nebo v Sýrii.
Tlaib je zastánkyní jednostátního řešení.. Nejsou žádné „dva státy“ a rozhodně neexistují žádné „dva národy“. Existuje jeden židovský národ, kterému byla darována jedna Země, ve které se musíme učit jednu Tóru a sloužit jednomu Bohu. Tečka.
Nic z toho, co se na summitu v Helsinkách stalo, neukazuje na nějakou zásadní změnu v Sýrii. A to možná není pro Izrael tak špatné…
V posledních letech Putin a premiér Benjamin Netanjahu vybudovali vztah založený na vzájemném porozumění, pokud ne přímo dohodu…
K hádankám, jež nejnovější vývoj v Sýrii nastolil, patří také role Ruska. Jakou hru tu Moskva hraje? Tahá za nitky, nebo jen usiluje o to, aby neztratila těžce dobyté pozice?
Je vůbec nutné, aby svět uznal hlavní město nějakého svrchovaného státu? Nebylo by teď fér, aby Izrael na oplátku uznal Washington jako hlavní město USA, nebo Moskvu či Berlín?
