Turecký prezident Erdogan se na jedné straně snaží získat přízeň Izraele a USA, na druhé straně podporuje teroristické skupiny. Je to všechno podvod?
Zpráva o tom, že Izrael rozbil teroristickou buňku Hamásu operující v Judeji a Samaří již proběhla médii. Buňka byla řízena na dálku – Salehem al-Arourim, který žije v Turecku.
Není náhodou, že Erdogan nabídl, že převezme bezpečnost kábulského letiště, a že jediné velvyslanectví členské země NATO, které zůstalo v Kábulu otevřené, je turecké… Uvnitř NATO je had, který od Kábulu až po arménské kopce promítá svou islámskou hegemonii.
Ano, tím, kdo současný konflikt spustil, je Hamás, ale když se ptáte „kdo za to může“, tak odpovím, že Írán, Spojené státy a koneckonců i Evropská unie.
V aféře „sofagate“ zeje velká prázdnota – ponížení Ursuly von der Leyen způsobené Erdoganovým Tureckem, která zůstala v Ankaře bez nabídnutého místa, zůstává z líné vypočítavosti bez odezvy.
Kvůli nedostatečné podpoře Evropské unie proti Turecku a pokračující nespravedlivé hospodářské politice se Kypr a Řecko odklání od politiky Bruselu směrem k Blízkému východu.
Kvůli nedostatečné podpoře Evropské unie proti Turecku a pokračující nespravedlivé hospodářské politice se Kypr a Řecko odklání od politiky Bruselu směrem k Blízkému východu.
Pokud Turecko zablokuje Rusku zásobování jeho sil v Sýrii, netušíme, kam by to až došlo…
„Izrael je vyspělou a nadřazenou zemí ve všech oblastech a vytvořením prostoru pro mírovou spolupráci s ním věříme, že z jeho pokroku a nadřazenosti budeme mít prospěch.“
Tyto volby představovaly porážku hysterie „kdokoliv jiný než Bibi“.. Také se ukázalo, že Izraelcům víc záleží na myšlenkách a činech a že nejsou tolik ovlivněni prázdnými slogany a šokujícími tvrzeními..
Palestinský stát už existuje. Jmenuje se Jordánsko. Není třeba další.. Založení druhého palestinského státu – nebo třetího, pokud do toho zahrneme i Hamásem ovládaný de facto stát v pásmu Gazy – by destabilizovalo region a zvýšilo násilí.
Turecká reprezentace nemá jasno, zda-li má Írán podporovat proti americkému „velkému satanovi“, či „velkého satana” proti šíitskému satanovi, nebo jednoduše podporovat každý konflikt, který mezi těmito dvěma satany nastane.
Před deseti lety byl Izrael závislý na zemním plynu z Egypta, dnes ho vyváží do Egypta a Jordánska.. Více než desetiletí posiluje židovský stát vztahy s monarchiemi Golfského zálivu, se kterými nemá žádné diplomatické vztahy.
Nic z toho nepřinese udržitelný mír regionu, který je věčně v chaosu.. Aby tento konflikt skončil, musí Turecko nejprve uzavřít mír se svými vlastními Kurdy, spíše než aby se honilo za Kurdy v Iráku nebo v Sýrii.
Po oslabení Kurdů v Sýrii a jejich bezprostředním pádu bude mít Islámský stát cestu na Západ otevřenou dokořán. Otevřeli ji neoisolacionisté ze Spojených států oznámením svého stažení, agresivní Turecko ji ještě rozšířilo bombardováním Kurdů a evropští pacifisté tím…
