Minulý díl jsem ukončil tím, že skončená válka za nezávislost přinesla status quo, který platil až do 5. června 1967, kdy začala šestidenní válka, která z toho co zbylo nenechala pověstný kámen na kameni.

Když došlo ke kapitulaci vojáků Hagany, El Tell byl naprosto znechucen tím, co viděl, Moshe Rusnakovi dokonce řekl: „Kdybych věděl, že je vás tak málo, šli bychom na vás s holemi, ne se zbraněmi.“

Moshe Rusnak pokračuje tím, že popisuje události ze dne 17. května 1948. Tehdy dle plánu mělo dojít a také došlo k útoku na Staré Město silami jednotek Palmach.Dle všeho měly zaútočit ze dvou směrů. tka nějak podle třetí fáze Mosheho plánu. 

Při procházce – mojí úplně první – Starým městem, tedy židovskou čtvrtí, jsem narazil, tedy celý zájezd, na tento památník. Už jméno Rusnak – Rusnák, zní po našem… Tak malý příběh o jednom muži – vojákovi. Moshe Rusnak se narodil v Československu 27. května 1924…

V červenci 1948 po vypršení prvního příměří zahájil Izrael sérii ofenzív po celé zemi zaměřené jak proti expedičním armádám arabských států, tak proti místním militantním arabským silám.

Operace Nachšon byla operace vybojovaná od 5. do 16. dubna 1948. Měla za cíl odblokovat cestu do Jeruzaléma odříznutého od zásobování z pobřežní nížiny kvůli arabským útokům ve vesnicích v Judských horách…

Jsou historici a jsou historici, jsou takoví, co na politickou objednávku nebo na příkaz zapomenou na to, že povinnost historika je studovat a vyhodnocovat a říkat pravdu. A jsou tací, co celý svůj pracovní život…

Poté co Černá sobota skončila, byli propuštěni britští důstojníci a vysoký komisař Alan Cunninghan zmírnil příslušníkům Irgunu trest smrti na doživotní vězení.

Sternova skupina, která nikdy neměla více než pár set členů, byla silně nacionalisticky zaměřena. Stern odmítl kolaboraci s Brity a tvrdil, že pouze soustavný protibritský boj nakonec povede k nezávislému židovskému státu…

Minulý díl jsem ukončil odstavcem, kde jsem uvedl, že po dobu Druhé světové války byl v Jeruzalémě a v Palestině více či méně klid… Je to sice pravda, ale je to Palestina a klid tam prostě být nemohl.

Jenže Velká Británie se pod vedením premiéra Arthura Neville Chamberlaina začala jevit jako slabá a váhavá. Celý svět se díval na politiku ústupků, kterou reagovala na dění v Evropě.

Minulý díl jsem ukončil pár řádky o Passfieldově bílé knize. Nedovedu dnes správně vyhodnotit, jak moc se odrazila na rozvoji jišuvu v Palestině, ale rozhodně nezastavila imigraci. Začala totiž pátá alija.

Na základě pozitivního dění byla v roce 1924 zahájena Čtvrtá vlna židovských imigrantů do Palestiny, tvořili ji především Židé z Polska (62 tisíc z celkového počtu 80 tisíc), kteří prchali před diskriminačními zákony.

Festival Nabi Musa byl každoroční jarní muslimský festival, který začínal v pátek před Velkým pátkem a zahrnoval průvod do svatyně Nabi Musa, což je Mojžíšova hrobka poblíž Jericha.

Dle sčítání v roce 1896 je vidět prudký přírustek židovské populace: 28 110 židů, muslimů přibylo jen málo: 8 560 a křesťanů o něco více: 8 750 lidí. A v roce 1922 potom máme tato čísla: 34 000 židů, 13 400 muslimů a…