V Praze dne 25.11.2019
Vážený pane ministře,
krátce před oslavami třicátého výročí znovunabytí svobody československého lidu se česká diplomacie pod vaším vedením dopustila významného odchýlení od své vlastní dlouhodobé linie a podpory našeho letitého a strategického spojence.
Nemusím zde snad znovu připomínat tradici čs – izraelských vztahů, založenou TGM, hájenou Janem Masarykem a znovu obnovenou Václavem Havlem, jíž se často a rád zaštiťujete. Hájili jsme Izrael a pomáhali židovskému národu v minulosti mnohokrát navzdory konsensu mezinárodního společenství a „mezinárodnímu právu“ – viz dodávky zbraní v letech 1947/8 do Izraele přes vyhlášené zbraňové embargo OSN.
V této souvislosti my, přátelé Izraele v České republice naprosto nechápeme postoj čs. diplomacie, vyjádřený patnáctého listopadu tohoto roku hlasováním v OSN. Jistě je vám známo, že OSN v posledních desítkách let podléhá obrovskému tlaku bohatých arabských a dalších muslimských zemí a nebezpečně se přetváří se v čím dál méně skrytou protiizraelskou platformu. Kdy jindy chcete, pane ministře, vyjádřit podporu svému spojenci, než v době, kdy je s ním na mezinárodní půdě nespravedlivě jednáno?
Nemá snad československá státnost dostatek vlastních zkušeností, jak hořce chutná zrada spojenců, vedoucí často i k nezamýšleným, tragickým důsledkům? Nepomyslel jste, pane ministře, při instruování čs. mise při OSN na Mnichov, Jaltu a další dějinné okamžiky, které podpisem rozhodovaly o tragickém osudu celých národů? Chamberlainovská politika Čechy tragicky poznamenala, i proto se dokázali o deset let později zachovat k Izraeli a Židům churchillovsky, s odvahou riskovat mezinárodní odsouzení.
Dovolím si rozebrat, v čem, kromě zrady spojence, spočívá dle názoru ČSPI rozporuplnost hlasování českého zástupce ze dne 15.11. po jednotlivých hlasováních:
1.Pomoc palestinským uprchlíkům [A / C.4 / 74 / L.10]
Přijato hlasováním 170 pro – 2 proti – 7 zdrželo se ČR hlasovala PRO.
Bylo dobře a opakovaně zdokumentováno, že velká část této pomoci slouží pro nepřímé financování teroristických aktivit a pro výplatu rent palestinským teroristům za sebevražedné útoky proti izraelským občanům. Opakovaně to přiznal sám prezident palestinské samosprávy Mahmoud Abbas. Tlaky na transparentnost a účelovost využití prostředků zůstaly neoslyšeny.
2. Osoby vysídlené v důsledku června 1967 a následných nepřátelství [A / C.4 / 74 / L.11]
Přijato hlasováním 162 – 6 – 9 ČR hlasovala PRO.
Šestidenní válku vyprovokovaly arabské státy a prohrály jí díky vlastní neschopnosti. Proč je tedy viněn za důsledky, které pro arabské státy a jejich obyvatele tato válka přinesla pouze Stát Izrael a naše země to tímto hlasováním potvrzuje?
3. Činnosti Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě [A / C.4 / 74 / L.12] :
Přijato hlasováním 167 – 5 – 7 ČR hlasovala PRO.
Agenturu je naopak potřeba zrušit: její historie a současnost ukazuje, že agentura problém izraelsko-palestinského konfliktu neřeší, a řešit nebude. Byla, je a bude vždy jeho součástí a udržuje ho v chodu – zaměstnává příliš mnoho lidí, kteří nemají nejmenší zájem aby vznikl palestinský stát – vyhovuje jim status quo. Navíc je tato organizace natolik prosáknuta nenávistí ke všemu izraelskému, že její představitelé operují s mapami, kde žádný stát Izrael není.
4. Majetky vlastněné palestinskými uprchlíky a výnosy z nich [A / C.4 / 74 / L.13] :
Přijato hlasováním 162 – 6 – 9 ČR hlasovala PRO.
Opět jednostranná rezoluce, která zcela ignoruje situaci 900 000 židovských uprchlíků z arabských zemí.
5. Práce zvláštního výboru pro vyšetřování izraelských praktik ovlivňujících lidská práva palestinského lidu a dalších Arabů na okupovaných územích [A / C.4 / 74 / L.14]
Přijato hlasováním 82–11–78 ČR se zdržela hlasování.
Proč nebyl náš zástupce proti, když problém s lidskými právy není primárně problémem státu Izrael, ale obecně palestinských Arabů v řadě arabských zemí na Blízkém a Středním východě? Dodržuje například Palestinská samospráva lidská práva např. politických vězňů, či nepohodlných novinářů?
6. Izraelské osady na okupovaném palestinském území, včetně východního Jeruzaléma a okupovaných syrských Golan [A / C.4 / 74 / L.15] :
Přijato hlasováním 156 – 6 – 15 ČR hlasovala PRO.
Zde bychom prosili o podrobné vysvětlení, zda a případně v čem se liší stanovisko ČR od převládajícího stanoviska zemí EU v otázce osad, východního Jeruzaléma a Golan.
7. Izraelské praktiky ovlivňující lidská práva palestinského lidu na okupovaném palestinském území, včetně východního Jeruzaléma [A / C.4 / 74 / L.16] :
Přijato hlasováním 154 – 8 – 14 ČR hlasovala PRO.
Hlasovat pro tento bod je popřením reálií toho, co se na těchto územích děje v porovnání se zbytkem Blízkého Východu. Praktiky nedodržování lidských práv palestinské autonomie, Hamásu, Hizbalahu, Islámského džihádu, či například Turecka při napadení Sýrie si skutečnou pozornost mezinárodního společenství zaslouží, přesto ji mají někdy minimální, většinou nulovou. Dané hlasování je ukázkou dvojího metru mezinárodního společenství.
8. Okupování syrských Golan [A / C.4 / 74 / L.17] :
Přijato hlasováním 155 – 2 – 19. ČR hlasovala PRO.
Golany jsou okupovaným územím. Byly na Sýrii vybojovány ve válce, která doposud neskončila. Jsou tedy okupovány v rámci probíhajícího válečného konfliktu. Z pohledu mezinárodního práva jsou tedy okupovány a využívány oprávněně. Když tak naše ministerstvo zahraničí cítí potřebu hlasovat v této otázce proti Izraeli, kdy vyvolá v OSN hlasování proti okupaci Tibetu a třeba Západní Sahary či části ostrova Kypr? Proč zde je realizováno selektivní hlasování, opět jen proti Izraeli a ne proti dalším okupantům? Přitom okupace Tibetu byla otázkou čínské zvůle, a o okupaci Kypru Tureckem raději pomlčet – jde o člena NATO, vydírajícího EU v otázce migrace. Pokud Čína a Turecko mohou konat dle své vůle, proč byl k odsouzení vybrán specificky Izrael?
Způsob hlasování českého zástupce v OSN ve výše uvedených případech nás vede k následujícím otázkám:
a) Kdo pověřil českého zástupce k příslušným hlasováním a na základě jakého usnesení, či rozhodnutí?
b) V čem konkrétně spočívá neustále deklarovaná podpora Izraele ze strany České republiky, když výše uvedená hlasování jsou v tak ostrém rozporu s deklarovaným spojenectvím?
c) Jste si, pane ministře, vědom usnesení PSP ČR ze dne 23. 5. 2017, kde Poslanecká sněmovna vyzývá vládu ČR, aby „se zasazovala o respektování Jeruzaléma coby hlavního města státu Izrael“ a aby „oponovala takovým krokům mezinárodních organizací, či společným pozicím EU, které falešným a zavádějícím způsobem interpretují aktuální situaci či překrucují historické souvislosti a vazby a které v sobě nesou protiizraelský nenávistný duch“?
Jakým způsobem se toto usnesení (ne)promítlo do hlasování českého zástupce v OSN?
d) Definice antisemitismu mimo jiné uvádí v postoji k Izraeli metodu 3D, kdy jedním z „D“ je dvojí metr. Jak se slučuje hlasování našeho zástupce v OSN s touto definicí?
e) S ohledem na stanoviska států EU, hlasovala ČR jako suverénní stát s vlastním pohledem na vývoj politiky ve světě, nebo hlasovala dle nějakého pokynu od některého orgánu EU? Vyvolává to legitimní otázku, zdali Česká republika, ještě může mít vlastní názor na zahraniční politiku. Je přitom celá řada zemí, které deklarují a také prosazují svou vlastní politiku vůči Izraeli.
Na základě výše uvedených skutečností se domníváme, že došlo k významnému odchýlení české zahraniční politiky od dosavadního spojenectví se Státem Izrael. V tak závažné situaci vás, pane ministře, žádáme o jednoznačné odpovědi.
Tento otevřený dopis je Vám zaslán jménem členů České společnosti přátel Izraele, kteří se zúčastnili výročního shromáždění konaného dne 24.11.2019, jakož i vedoucích představitelů následujících organizací:
B´nai B´rith Tomáš Kraus
KKL Michal Pacovský
ICEJ Mojmír Kallus
Centrum Sion Denis Doksanský
Operace Ester Marta Srbová
Česká atlantická komise Pavel Bílek
Za Českou společnost přátel Izraele
Zbyněk Passer, v.r.
Předseda
Na vědomí:
Prezident ČR
Předseda Senátu PČR
Předseda Poslanecké sněmovny PČR
Předseda vlády ČR
