„Jsme jako vojáci a prsty máme na spoušti,“ řekl šéf Íránské organizace pro atomovou energii, který získal své vzdělání v USA.
Od: World Israel News a AP, 2. ledna 2021
Írán v sobotu oznámil, že plánuje v podzemním jaderném zařízení ve Fordo „co nejdříve“ obohatit uran až na 20%, čímž by svůj program posunul na úroveň technického kroku od možnosti výroby zbraně – zvyšuje tím svůj tlak na Západ v době nefunkční jaderné dohody.
Tento krok přichází uprostřed zvýšeného napětí mezi Íránem a USA v doznívajících dnech vlády prezidenta Donalda Trumpa, který v roce 2018 od této jaderné dohody odstoupil.
Trump označil íránskou dohodu za „nejhorší dohodu, jakou kdy byla vyjednána“ a za „katastrofickou jednostrannou dohodu, která nedokázala ukončit íránský jaderný program a celou škálu škodlivých aktivit tohoto režimu“.
Po tomto kroku pokračoval Írán ve financování teroristických zástupců na Středním východě, kteří ohrožují americké spojence. V reakci na to nařídily USA před rokem úder dronu, při němž byl v Bagdádu zabit špičkový íránský generál. Výročí této události bude tuto neděli – američtí představitelé se nyní připravují možnou odvetu Íránu.
Rozhodnutí Íránu zahájit obohacování na 20% před deseti lety téměř znamenalo izraelský úder zaměřený na jeho jaderná zařízení. Obnovení 20% obohacování by mohlo Izrael přinutit k akci.
Podle Aliho Akbara Salehiho, který své vzdělání získal v USA, šéfa Íránské organizace pro atomovou energii, údajně „civilního“ orgánu „jsou jako vojáci a jejich prsty jsou na spouštích“.
„Velitel by měl velet a my střílíme. Jsme na to připraveni a budeme ho vyrábět (20% obohacený uran) co nejdříve,“ řekl Salehi pro íránskou státní televizi.
Bílý dům v tomto nijak bezprostředně nazareagoval. Mluvčí přechodného týmu nově zvoleného prezidenta Joe Bidena odmítl íránské oznámení komentovat.
Írán takto vyvíjí tlak, ještě před inaugurací nově zvoleného prezidenta Bidena, který uvedl, že je ochoten se k jaderné dohodě znovu připojit.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii přiznala, že ji Írán o svém rozhodnutí, poté, co v pátek přes noc unikly tyto zprávy do médií, písemně informoval.
„Írán informoval naši agenturu, že v souladu s právním aktem, který nedávno schválil parlament této země, má Íránská organizace pro atomovou energii v úmyslu vyrábět nízko obohacený uran … v závodě Fordo Fuel Enrichment Plant až na úroveň 20%,“ uvedla IAEA ve svém prohlášení.
IAEA dodala, že Írán neřekl, kdy přesně plánuje posílit obohacování uranu a dále tvrdí, že „má v Íránu nepřetržitě přítomné své inspektory s pravidelným přístupem do Fordu“. Parlamentní návrh zákona rovněž vyzval Írán k vyhoštění těchto inspektorů.
Salehi uvedl, že Írán bude muset přepnout obohacování přírodního uranu v centrifugách ve Fordo ze 4% na 20%.
„Mělo by se to dít pod dohledem IAEA,“ dodal Salehi.
Od kolapsu dohody obnovil Írán obohacování ve Fordu poblíž šíitského svatého města Qom, což je asi 90 kilometrů jihozápadně od Teheránu.
Fordo je chráněno horami a obklopeno protiletadlovými děly a dalšími opevněními. Jedná se o místo o velikosti fotbalového hřiště, dostatečně velké na umístění 3 000 odstředivek, ale příliš malé a dostatečně chráněné na to, aby vedlo americké představitele k podezření, že má vojenský účel, když ho v roce 2009 odhalili.
Podle dohody z roku 2015 Írán souhlasil s omezením svého obohacování výměnou za uvolnění sankcí. Dohoda rovněž požadovala, aby se se závod ve Fordo změnil na zařízení pro výzkum a vývoj.
Za bývalého íránského prezidenta a představitele tvrdé linie Mahmúda Ahmadínežáda začal Teherán obohacovat 20%.
Izrael následně varoval, že Teherán vyrábí bombu.
Po tomto objevu začaly USA pracovat na takzvaných bombách „bunker buster“ určených k útoku na takováto zařízení. Protože Izrael v jednom okamžiku pohrozil bombardováním takových íránských jaderných zařízení, jako je Fordo, ukázali údajně američtí představitelé Izraelcům video s použitím bomby „bunker buster“, jak ničí maketu Fordo v jihozápadní americké poušti.
Izrael, který za vlády premiéra Benjamina Netanjahua průběžně íránský jaderný program odhaloval, nenabídl v sobotu žádný komentář.
Do této chvíle Írán oficiálně obohacoval uran až na 4,5%, což je v rozporu s limitem dohody 3,67%. Odborníci tvrdí, že má Írán nyní dostatek zásob nízko obohaceného uranu pro nejméně dvě jaderné zbraně, pokud se rozhodne je vyrobit. Írán dlouho deklaroval svůj jaderný program jako mírový.
Podle satelitních snímků pořízených agenturou Associated Press v prosinci, zahájil Írán výstavbu nového samostatného závodu ve Fordu.
Oznámení Íránu se shoduje s výročím úderu amerického dronu, který loni v Bagdádu zasáhl generála Revolučních gard Qassema Soleimaniho. Tento útok později vedl k odvetě Íránu raketovým úderem, který zranil desítky amerických vojáků v Iráku. Tehrán také sestřelil civilní ukrajinské letadlo, kde zemřelo všech 176 lidí na palubě.
S blížícím se výročím, vyslaly USA nad toto území bombardéry B-52 a do Perského zálivu poslaly ponorku s jaderným pohonem.
Ve čtvrtek námořníci objevili na tankeru v Perském zálivu u Iráku poblíž íránských hranic přísavnou mimu. Tanker se připravoval na přepravu paliva do jiného tankeru ve vlastnictví společnosti obchodované na newyorské burze. K této mině se nikdo nepřihlásil, ačkoli k tomu došlo po sérii podobných útoků v roce 2019, ze které americké námořnictvo obvinilo Írán.
Teherán jakékoli zapojení do těchto útoků popřel.
