Zdá se, že nedělní zvláštní vstup neznamená nové trvalé uspořádání.
Autor: Aryeh Savir, TPS, 29. srpna 2022
Skupina židovských věřících vstoupila v neděli na Chrámovou horu Bránou kmenů v severní části hory, což je první takový případ od roku 1967, kdy na svaté místo vstoupili během šestidenní války osvobozující výsadkáři IDF.
Skupinu doprovázel policista z Chrámové hory. Po ukončení návštěvy někteří odešli stejnou branou.
Tom Nisani, generální ředitel organizace Bejadenu pro Chrámovou horu („Bejadenu“ znamená hebrejsky „Je to v našich rukou“), uvedl, že „vstup Židů přes Kmenovou bránu ukazuje, že neexistuje žádné ospravedlnění pro hrozby a tvrzení, že pokud budeme na hoře uplatňovat svou suverenitu a základní svobody, stanou se hrozné věci“.
„Dnes ráno Židé vstoupili Bránou kmenů hladce a bez problémů. Tento precedens by se měl nejprve uplatnit při zvláštních příležitostech, kdy mnoho Židů vystupuje na Horu branou Hallel (Mugrabim), která to nemůže všem usnadnit. Je to pozitivní vývoj,“ řekl.
Židé dosud směli na Chrámovou horu vstupovat pouze Mugrabimskou (Marockou) bránou, která se nachází hned vedle Západní zdi. Ostatních devět bran kolem Chrámové hory je vyhrazeno muslimům.
Brána kmenů, arabsky Bab al-Asbat, se nachází v severovýchodním rohu Chrámové hory, poblíž Lví brány, která se dříve také nazývala Brána kmenů. Brána se nachází v blízkosti „Bazénu Izraele“ a „Věže dětí Izraele“, přičemž oba názvy si muslimové zachovali.
Ministerstvo pro záležitosti Palestinské samosprávy v Jeruzalémě uvedlo, že tento vývoj vnímá „s vážným znepokojením“.
„Izraelská okupace pokračuje ve svých nebezpečných pokusech změnit náboženský, historický a právní status quo mešity,“ tvrdí ministerstvo s tím, že návštěva Židů na Chrámové hoře je „přímou provokací citů všech muslimů na celém světě“.
Palestinská samospráva vyzvala arabské a islámské země a mezinárodní společenství, aby „dodržovaly své povinnosti a zastavily izraelské porušování, které je v mešitě al-Aksá stále nebezpečnější a předznamenává hrozivé následky“.
Šejk Omar Kiswani, ředitel mešit na Chrámové hoře, označil incident za „závažný krok, který porušuje status quo na svatém místě a dohody podepsané mezi Izraelem a Jordánskem týkající se záležitostí mešity“.
Zdá se, že nedělní zvláštní vstup neznamená nové trvalé ujednání.
Návštěvy Židů na Chrámové hoře, nejposvátnějším místě judaismu, jsou časově i prostorově omezeny, stejně jako počet návštěvníků, kterým je v daném okamžiku povolen přístup. Ačkoli se práva Židů na uctívání na tomto místě v posledních letech zlepšila, mnohé je stále nedostatečné a Stát Izrael dosud neposkytl židovským návštěvníkům plnou svobodu uctívání.
Zatímco muslimové mají na svaté místo volný vstup, Židé jsou kontrolováni detektory kovů, podstupují bezpečnostní prohlídky a mají zakázáno přinášet na místo židovské náboženské předměty.
