„Otázkou je, zda se nejedná o snahu legitimizovat a naverbovat Hamás, aby se stal součástí této širší koalice. Nebo je to jen na oko, či něco úplně jiného?“ řekl Jonathan Schanzer.

Autor: David Isaac, JNS, 15. září 2022

Šéf politbyra Hamásu Ismail Haníja přijel 10. září do Moskvy v čele vysoce postavené delegace teroristické skupiny na jednání s ruskými představiteli.

Analytici spekulují, že pozvání Moskvy pro Hamás, podobně jako dřívější pozvání z května, má být vzkazem nespokojenosti směrem k Izraeli.

„Rusové obvykle využívají setkání s Hamásem k vyjádření nespokojenosti s Izraelem, možná v souvislosti s Ukrajinou,“ řekl Hillel Frisch, vedoucí pracovník Jeruzalémského institutu pro strategii a bezpečnost (JISS).

Pozoruhodným aspektem květnového setkání je, že se uskutečnilo měsíc poté, co izraelský premiér Jair Lapid, tehdejší ministr zahraničí, obvinil Rusko z válečných zločinů na Ukrajině, konkrétně v souvislosti s údajnými zvěrstvy spáchanými u Kyjeva.

O nynější schůzce Frisch řekl, že není jasné, co konkrétně mohlo Rusku vadit na izraelských prohlášeních nebo činech.

Anna Geifmanová, vedoucí výzkumná pracovnice na katedře politologie Bar-Ilanovy univerzity, řekla JNS, že by se mohlo jednat o obecné varování, o způsob, jakým chce Rusko Izraeli sdělit, že pokud učiní „špatný krok“, posílí vztahy s nepřátelskými aktéry v regionu. „Vzkaz může znít takto: Rusko se může rozhodnout, že bude pokračovat ve své činnosti: Pokud se stanete našimi nepřáteli, budeme jednat my s vašimi nepřáteli,“ řekla.

Pro Geifmanovou je důležité, že se nejedná o nic nového. „Rusové vždycky hráli protiizraelskou nebo protizápadní kartu, kdykoli se jim to hodilo, už od sovětských dob. Vždycky mluvili s teroristy. Nejde ani o to, že by pouze mluvili – jde o kolaboraci,“ řekla.

S poukazem na to, že Sovětský svaz zřídil speciální školy pro výcvik teroristů, Geifmanová uvedla, že se toho navzdory 25 letům „údajné demokracie“ příliš nezměnilo.

„Můžete jim říkat, jak chcete. Možná to nejsou Sověti, ale pokud jednají podle stejných starých vzorců, jsou to ti samí staří špatní herci,“ řekla.

Zmenšující se svět Moskvy

Dalším důvodem, proč se Rusko hlásí k Hamásu, je skutečnost, že se jeho možnosti v oblasti mezinárodní diplomacie zúžily, protože Rusko se po invazi na Ukrajinu stalo na světové scéně „vyvrhelem“.

„Ruský prezident Vladimir Putin nemá nikoho, kdo by s ním chtěl hrát. Takže si rád pozve kohokoli. A není divu, že to bude někdo, s kým si také nikdo nechce hrát,“ řekla Geifmanová.

Jonathan Schanzer, senior viceprezident pro výzkum ve washingtonské Nadaci na obranu demokracie (FDD), souhlasil, že to částečně vysvětluje jednání Moskvy. „Díváte se na vládu, která chce demonstrovat svou schopnost diplomaticky se angažovat ve světě, a to uprostřed probíhající bitvy na Ukrajině,“ řekl JNS.

„Možná je to akt zoufalství, snaha Putina pokusit se získat nějakou legitimitu nebo demonstrovat, že je stále světovým vůdcem, který je žádaný, ale rozhodně mi to připadá jako zvláštní volba vzhledem k tomu, že to není tak, že by Hamás mohl poskytnout legitimitu,“ dodal.

„To je určitý kontext, ale ve skutečnosti bych tvrdil, že tento krok je velmi záměrným pokusem demonstrovat, že se ve světě utváří rostoucí spojenectví,“ dodal.

Zdá se, že Putin vytváří osu podobně smýšlejících vlád a subjektů, řekl Schanzer. „Skutečně to vypadá, že pracuje na vytvoření nové revizionistické osy, která již zahrnuje Íránce, potenciálně zahrnuje Čínu a Severní Koreu.“

„Otázkou je, zda se jedná o snahu legitimizovat a naverbovat Hamás, aby se stal součástí této širší koalice. Nebo je to jen na oko, či něco úplně jiného?“ řekl Schanzer. „Pointa je v tom, že mezi těmito dvěma aktéry neexistuje žádný jasný, vzájemný zájem. Rusko nemá příliš jasné zájmy, pokud jde o pásmo Gazy.“

„Je trochu otřesné, že ruský vůdce, který je na světové scéně do značné míry izolovaný a hledá nové způsoby, jak se angažovat, tímto setkáním zřejmě legitimizuje a vyzdvihuje Hamás,“ dodal.

Schanzer také souhlasil s tím, že Rusko může mít schůzku v úmyslu jako nesouhlasný signál Izraeli. „Možná je zde eskalační žebříček, po kterém Putin stoupá: Pokud mě budete nadále diplomaticky očerňovat, tohle dostanete na oplátku.“

Pokud jde o izraelskou reakci, očekává, že pokud k ní dojde, bude to „soukromými kanály“ vzhledem k tomu, jak opatrně Izraelci jednají kvůli ruské přítomnosti v Sýrii. Pokud Rusko Hamásu něco slíbí, pokud jde o zbraně, izraelská reakce se může změnit, řekl, ale vidí to jako nepravděpodobný scénář vzhledem k tomu, že Rusko není v pozici, kdy by mělo zbraní nazbyt.

Geifmanová souhlasila: „Izrael bude muset být opatrný především kvůli Rusům v Sýrii. Izrael tam musí mít co nejvíce volnou ruku kvůli Íránu a Hizballáhu. A nemyslím si, že Rusko bude investovat do Hamásu. A i když jim dá zbraně, nebudou to dobré zbraně.“