Náčelník generálního štábu IDF navštívil vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. „Kdo lže o holocaustu, bude lhát i nadále.“
Od: Israel National News 19. září 2022 19:19
Náčelník generálního štábu, generálporučík Aviv Kohavi, dnes zahájil svou první oficiální návštěvu Polské republiky. Náčelník generálního štábu navštívil vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau spolu s delegací bojových velitelů z operační úrovně všech složek IDF. V rámci prohlídky navštívil náčelník generálního štábu blok 27, židovský pavilon. Tam generálporučík Kohavi nalezl jména svých příbuzných, kteří byli zavražděni během holocaustu. Po prohlídce se náčelník generálního štábu zúčastnil slavnostního ceremoniálu delegace věnovaného lidskému duchu a židovskému hrdinství v Birkenau.
Po prohlídce se náčelník generálního štábu setká ve Varšavě s náčelníkem generálního štábu polských ozbrojených sil generálem Rajmundem Andrzejczakem. Toto setkání přímo navazuje na návštěvu generála Andrzejczaka ve Státě Izrael, která se uskutečnila minulý týden v rámci Mezinárodního operačního inovačního týdne pořádaného IDF a v rámci spolupráce mezi oběma armádami.
Náčelník generálního štábu generálporučík Aviv Kohavi řekl: „Nemusíte být historikem nebo badatelem, abyste pochopili zvěrstva holocaustu: Je třeba být člověkem! Z lesů a vyhlazovacích táborů křičí jámy plné koster a mrtvol a krematoria. Každý, kdo lže a popírá pravdu o této zničující a trýznivé historii, je člověk, který dnes snadno lže a bude tak bez váhání činit i v budoucnu. To je další připomínka toho, že takovým lidem nesmí být dovoleno vlastnit jakoukoli schopnost vyvíjet smrtící zbraně. Nepřišli jsme sem proto, abychom se hněvali nebo nenáviděli, ale abychom posílili paměť a její výsledky. Přišli jsme se vcítit do bolesti a pokusit se rozluštit smysl z nepochopitelného.“
„Kdybyste vy, oběti holocaustu, dostali možnost vyslovit poslední přání předtím, než budete postaveni do řady na okraji jámy, kterou jste právě dokončili, kdybyste dostali zlomek vteřiny na rozmyšlenou poté, co jste zašeptali ‚Šema Jisrael‘, pravděpodobně byste si přáli, aby židovský národ měl vlastní obranné síly, aby sám odvrátil a odrazil jakéhokoli nepřítele. Tehdy jste si nedokázali představit, že vaši vnuci, nebo alespoň vnuci sousedů, budou nosit uniformy Hebrejské armády a že my, šestnáct velitelů jednotek a praporů, tu dnes budeme stát jako zástupci této generace této armády.“
„Rodiny několika těchto velitelů byly vyvražděny ve vyhlazovacích táborech a v lesích, které je obklopovaly. Někteří byli zavražděni přímo zde. Jiní členové jejich rodin bojovali proti nacistům jako partyzáni nebo jako vojáci Rudé armády. Mnozí z velitelů jsou také vnuky těch, kteří přežili holocaust. Když nastal čas jejich odvodu, hrdě nosili uniformy IDF a prohlašovali „přísahám“ jako přísahu věrnosti. Od té doby brání Stát Izrael: bojují, nasazují své životy a vedou operace.“
„Byli byste na ně pyšní. Jsem na ně hrdý i vaším jménem. Stojíme zde nad vašimi hroby s pokorou a odvahou uctít vás a říci vám, že na našich uniformách jsou nyní místo žluté hvězdy symboly IDF a medaile za tažení označující války a operace, v nichž jsme bránili civilisty Státu Izrael a odráželi naše nepřátele.“
„Stojíme tu dnes, šestnáct velitelů praporů a jednotek, z nichž každý velí jednotce, která představuje jedinečné schopnosti a vojenskou sílu, sílu, která nám umožňuje bránit Stát Izrael a jeho civilisty. Tvoří součást IDF, která důsledně působí proti nepřátelům a brání se v šesti různých oblastech, a to prostřednictvím prevence hrozeb, iniciace, úderů a vytváření místního a regionálního odstrašení. Stojíme zde, na této půdě lidských ostatků, s půdou ze Státu Izrael na podrážkách našich bot.“
„Ani moje rodina, která bydlela padesát kilometrů od tohoto tábora a také ji v něm potkal osud, si nedokázala představit, že jejich potomek bude stát zde a bude moci říci jim a zbývajícím šesti milionům, že se mi dostalo výsady velet Izraelským obranným silám, profesionální a morální armádě a jedné z nejvýznamnějších a nejvyspělejších armád na světě, která je armádou lidu, která brání národ.“
„Vrátíme se a zavážeme se, že budeme pokračovat v našem podílu na budování státu Izrael a jeho lidu, stejně jako jeho bezpečnosti a jeho ducha – ducha morálky, etiky a tolerance. Jeden po druhém se vrátíme ke svým běžným životům a budeme se snažit zdokonalovat jako lidé a civilisté. Natáhneme jednu ruku a pozdravíme vás, oběti, a druhou ruku uchopíme naši naději.“
