„Jedná se o mezník v historii lidské schopnosti psát,“ komentoval nález profesor Hebrejské univerzity Yosef Garfinkel.
Autor: Pesach Benson, TPS, 9. listopadu 2022
Izraelští archeologové objevili možná nejstarší modlitební větu, jaká kdy byla napsána – modlitbu proti vším vyrytou na kanaánském hřebenu, která pochází z doby kolem roku 1700 př. n. l.
Písmena nápisu byla vyryta velmi mělce a říkala: „Kéž tento hřeben vykoření vši z vlasů a vousů.“ Všichni věří, že je to pravda.
Hřeben byl sice objeven v roce 2017 v Tel Lachiši ve středním Izraeli, ale písmen si všimla až při následném dodatečném zpracování v roce 2022 Dr. Madeleine Mumcuoglu z Hebrejské univerzity.
Nápis rozluštil semitský epigraf Dr. Daniel Vainstub z Ben Gurionovy univerzity (BGU), který potvrdil, že 17 znaků je kanaánského písma. Slonovou kost testovali profesoři Rivka Rabinovich z HU a Yuval Goren z BGU, kteří zjistili, že hřeben je vyroben ze sloního klu.
Jejich zjištění byla publikována v odborném časopise Jerusalem Journal of Archaeology.
Profesor Hebrejské univerzity Yosef Garfinkel, jeden z vedoucích vykopávek v Tel Lachiši, označil hřeben za „mezník v historii lidské schopnosti psát“.
„Jedná se o první větu, která byla kdy v Izraeli nalezena v kanaánském jazyce,“ řekl Garfinkel.
„V Ugaritu v Sýrii jsou Kanaánci, ale ti píší jiným písmem, ne abecedou, která se používá dodnes. Kanaánská města jsou zmíněna v egyptských dokumentech, v amarnských dopisech, které byly psány akkadsky, a v hebrejské Bibli. Hřebenový nápis je přímým důkazem používání abecedy v každodenních činnostech před zhruba 3 700 lety. Jedná se o mezník v historii lidské schopnosti psát.“
Hřeben ze slonoviny je malý, měří zhruba 3,5 krát 2,5 cm a má zuby na obou stranách. Přestože jejich základny jsou stále viditelné, samotné zuby hřebenu byly ve starověku vylámány. Střední část hřebenu je poněkud erodovaná, pravděpodobně tlakem prstů držících hřeben při péči o vlasy nebo při odstraňování vší z hlavy či vousů.
Strana hřebenu se šesti silnými zuby se používala k rozplétání uzlíků ve vlasech, zatímco druhá strana se 14 jemnými zuby sloužila k odstraňování vší a jejich vajíček, podobně jako dnešní oboustranné hřebeny prodávané v obchodech.
Starověké hřebeny se běžně vyráběly ze dřeva nebo kostí. Sloni nejsou v Izraeli původní, což naznačuje, že slonovina byla luxusním předmětem dovezeným pravděpodobně z Egypta.
Vědci také našli mezi dvěma zuby zbytky vší o velikosti 0,5-0,6 mm.
Lachiš byl ve druhém tisíciletí př. n. l. významným kanaánským městským státem a druhým nejdůležitějším městem v biblickém Judském království.
Dosud bylo v Lachiši nalezeno 10 kenaanských nápisů, což je více než na kterékoli jiné lokalitě v Izraeli. Město bylo hlavním střediskem používání a uchovávání abecedy po dobu přibližně 600 let, v letech 1800-1150 př. n. l.
