Během summitu Putin-Trump v Helsinkách nebylo zveřejněno nic, co by naznačovalo zásadní změnu politiky v Sýrii – a pro Izrael to nemusí být tak špatná věc.
Autor: Mati Wagner, World Israel News
Před summitem v Helsinkách mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimírem Putinem byly obavy Američanů a Evropanů i Izraelců zaměřeny hlavně na to, jaké ústupky – pokud nějaké – Trump Putinovi udělá.
Neexistovalo absolutně žádné očekávání, že by Putin Trumpovi pustil na jakoukoli důležitou pozici. Nepřestane podkopávat Evropskou unii, nesouhlasí s ukončením akcí směřujících k oslabení aliance NATO, nikdy by neodstranil ruské síly umístěné na východní Ukrajině, ani neobrátí v otázce převzetí Krymu. Ani nepřestane spolupracovat v Sýrii s Íránem a nechává osamocené snahy USA zabránit Íránu získat jaderné zbraně obnovením sankcí.
Nicméně starosti mnoha lidí na Západě a v Izraeli bylo, co Trump Rusku nabídne. Pro Evropany a Američany se obavy soustředily především na otázky, jako podpora USA vůči NATO, její pokračující vojenská pomoc západní Ukrajině jako hradba proti ruskému zasahování zde a obnovení nové Smlouvy o snižování strategických zbraní (START).
Americké obavy byly potvrzeny, když byli Američané svědky toho, jak se jejich prezident postavil na stranu Putina proti americké zpravodajské komunitě ohledně podezření na ruský zásah do voleb v roce 2016.
Pro Izraelce byla obava před summitem zaměřena primárně na Sýrii a na to, do jaké míry bude Trump stát za zájmy Izraele a uvidí potlačení íránského vlivu, pokud nebude zcela vymazán.
Vyjádření Trumpa a Putina během krátkých projevů a tiskové konference na závěr summitu zanechaly jen malý prostor pro optimismus, že by bylo, ohledně Sýrie a Íránu nebo i jiné podstatné záležitosti, dohodnuto něco podstaného.
Rusko, Írán, Sýrie a Izrael
Putin řekl, že Rusko má zájem znovu potvrdit Dohodu o uvolnění, kterou Spojené státy uzavřely mezi Sýrií a Izraelem po válce Yom Kippur. Nejdůležitější částí této dohody, která je dnes důležitá, bylo vytvoření nárazníkové zóny mezi oběma zeměmi.
Putinova pozice je v souladu s připomínkami, které nedávno přednesl předseda vlády Benjamin Netanjahu:
„Máme dohodu se Sýrií o oddělení sil z roku 1974; to je hlavní princip. Budeme se toho velmi striktně držet, stejně jako všichni ostatní. „
O Sýrii bylo zmiňeno jen něco málo. Trump se vyhnul přímé odpovědi na otázku reportéra Russia Today, který se Trumpa ptal, jestli s Putinem dospěli k dohodě o Sýrii.
Všechno, co Trump řekl, bylo, že krize v Sýrii je „složitá“. Uvedl, že USA neumožní Iránu, aby těžil z úspěšné kampaně proti ISIS.
Trump učinil několik obecných připomínek ohledně toho, jak USA po celá desetiletí spolupracovaly s Izraelem, a že Putin je také oddán otázce bezpečnosti Izraele a že obě země pracují pro tento cíl.
„Práce s Izraelem je skvělá věc,“ řekl Trump a „bezpečnost Izraele je něco, co chceme oba vidět. „
Nic, co se stalo na summitu v Helsinkách, nezměnilo konsenzus, který tady byl ještě před jeho začátkem: Putin nemá zájem spolupracovat se Západem, pokud by to znamenalo vzdát se něčeho, co považuje za své klíčové zájmy.
Pokud jde o Sýrii, znamená to posílení pozic Assadova režimu v jižní Sýrii – tento zájem se nemusí nutně střetnout se zájmy Izraele. Jak zdůraznili Netanjahu a vysoce postavení velitelé IDF, předtím, než v roce 2011 vypukla syrská občanská válka, měl Izrael na svých hranicích se Sýrií relativní klid.
Rusko však nemá žádný zájem vážně tlačit Írán, aby opustil Sýrii. Opak je pravdou. Pro Rusko je výhodné, aby íránské síly uvnitř Sýrie odváděly špinavou práci při podpoře Assadova režimu.
Nic z toho, co se na summitu v Helsinkách stalo, neukazuje na nějakou zásadní změnu v Sýrii. A to možná není pro Izrael tak špatné.
