Bývalá velvyslankyně Nikki Haleyová promluvila o diplomatickém úsilí USA na Blízkém východě.
Od: Arutz Sheva, 27.6.2019 23:23
Bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová se na Fóru o vztazích mezi Izraelem a USA, které se konalo ve čtvrtek večer v Jeruzalémě, pro Izrael Hayom vyjádřila k diplomatickému úsilí USA na Blízkém východě.
V rozhovoru s Dr. Miriam Adelsonovou Haleyová řekla, že její přístup jako velvyslankyně OSN „nakopat“ každého, koho viděla dělat špatnou věc, „byl jediný možný přístup, který mohla použít“.
„Byla to situace, kdy tu byla organizace 193 zemí, které byly protiamerické a protizraelské, a v jeden okamžik nám zatápěly a zároveň natahovaly ruku, abychom jim pomohli. Nechtěla jsem být jen jedním z velvyslanců. Cítila jsem, že si to Američané zaslouží,“ řekla Haleyová a dodala, že by to dnes nedělala jinak, protože„ pravdu je třeba říkat bez jakékoli omluvy“.
Bývalá velvyslankyně v souvislosti s konferencí vedenou USA v Bahrajnu tento týden, kterou Palestinská samospráva bojkotovala, řekla: „Práce na míru není nikdy ztrátou času. Všichni bychom měli chtít mír, všichni bychom měli chtít, aby byl tento mírový plán úspěšný.“
Poznamenala, že už zná mírový plán USA a popsala ho jako „promyšlený, podrobný, proveditelný. Nabízející věci, které by zlepšily život Palestinců, ale neohrožovaly by bezpečnost Izraele.“
„Trumpova vláda byla odvážná. Nebudeme prosit Palestince, aby přišli k mírovým jednáním, ale hodně nám to o Palestinské samosprávě říká. Říká to, že se pro své vlastní lidi nesnaží o to nejlepší. A Palestinci si zaslouží něco lepšího. Myslím, že arabská komunita v průběhu času uvidí, že nemůže pokračovat v hlídání Palestinců jako malých dětí,“ dodala Haleyová.
Na otázku, co by měl Izrael dělat, kdyby Palestinci na odmítnutí nabízené mírové dohody trvali, Haleyová odpověděla: „Myslím, že bychom měli vidět, jak celý mírový plán pokračuje. Neměli bychom být slepí. Jeruzalém dal najevo, že je hlavním městem Izraele, bez ohledu na to, co arabské země říkaly svým občanům, je toto pravda. Trumpova vláda řekla, že máme všechny naše ambasády v hlavních městech. Jeruzalém je hlavním městem, proč bychom tam neměli mít naše velvyslanectví? “
„Teď uvidíme, co udělají Palestinci, to je pro ně okamžik pravdy. Chtějí pokračovat ve svých životech tak, jak je dnes žijí, nebo chtějí vidět příležitosti, jak by mohly vypadat? “
S Izraelem je v OSN špatně zacházeno a je stavěn do izolace, tvrdí Haleyová, protože si „arabské země po roce 1967 uvědomily, že Izrael nikdy neporazí. V OSN udělaly proti Izraeli vše, co bylo v jejich silách. Kvůli svému bohatství a ropě šly ke všem malým zemím a řekly jim, jak s nimi musí hlasovat.“
„Za zavřenými dveřmi mnoho těch velvyslanců Izrael respektuje. Je jich tolik, co respektují sílu a inteligenci Izraele. Umožnili jsme jim povstat, aby nebyli sami,“ dodala.
„Znovu je povoláváme. Za pravdu vždy stojí za to bojovat. Izrael je jedním z jasných míst obklopený opravdu drsnými sousedy. Čím lepším a silnějším Izrael uděláme, tím bezpečnějším bude celý svět.“
Ohledně otázky tzv. „palestinských uprchlíků“ se Dr. Adelsonová Haleyové ptala, jaký je podle USA skutečný počet palestinských uprchlíků?
„Aktuální počet palestinských uprchlíků je jasný a daný. Dnes pracuje spousta lidí na tom, aby to jasné nebylo. Myslím, že bychom i my měli mít jasno, protože to mluví o pravdivosti budoucího scénáře,“ odpověděla Haleyová.
„Podívala jsem se osobně na UNRWA a palestinské uprchlíky. Chtěla jsem zjistit, co dělají. To, co jsem našla, byla agentura, která nechtěla, aby jí někdo říkal, co má dělat. Způsob, jakým ona počítala uprchlíky, byl ten, že každý Palestinec kdekoli na světě je uprchlík. A chce, aby se toto postavení uprchlíka udělovalo i budoucím generacím. USA daly Palestincům 6 miliard dolarů. Svůj díl práce jsme tedy odvedli. Když jsme ale šli do UNRWA a řekli jim, že by se měli reformovat, odmítli,“ pokračovala s odkazem na agenturu OSN pro „palestinské uprchlíky“.
„Když neudělali reformy, které jsme po nich chtěli, byl náš prezident dost odvážný na to, aby jim řekl, že už jim nebudeme dávat víc peněz. Proč bychom měli za Palestince nést víc zodpovědnosti než arabský svět?“
Ve směru k Íránu Haleyová zdůraznila: „Nechceme válku. Náš prezident nechce válku. Írán je pro nás hrozbou číslo 1. Obamova vláda nám nepomohla. Mysleli si, že by mohli přinést mír, ale vše, co udělali je, že jim uvolnili peníze, aby se válka mohla ještě víc rozšířit. Podívejte se na Libanon, Sýrii, Afghánistán. Íránská chapadla začala dosahovat všude. Dohoda nefungovala. Prezident měl pravdu, když od ní odstoupil – Íránci stále testovali balistické rakety, stále prodávali zbraně, stále podporovali terorismus a my jsme jim dávali peníze, aby to dělali. Sankce zpomalily jaderný proces, ale nezpomalily jejich kulturu nenávisti. Stále křičí ‚Smrt Izraeli‘, ‚Smrt Americe‘.
Na otázku Adelsonové, zda existuje rozdíl mezi tím, co říkají a dělají zástupci zemí veřejně a soukromě, v zákulisí, Haleyová odpověděla: „Toho je víc. Když prezident po útocích chemickými zbraněmi udeřil na Sýrii, velvyslanci přišli a řekli: „Je tak dobré zase vidět USA jako leadra.“
„Myslím, že začínáme vidět posun, kdy si mnohé země začínají uvědomovat, jaké požehnání je, že máme Izrael na Blízkém východě. Dokonce i arabské země. Nemůžete zničit to, co Bůh požehnal a Izrael je požehnáním,“ dodala.
Jeden z jejích nejkrásnějších okamžiků pro Haleyovou byl, když vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která odsuzovala Ameriku za přesun jejího velvyslanectví do Jeruzaléma.
„To byl jeden z nejkrásnějších okamžiků, když jsem to mohla vetovat. Snažili se vetovat naše svrchované právo. Měli jsme právo dát své velvyslanectví kamkoliv jsme chtěli. Snažili se ponížit Spojené státy a Izrael a nakonec jsme z toho oba vyšli silnější,“ řekla.
