Praha Jeruzalém

Izrael je zvláštní směsí liberalizmu a náboženství, což se odráží v mnohých oblastech života. Liberálové jsou hrdí na zákony vztahující se na umělé přerušení těhotenství.

Autor: Krista Gerloffová, Jeruzalém, Israel, 26.3.2020

Interrupce jsou v Izraeli legální, možné prakticky v každém stupni těhotenství a v mnohých případech bezplatné, to znamená, že je hradí zdravotní pojištění, ministerstvo zdravotnictví anebo armáda v případě vojaček. Žadatelka musí ovšem projít komisí, která sestává ze dvou odborných lékařů a sociálního pracovníka, přinejmenším jedna z těchto osob musí být žena. Na přerušení těhotenství po 24. týdnu je potřeba povolení zvláštní komise.

Ačkoliv se prakticky všechny žádosti o přerušení těhotenství komisemi povolují, dochází k ilegálním umělým potratům, jejichž množství není možné přesně určit. Vychází se z toho, že ke 20 000 povolených potratů ročně, přibývá dalších 20 000 nelegálních, tedy asi 40 000 interrupcí za rok. Nejliberálnější hlas v izraelské společnosti volá po úplném zrušení Příslušných komisí. Od původního rabínského přístupu, že je interrupce možná jen v případě ohrožení života těhotné, je židovský stát na míle vzdálen.

Legální odůvodnění

Polovina všech žen, které žádají o interrupci, udává jako důvod těhotenství vzniklé z nemanželského vztahu. To se týká všech nezletilých dívek[1], které mohou o přerušení těhotenství zažádat bez povolení rodičů nebo výchovou pověřené osoby[2]. Stejně ovšem odůvodňuje interrupci velké množství vdaných žen. Domněnka, že si některé ženy vymýšlejí, že je jejich dítě nemanželské, zní absurdně. Ale v roce 1980 byla pod nátlakem ortodoxních stran zrušena sociálně-ekonomická klauzule - to znamená, že žena nemá možnost uvést jako právoplatný důvod například své vyčerpání a finanční těžkosti mnohdy početné rodiny - ale nemanželské dítě může.

Asi 20 % legálních interrupcí se provádí kvůli zdravotnímu stavu ženy a 10 % kvůli jejímu věku. Dalším uznaným důvodem je mentální nebo tělesné postižení embrya, přičemž se může jednat i o mírné znetvoření, jako je třeba chybějící prst. Tak je odůvodněno dalších 20 % umělých potratů. Podle oficiálních statistik z roku 2018 přišlo 3666 takových žádostí. Jen u 1942 skutečně existovala diagnóza velké pravděpodobnosti postižení, dědičného onemocnění nebo stavu, který by k postižení mohl vést. Dalšími důvody bylo požití léků škodlivých pro plod a jeho možné tělesné nebo i mentální poškození. Jedna Američanka, jejíž specializací je péče o hospitalizované děti před operací a po ní, zjistila, že v Izraeli vlastně nejsou žádné židovské děti se srdeční vadou, protože jsou utraceny, než přijdou na svět. A to ačkoliv má Izrael srdeční specialisty na špičkové úrovni.

Co na to rabín

K tomu se vyjadřuje „aish rabbi“ na oblíbené židovské webové stránce v angličtině aish.com: „Judaizmus říká, že je taková selekce zlá. Připomíná nacistický program ‘T-4’, podle kterého měly být systematicky zabity všechny fyzicky a mentálně postižené osoby. Tóra nás oproti tomu učí, že pravá hodnota určité osoby je v její duši.“[3] Dále se na této stránce argumentuje, že právo ženy na své vlastní tělo má určité hranice, a sice pokud se jedná o odlišnou bytost, i když ještě není zcela vyvinutá a není tedy považována za plnohodnotné bytí. V každém případě se má ortodoxní Židovka vždy obrátit na místního rabína a každý případ se má posoudit individuálně a řešit přesně podle židovského práva.

Kategorie, které používají oficiální statistiky o interrupcích v Izraeli jsou: židovky, muslimky, Drúzky, arabské křesťanky a ostatní (nearabské křesťanky a ženy bez vyznání). Do poslední kategorie spadají uprchlice z afrických zemí jako Súdán nebo Eritrea i mnohé legální pracovní síly; ženy, které musely podepsat, že v období svého zaměstnání v Izraeli neotěhotní. Mezi mladými Židovkami žádají nejvíce o interrupci ženy z etiopské komunity. Tady se opět jedná o sociálně slabou společenskou vrstvu, která trpí rasistickými i náboženskými předsudky. Stejně tak je umělé přerušení těhotenství častější u žen, které se přistěhovaly než u žen, které se v Izraeli narodily a mají tu rodinné zázemí.

Veřejná diskuze se nevede

Na veřejnosti se o interrupcích nemluví. Když se někdy dostane do médií zpráva o kampaních pro a proti umělým potratům v Americe, objeví se k tématu pár článků v anglicky mluvících novinách, jako třeba na jaře před rokem v levicově liberálních novinách HaAretz. Jejich článek nesl provokativní titulek: „Neříkejte to evangelikálům, kteří podporují Izrael, ale interrupce je tu legální a často i bezplatná“.[4] O možnosti nabídnout nechtěné dítě k adopci také není nic slyšet.

Organizace Pro život

Asi před 15 lety vedla židovská Organizace Efrat masivní kampaň v médiích. V rádiu bylo slyšet: „Interrupce není hračka!“ a na veřejnosti se objevily plakáty: „Efrat přivede každým rokem víc Židů do Izraele, než se přistěhuje ze severní Ameriky.“ Na své webové stránce organizace udává, že od svého založení v roce 1977, zachránila 75 000 miminek. Na základě mnohých zkušeností uvádí, že většina žen, které uvažují o interrupci, protože jsou v životní krizi nebo finančních těžkostech (často bojí), rády své dítě přivedou na svět, pokud se jim dostane podpory. Jen 1200 dolarů a laskavý přístup stojí zachránit jeden lidský život.

V rozhovoru na oficiální stránce Efratu, říká vedoucí dr. Schussheim, že jako lékař, jehož cílem bylo zachraňovat lidi, zjistil, že největší ztráty na životech se v Izraeli dějí umělými potraty. K otázce ženských práv říká, že za rozhodující považuje právo ženy být dobře informována. Efrat tedy prý neargumentuje ani ideologicky ani eticky ani morálně, filosoficky nebo nábožensky. „Jediný rozumový argument je zdravotní; ženám se dostane informací, které se týkají těhotenství a jejich fyzického a duševního zdraví.“[5] Vysloveným cílem Efratu je záchrana židovských dětí.

Mesiánská organizace Be’ad Chaim (Pro život) je ochotná pomoci všem těhotným ženám v krizi, nejen Židovkám. Kromě podpory do porodu a po něm, nabízí i poradenství ženám po interrupci, samovolném potratu i porodu mrtvého dítěte. I muži jsou často zasaženi ztrátou miminka. V blízkosti Latrunu provozuje Be’ad Chaim park zvaný „Zahrada života“, kde je možné zasadit stromek na vzpomínku za ztracený život jako součást uzdravujícího procesu. Zvláštní ceremonie se tam koná každým rokem o svátku Tu b-švat, Novém roku stromů.

Podle Bible

Je zajímavé, že se až dodnes v našich pojmech udržel biblický výraz plod, plodová voda. Bible nazývá počaté dítě v těle matky plod lůna nebo života, doslova plod nebo ovoce břicha (Např v 5. Mj 30,9), dále dítě nebo syn. V Knize knih se setkáme s příběhy, kde se vyskytují ještě nenarozené nebo zaslíbené děti. Jeden z nich vypráví o zoufalé egyptské ženě Hagar. O otrokyni, které se nikdo neptal, jestli chce otěhotnět s manželem své paní. Je na úprku, úplně sama. A přece je tu někdo, kdo jí vidí a slyší. Je to Bůh. Boží anděl s ní mluví o ještě nenarozeném dítěti: „Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže je nebude možno ani spočítat.“

Podle Bible tedy Hospodin nevidí jen frustrovanou těhotnou ženu a její nenarozené dítě. Vidí celé generace lidí, které z tohoto dítěte vzejdou. (Genesis16,10-12) Stejně tak v příběhu Rebeky, která čekala dvojčata. Z „banim“ (synů nebo dětí) v jejím těle, se stanou celé národy - „Goim“ a „Leumim“. (Genesis 25,22-23)

Žalmista říká Bohu: Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země. Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal. ( Žalm 139, 15-16) Proroku Jeremjášovi bylo dokonce řečeno: „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky , znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka. (Jeremjáš 1,5)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

[1] V minulosti bylo v Izraeli možné uzavírat manželství od 16 let. Protože v přísně náboženských komunitách hlavně muslimské, ale i židovské, byla děvčata někdy z rozhodnutí rodičů v 16 letech provdána, byl zákonem věk, kdy je možné se vdávat nebo ženit v roce 2013 zvýšen na 18 let.

[2] V náboženských kruzích hraje ostuda rodiny velkou roli. V muslimských komunitách může být zneuctění rodiny důvodem k zabití.

[3] Ask the Rabbi, Abortion Yes Or No: https://www.aish.com/atr/Abortion_-_Yes_Or_No.html?catid=954704 (03.02.2020)

[4] Allison Kaplan Sommer, Shhh! Don’t Tell Evangelical Supporters of Israel, but Abortion There Is Legal — and Often It’s Free (May 22, 2019): https://www.haaretz.com/israel-news/.premium.MAGAZINE-shhh-don-t-tell-evangelical-supporters-of-israel-about-the-country-s-abortion-laws-1.7274968 (24.03.2020).

[5] An interview with Dr. Eli Schussheim, EFRAT, President: https://en.efrat.org.il/about-us/an-interview-with-efrats-president/ (11.02.2020).

 

30. 03. 2020 06:03 213 Krista Gerloffová Zdroj: Redakce Israel.cz

Klíčová slova

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem