Hagia Sophia je mešitou. A co takhle Chrámová hora nebo Hebron?

UNESCO zdvořile požádalo Erdogana, aby přehodnotil své rozhodnutí ohledně Hagia Sofia. Jak snadné však pro ně bylo říct, že je mešitou Rachelina hrobka?! Názor...

Autor: Giulio Meotti, Itálie, 14.7.2020 6:00

Hagia Sophia, kdysi sídlo východního křesťanství v Istanbulu, je nyní mešitou. Turecko se právě rozhodlo ji znovu převést na islám – byla po 900 let největším kostelem na světě, od roku 1934 byla muzeem.

V roce 324 přesunul římský císař Konstantin, poté, co se obrátil na křesťanství a nařídil svobodu vyznání, hlavní město Caesarů do Byzancie na břehu Bosporu. O šest let později postavil podle modelu Pantheonu v Římě baziliku a nazval ji Hagia Sophia, „chrám Boží moudrosti“. O století později ji Justinian pozdvihl, jako největší místo uctívání, které kdy existovalo.

29. května 1453 dobyli Otomané Konstantinopol. A první návštěva Mehmeda II. byla u oltáře této baziliky, před níž se modlil k Alláhovi a přeměnil ji v mešitu.

Turecké rozhodnutí se dostalo na titulky světových médií. UNESCO, agentura OSN pro kulturu a vědu, požádala Erdogana, aby své rozhodnutí přehodnotil.

Západní společenství po léta ignorovalo islámské vymazávání židovské historie v Jeruzalémě, Hebronu, Šekemu, stejně jako v Káhiře, Bagdádu a Damašku. Mysleli si, že spolupráce s islámem ušetří jejich vlastní historii. Ale islamisty nelze tak snadno uklidnit a nyní převzali Hagia Sophia.

Sní o návratu do Španělska, ze kterého byli vyhnáni několik let poté, co jejich kalif zabral Hagiu Sofiu.

Jsem stále přesvědčen, že nikdy nebudou moci nahradit izraelský příběh, a to navzdory tajným dohodám UNESCO a dalších mezinárodních orgánů o popírání židovských dějin. Kdysi bych řekl, že jejich návrat do Evropy by byl příliš velkým soustem, než aby se o něj mohl islám snažit, ale soudě podle západního ticha kolem Hagia Sophii a mírou neukotvenosti, ve které se nacházíme, se snažím tyto výroky překvalifikovat – prostě by to mohli zvládnout.