Praha Jeruzalém

Průzkumy veřejného mínění potvrzují, že 70% arabských a muslimských voličů, včetně 80 000 Američanů arabského původu v Michiganu, podporovalo Bidena.

Autor: Baruch Yedid, TPS, 16. listopadu 2020

Podle řady průzkumů veřejného mínění provedených v Americe v posledních dnech sehrály zásadní roli ve vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách 2020 palestinské, arabské a muslimské instituce a jejich aktivisté – zejména ve státech, kde byly výsledky těsné.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že dlouhá řada kampaní vedená muslimskými a arabskými aktivisty a zaměřená na podporu voleb v arabských a muslimských komunitách, zejména ve státech jako Michigan, Wisconsin, Florida, Texas a Pensylvánie, pomohla Bidenovi vyhrát volby.

Průzkumy veřejného mínění potvrzují, že 70% arabských a muslimských voličů, včetně 80 000 Američanů arabského původu v Michiganu, podpořilo v kampaní vedené palestinskými aktivisty a institucemi Bidena.

Průzkum Rady pro americko-islámské vztahy (CAIR) ukazuje, že v minulých volbách hlasovalo bezprecedentních 84% muslimů. Z nich 69% hlasovalo pro demokraty a pouze 17% pro republikány.

CAIR uvedla, že se voleb zúčastnilo asi milion muslimů.

Další průzkum veřejného mínění Arabského komunitního centra pro hospodářské a sociální služby v Dearbornu v Michiganu ukazuje, že v tomto státě hlasovalo pro Bidena 70 000 Arabů.

V Texasu, na Floridě a ve Wisconsinu proběhly kampaně, kterých se účastnily palestinské organizace, které zahrnovaly telefonní hovory vybízející voliče k účasti ve volbách a zároveň vybíraly peníze ve prospěch propalestinských kandidátů do Kongresu a místních institucí.

Další průzkumy veřejného mínění ukazují, že se za poslední čtyři roky zvýšila americko-muslimská podpora Donalda Trumpa o 10%, a to zejména díky jeho konzervativním názorům na rodinnou politiku.

Vysokou účast arabských a muslimských komunit na podpoře demokratů je třeba připsat také úzkému vztahu mezi Demokratickou stranou a těmito menšinami a příslibům pomoci Palestinské samosprávě.

Primárním faktorem bylo Muslimské bratrstvo

Primárním faktorem tyké byla Bidenova kampaň v muslimských komunitách a mezi Muslimským bratrstvem.

Nově zvolený prezident Biden slíbil, že svou inaugurací 20. ledna zruší prezidentský dekret podepsaný prezidentem Trumpem v roce 2017 o zákazu vstupu do USA pro občany 13 muslimských zemí, včetně Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.

Proti tomuto zákazu protestovaly v USA, islámské organizace včetně CAIR a Islámské společnosti pro Severní Ameriku (ISNA), ke kterým se připojily palestinské organizace s pomocí kongresmenek Ilhany Omarové a Rashidy Tlaibové.

V předvečer voleb zvolená viceprezidentka Kamala Harrisová oznámila, že má v úmyslu obnovit ekonomickou pomoc Palestinské samosprávě spolu s diplomatickými vztahy, které na protest proti Trumpovým krokům pozastavil šéf PA Mahmúd Abbás. Harrisová to řekla v rámci kampaně vedené palestinskými aktivisty arabským novinářům v Michiganu.

Palestinské a islámské organizace v USA očekávají okamžitou změnu. Dr. Sinan Shakdeh, jeden z vůdců probidenovské kampaně, v rozhovorech pro média uvedl, že hlasy islámských a palestinských komunit hrály při Bidenově vítězství klíčovou roli, a zdůraznil, že jsou palestinské komunity ve snaze svrhnout Trumpa sjednoceny.

Shakdeh uvedl, že muslimové v USA nyní očekávají, že Biden povede v této zemi boj proti islamofobii.

Komentátoři odhadují, že muslimské organizace očekávají v USA oživení Muslimského bratrstva, jak tomu bylo za dnů prezidenta Baracka Obamy.

„Mohu potvrdit, že palestinská komunita se nejen účastnila voleb, ale také přispěla k fundraisingovým kampaním na podporu Bidena a kandidátů do Kongresu a místních samospráv, kteří podporují palestinská práva,“ řekl Shakdeh.

Uložení protiizraelských sankcí

Shakdeh se zmínil o průkopnické úloze palestinských institucí a aktivistů při svržení Trumpa s tím, že Bidenova vláda tuto roli uznává a několikrát se se zástupci palestinských institucemí setkala – tady Palestinci představili Bidenovým poradcům své požadavky.

V Kongresu USA se formuje skupina zástupců s propalestinskými postoji a těch, kteří podporují uvalení sankcí na Izrael. Do této skupiny patří Rashida Tlaibová, Ilhan Amarová, Cori Bush, Alexandria Ocasio-Cortez, Ayanna Pressley, Mondaire Jones, Jamaal Bowman a Marie Newmanová.

Místního kongresu se nyní zúčastní také zástupci členů palestinského původu, mezi nimi Iman Judoh z Colorada, Athena Suleiman z Arizony, Fady Qaddoura z Indiany a Ibrahim Samirah z Virginie.

Vedle nich byli muslimové, kteří jsou považováni za příznivce palestinské otázky, včetně Hodana Hassana, Mohamuda Noora a Omara Fateha z Minnesoty.

Biden vynaložil velké úsilí k získání podpory muslimů, zejména v Michiganu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že během jeho volební kampaně Bidenovi pomáhali aktivisté navázaní na Muslimské bratrstvo, včetně těch, kteří zastávali různé funkce v Obamově administrativě.

Mezi nimi je prominentní Zaki Barzinji, vnuk zakladatele Muslimského bratrstva v USA.

Na volebním shromáždění organizovaném Barzinji v muslimských komunitách slíbil Bidenovu integraci příznivců Bratrstva do vládních institucí.

Konference se konala pod záštitou ISNA, která je zastřešující organizací pro Muslimské bratrstvo v USA.

Je třeba říct, že Muslimské bratrstvo požaduje zničení Státu Izrael a jejich zástupce Hamas je teroristickou organizací.

Za Obamy zastávaly osoby spojené s Muslimským bratrstvem bezpečnostní pozice: Rashad Hussain z ISNA byl poradcem Bílého domu. Pozice v administrativě zastávaly také Dalia Mogahed z Muslimské americké společnosti, která byla v Perském zálivu postavena mimo zákon, a Mohamed Elibiary, prezident a generální ředitel Nadace svobody a spravedlnosti. Obě tyto organizace mají silné vazby na Muslimské bratrstvo.

I když je možné, že mezi příští americkou administrativou a Muslimským bratrstvem budou nakonec panovat odlišné vztahy, tak je třeba zmínit, že v umírněných arabských zemích je toto extremistické hnutí prohlášeno za teroristickou organizaci.

Minulý týden zasadila Hamasu významnou ránu Rada vysokých učitelů v Saúdské Arábii, když prohlásila Muslimské bratrstvo za teroristickou skupinu „která nereprezentuje koncepci islámu“.

Hamás v pásmu Gazy je odnož Muslimského bratrstva.

Saúdští duchovní ve svém prohlášení prohlásili, že „Muslimské bratrstvo je skupina, která se odchýlila od cesty islámu“ a která vyvolává kontroverze v arabském a muslimském světě a používá metody násilí a teroru.

„Muslimské bratrstvo nepracuje pro náboženství ani sunity, ale pro vládu a z jeho lůna povstávají teroristé,“ uvádí se v prohlášení a varuje před jakýmkoli kontaktem s členy tohoto extremistického hnutí.

V roce 1982 se stala první zemí, která prohlásila Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci, Sýrie.

V létě roku 2013, po převratu v Egyptě, se k moci dostal Muhammad Morsi, člen Muslimského bratrstva. Tehdejší egyptský ministr obrany Abdel Fattáh Sísí postavil vládu Bratrstva mimo zákon, uvěznil řadu jejich vysokých představitelů a zbytek popravil.

Egypt následně prohlásil Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci, následně pak také Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn.

 

18. 11. 2020 05:39 350 Daniel Žingor Zdroj: World Israel News

Klíčová slova

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem