Ředitelství strategie a třetího okruhu IDF, které koordinuje možnost úderu proti íránskému jadernému programu, se při řešení tak velké hrozby, jakou je Írán, řídí konceptem „jít ke kmeni stromu, ne k jeho ovoci“.
Autor: Yaakov Lappin, JNS.org, 26. srpna 2021
Středeční prohlášení náčelníka generálního štábu Izraelských obranných sil generálporučíka Aviva Kochaviho o zintenzivnění úsilí o přípravu izraelské vojenské varianty proti íránskému jadernému programu bude v Islámské republice pečlivě analyzováno.
Načasování Kochaviho prohlášení není náhodné. Přichází v kritickém okamžiku pro íránský jaderný program, kdy se spojuje několik znepokojivých signálů.
Jak nedávno poznamenal bývalý zpravodajský a obranný představitel plukovník v záloze Udi Evental – nyní vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro politiku a strategii v Herzliji – íránský jaderný program dosahuje znepokojivého pokroku na několika frontách.
Írán omezil možnost dohledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN a zároveň hromadí značné množství nízko obohaceného uranu. Obohacuje také uran na vyšší úrovně: 20 % a 60 %. Mezitím Írán pokračuje ve výzkumu a vývoji i v zavádění pokročilých odstředivek a vyrábí kovový uran – klíčovou součást mechanismu jaderné výbušniny.
Zatím není jasné, zda je nástup nového prezidenta Ebrahima Raisiho, zastávajícího tvrdou linii, signálem, že Teherán již nemá zájem na oživení jaderné dohody z roku 2015. Ustanovení dohody o ukončení platnosti a příslib přístupu do globálního finančního systému stále slouží zájmům Íránu a také dláždí cestu k mezinárodní legitimitě jeho jaderného programu během několika let.
V důsledku toho vydal v lednu náčelník generálního štábu IDF varování před návratem k takové nebezpečné dohodě a během svého přelomového projevu prohlásil, že by to bylo „špatné a nesprávné. Je to špatné z operačního i strategického hlediska“ a dodal, že „cokoli, co se podobá současné dohodě nebo její vylepšené verzi, je špatné“.
Nelze zastírat, že Izrael se znepokojením vnímá záměr Washingtonu pokusit se k této dohodě vrátit.
Írán by však mohl být v pokušení zahodit diplomacii a směřovat ke statusu jaderného průlomu nebo dosáhnout tohoto prahu ještě dříve, než se vydat delší cestou prostřednictvím vzkříšené dohody.
Když tedy zdroje z IDF ve středu potvrdily, že armádní ředitelství pro strategii a třetí okruh, které je zodpovědné za Írán, koordinuje aktualizovanou možnost úderu, byl to jasný signál, že je vojenská možnost Izraele opět na stole.
Skutečnost, že Izrael zveřejňuje své rozhodnutí osvěžit zpravodajské informace, operační plány, výcvik a vybavení pro takový zásah v první den návštěvy premiéra Naftaliho Bennetta ve Spojených státech, také pravděpodobně není náhodná.
Bennett se zavázal, že Bidenově administrativě navrhne novou strategii, jak se vypořádat s íránským jaderným programem i s jeho zhoubnou regionální aktivitou – strategii, která nebude zahrnovat novou jadernou dohodu. Bidenova administrativa, která zjevně dává přednost dohodě s Íránem, se však nyní může snažit dát Íránu najevo, že se snaží o užší koordinaci s Izraelem – ačkoli se orávě zotavuje z toho, jak probíhá její stahování z Afghánistánu.
Vzhledem k tomu, že vídeňské rozhovory jsou v současné době odloženy, může Washington cítit novou potřebu vrátit se k jazyku odstrašování, a proto není překvapivé, že vysoký představitel Bílého domu ve středu izraelským novinářům řekl, že Spojené státy „mají kromě jednání i jiné způsoby, jak se vypořádat s íránskou hrozbou“.
O tom, jak přesvědčivé bude toto odstrašující poselství Washingtonu pro Íránce, je možné diskutovat.
Pokud by však Amerika a Izrael byly schopny koordinovat svá sdělení – a plánování pro případ nepředvídaných událostí v souvislosti s Íránem – a stanovit červené linie a plánovat, co se stane, pokud je Íránci překročí, znamenalo by to pozitivní vývoj.
Jak naznačila nedávná zpráva deníku New York Times, Izrael se snaží zajistit, že i kdyby nakonec byla podepsána nová jaderná dohoda, neznamenalo by to konec svobody Izraele provádět tajné operace s cílem omezit íránský jaderný pokrok.
Dne 11. dubna došlo k výbuchu v íránském jaderném zařízení Natanz, který zničil přibližně 5 000 centrifug – přibližně 50 % kapacity zařízení na obohacování uranu. Vyhrazení si práva provést takový zásah podle potřeby je pro izraelskou a regionální bezpečnost zásadní.
Stejně tak je nutné vyhradit si právo provést rozsáhlou otevřenou údernou operaci, pokud tajné akce a odstrašující zprávy nesplní své cíle. Bennettova schopnost zajistit uznání těchto potřeb během jeho návštěvy Washingtonu bude měřítkem úspěchu či neúspěchu jeho návštěvy.
Schopnost zaměřit základny raket a dronů
Izraelská média ve středu přinesla zprávu o tom, že generálmajor Tal Kalman, šéf Ředitelství pro strategii a třetí okruh, koordinuje přípravy na novou možnost úderu a že toto úsilí dostává prioritu v oblasti financování. Kalman je bývalým náčelníkem generálního štábu izraelského letectva.
„Třetí kruh“ je odkaz na země v periferii třetího kruhu Izraele a v tomto případě znamená pouze Írán. Ředitelství bylo zřízeno v červnu 2020 a jeho hlavním úkolem je vytvářet ucelený a široký pohled na hrozby, které Teherán pro Jeruzalém představuje. Uplatňuje proto přístup „velkého obrazu“ a spojuje dohromady hrozby, které existují na íránském území a sahají až k izraelským hranicím s Libanonem a Sýrií.
Výsledkem je, že stejné oddělení má na starosti budování schopnosti zaměřit se na íránské raketové a bezpilotní základny.
Místo toho, aby se nové ředitelství zabývalo izolovaně konkrétními incidenty, má proto co nejširší pohled a toto poznání pak promítá do doporučení, jak by IDF měla budovat své síly.
„Pokud jde o Írán, zabýváme se hrozbou vycházející ze země samotné – jejím jaderným programem, jejími raketami země-země, (stejně jako) regionální íránskou hrozbou a snahou Íránu prohloubit svůj vliv na Blízkém východě,“ řekl loni zdroj z ředitelství JNS.
Při řešení tak velké hrozby, jako je Írán, vysvětlil tehdy zdroj, „nikdy nechoďte otrhat ovoce. Jděte ke kmeni stromu.“
