V Belgii islám rychle nahrazuje křesťanství. Když společnost přestane znát důvod své existence, najdou si ho jiní. Názor…
Autor: Giulio Meotti, Itálie 15.01.22 18:58
Kostel v bruselské čtvrti Forest byl přeměněn na… horolezeckou tělocvičnu. „V Belgii je to poprvé,“ říká Dhnet. Oznámila to starostka ekologů Mariam El Hamidine. zároveň byl starý kostel na rue de l’Eglise v Masnuy-Saint-Jean oficiálně dán do prodeje za 100 000 eur. Rozhodla o tom městská rada. V Nivelles skončil na trhu další kostel. Poté byl prodán kostel v Ciney za 200 000 eur. V Gentu byl kostel Sant’Anna přestavěn na supermarket. A v Beyne-Heusay budou zbourány dva z pěti kostelů.
A to k zaznamenání změn jen za poslední tři měsíce. Když půjdeme ještě o kousek dál, kostel Petit Wasmes ve Valonsku bude přestavěn na byty, zatímco v Anderlechtu se z velkého kostela svatého Františka stane sportovní centrum.
Jen v Belgii bylo v roce 2019 uzavřeno nebo prodáno 40 kostelů (v roce 2018 jich bylo 31). Jde o velkolepý a nezastavitelný trend „odkřesťanšťování“. „Od roku 2019, kdy byl kostel na prodej, se objevily nabídky na otevření restaurace, domova důchodců a mešity: nyní byl konečně prodán kostel Notre-Dame de Lourdes v Bressoux (Liège),“ vysvětluje Le Vif .
V Malonne byla kaple Piroy přestavěna na pivovar. V Namuru byl kostel Saint-Jacques přestavěn na obchod s oblečením. V Tournai se kostel Santa Margherita proměnil v řadu luxusních apartmánů. Také v Namuru je kostel Notre Dame, postavený v roce 1749, nyní využíván jako „kulturní prostor“. Kostel Fays-Famenne byl právě prodán za 235 000 eur.
Belgické kostely zkoumá deník La Libre. Hovoří se o každém druhém kostele, který bude uzavřen. Ze 110 bruselských kostelů je 36 určeno ke změně využití vzhledem k dramatickému úbytku věřících. Takový je plán bruselského arcibiskupa.
Tímto trendem se zabýval i týdeník The Economist. „Starobylá belgická města jsou kolébkami křesťanského umění a kultury a katolicismus je v mnoha ohledech smyslem existence země. Ale stejně jako role křesťanství slábne, nabývá na významu nová víra, islám“. Mezi respondenty se s věkem drasticky snižuje míra příslušnosti ke katolicismu, zatímco islám se odpovídajícím způsobem zvyšuje. „Pokud bude tento trend pokračovat, mohli by vyznavači islámu brzy pohodlně předstihnout katolíky nejen v kosmopolitním Bruselu, jak tomu již je, ale na celém jižním území Belgie“.
Belgie je jednou z těch zemí, které jsou podobně jako Irsko příkladem společnosti, jež byla kdysi intenzivně katolická, ale v níž se náboženství velmi rychle zhroutilo. Všechny mají stejné příznaky – prázdné kostely, sexuální skandály, hierarchie náchylné k mainstreamu.
V Belgii je náboženské vyznání vyhrazeno starším katolíkům nebo muslimské menšině. V rozhovoru pro L’Echo to řekl bruselský arcibiskup kardinál Jozef De Kesel: „V době, kdy se naše západní kultura sekularizuje, ji pohlcuje islám. Bylo by nerozumné vytvářet náboženské vakuum“.
Před několika lety napsal Niall Ferguson, jeden z nejskvělejších současných historiků, v New York Times, že budoucností Evropy může být „plíživá islamizace dekadentního křesťanství“. Titulek článku zněl: „Eurabia?“.
Údaje jsou obsaženy v knize profesora Felice Dassetta „L’iris et le croissant“. A to pouze v belgickém hlavním městě. „V polovině 70. let bylo v Bruselu pouze 6 mešit a koránských škol, na začátku 80. let jich bylo 38, nyní jich je 80,“ uvedl Dassetto. A tak, píše v titulku Le Vif, „projekty mešit v Bruselu vzkvétají“.
Takže velký německý spisovatel Martin Mosebach má pravdu, když pro Die Welt tento týden říká, že „ztráta náboženství destabilizuje zemi“. Když už společnost neumí dát sama sobě důvod k vlastní existenci, najdou si ho jiní a prázdné místo po křesťanství je brzy zaplněno.
Alláhu akbar!
