Dosáhl Izrael okamžiku pravdy? aneb vojenské výzvy Izraele

Analytik říká: „Izrael dosáhl okamžiku pravdy“

Autor: Carrie Hart, 18. ledna 2022

Hamás v pondělí údajně vypálil rakety z pásma Gazy do Středozemního moře - další signál Izraeli a Egyptu, že jeho trpělivost dochází.

Proto předkládá Izraeli tvrdé požadavky.

Přestože jsou izraelské hranice v současné době klidné, čekají na IDF velké výzvy. Po jedenáctidenním konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v květnu hodlá Hamás rozšířit své schopnosti a způsobit další zmatek a násilí v Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v izraelských městech, kde žijí smíšení Židé a Arabové.

Kobi Michael, vedoucí výzkumný pracovník INSS, uvedl, že součástí politického boje a konečné strategie Hamásu je ponížit Palestinskou samosprávu (PA) a Fatah. Jedním z hlavních cílů Hamásu při jeho poslední konfrontaci s Izraelem bylo získat body mezi Palestinci a posílit tak své strategické postavení. Chtěl také posílit své vojenské postavení vůči Izraeli.

„Hamás má pocit, že se mu tato operace podařila. Myslím, že mají pravdu,“ připustil.

Podle Michaela si vůdci Hamásu stanovili jiná pravidla hry a používají strategii DRS (Dual Resistance Strategy).

Jednou z taktik Hamásu je využívat teroristické útoky k podkopávání a oslabování stability Palestinské samosprávy. Michael vysvětlil, že to vede ke zvýšeným třenicím a střetům mezi Izraelem a místním palestinským obyvatelstvem. Kromě toho Hamás buduje větší vojenské kapacity v Libanonu v plné koordinaci s Hizballáhem a Íránem. V příštím kole střetů s Izraelem hodlá Hamás operovat na všech těchto frontách současně, stejně jako při poslední konfrontaci.

Proč to Izrael umožňuje? Michael si není jistý, ale řekl: „Nemyslím si, že bychom měli spolupracovat s touto strategií dvojího odporu.“

Michael vysvětlil, že neexistuje žádný rozdíl mezi politickým a vojenským křídlem Hamásu a žádný rozdíl mezi Hamásem na Západním břehu a v Gaze. Dále by neměl existovat rozdíl mezi Hamásem v jižním Libanonu a jinde.

IDF musí vážně považovat veškeré vojenské akce Hamásu za hrozbu, včetně jeho nedávných společných cvičení s teroristickými skupinami v Gaze, ke kterým se připojil Palestinský islámský džihád.

Michael upozornil, že nejde jen o propagandu, jak si někteří mohou myslet: „Opravdu se připravili. Vybudovali sofistikovanější kapacity, aby měli lepší pozici pro další kolo s Izraelem. To přijde. O tom nepochybuji.“

Podle Michaela Izrael za svou hlavní výzvu nepovažuje Hamás, ale Írán, Sýrii a Hizballáh. To může být důvodem, proč Izrael v současné době nezahajuje obranné operace proti infrastruktuře bojovníků Hamásu, aby je ponížil a zničil jejich schopnosti.

„Hamás bez svých vojenských schopností bude mnohem slabší než dnes; a otázka by měla znít, proč jsme ochotni tuto dvojí strategii akceptovat a spolupracovat s ní, když Hamás není naším partnerem pro jakákoli jednání?“ řekl.

Izrael by podle něj měl jednat hned, aby zabránil Hamásu zasáhnout izraelské území, když o to stojí. Michael nedokáže předpovědět, kdy dojde k další válce, ale zhodnotil, že pokud Izrael nezmění svou strategii, ocitne se v mnohem komplikovanější vojenské operaci než dosud, což bude mít pro Izrael za následek obrovské problémy.

Michael očekává, že v budoucí konfrontaci s Izraelem Hamás vyzve izraelský systém Iron Dome tím, že vypálí větší množství raket při jednom odpalu. Očekává se také, že Hamás bude využívat bezpilotní letouny, bezpilotní letadla a kybernetické schopnosti.

Írán rovněž poskytuje Hamásu znalosti a zbraně. Přestože kolem pásma Gazy platí bezpečnostní uzávěra, Hamásu se stále čas od času daří pašovat zbraně.

Michael uvedl, že znalosti získané od Íránu spolu s pašováním zbraní vedly k tomu, že Hamás zvýšil svou vojenskou odbornost. Současná izraelská politika se však stále snaží udržet situaci v klidu.

Michael dodal, že Izrael chce mlčení využít k přípravě na větší výzvu pro schopnosti IDF na severní frontě. Existují i další důvody, proč Izrael možná zadržuje preventivní úder.

„Možná si izraelské vedení myslí, že by to poškodilo Abrahamské dohody a proces normalizace s arabskými zeměmi,“ spekuluje.

Izraelští představitelé sice vzhlížejí ke Spojeným státům, ale uvědomují si, že ne vždy mají podporu americké administrativy. Izrael by se v budoucnu mohl ocitnout pod mezinárodním tlakem, kdy by USA nemusely židovský stát bránit.

Michael vysvětlil, že Amerika by se jednoho dne mohla připojit k mezinárodnímu společenství, které samo přidá svůj vlastní tlak na Izrael.

Michael se obává, že pokud vůdci Hamásu dospějí k závěru, že jejich jednání s Izraelem uvízla na mrtvém bodě, skupina vyvolá konfrontaci na jižní hranici Izraele.

Pondělní varování tuto teorii potvrzuje, stejně jako dva incidenty z prosince a ledna - střelba odstřelovače na izraelské pracovníky na izraelské hranici s Gazou a vypálení raket na pobřeží Tel Avivu.

Michael dospěl k závěru, že Izrael bude muset své kroky kalkulovat velmi obezřetně. Podle jeho strategického odhadu by měl izraelský politický ešelon přehodnotit svou současnou politiku. IDF by měla být schopna v pravý a vhodný čas jednat tak, aby to bylo výhodné pro Izrael, a ne pro jeho nepřátele.

Vzhledem k tomu, že Hamás je nyní díky svým vyspělým vojenským kapacitám v lepší strategické pozici - je schopen zasáhnout Izrael z jižní i severní hranice země - Michael se domnívá, že Izrael musí udělat něco pro změnu situace.