Praha Jeruzalém

Pokud Jordánsko nedokáže nebo nechce využít svého vlivu, aby rok co rok uklidnilo situaci na Chrámové hoře, nemá vůbec smysl, aby bylo správcem tohoto svatého místa.

Autor: Pesach Benson, World Israel News, 24. dubna 2022

Kolikrát jsme už viděli následující tanec?

Krok 1. Před ramadánem izraelští a američtí představitelé prosí jordánského krále Abdalláha, aby využil svého vlivu jako správce jeruzalémských muslimských svatých míst a uklidnil napětí na Chrámové hoře.

Krok 2. Mladíci hromadí kameny v mešitě Al Aksá. Vypuknou násilnosti, když se Palestinci střetnou s izraelskou policií a házejí kameny a petardy na židovské věřící u Západní zdi pod nimi. Výtržníci se zabarikádují uvnitř mešity Al Aksá.

Mezitím Mahmúd Abbás rozviřuje Palestince zvěstmi o tom, že Izrael svaté místo judaizuje a Hamás hrozí raketovou palbou.

Krok 3. Západní média vykreslují Palestince jako hrdiny bránící své svaté místo proti bezejmenným izraelským policistům. Arabský svět odsoudí Izrael, Rada bezpečnosti OSN se sejde, aby o problému jednala a USA vydají výzvy ke klidu na obou stranách.

Krok 4. Ramadán končí a násilí utichá. Kromě Hamásu však nikdo není šťastný, protože je známo, že příští ramadán se bude stejný tanec opakovat.

Letos však došlo k poněkud novému kroku. V pondělí k hněvu Izraele jordánský premiér Bišer al-Chasawneh palestinské výtržníky pochválil.

„Zdravím každého Palestince a všechny zaměstnance jordánského islámského Waqfu, kteří hrdě stojí jako minarety a vrhají své kameny v hliněné salvě na sionistické sympatizanty znesvěcující mešitu Al-Aksá pod ochranou izraelské okupační vlády,“ řekl Chasawneh v projevu v jordánském parlamentu.

Král Abdulláh se od Chasawnehova podněcování nedistancoval.

Navíc Jordánsko nyní ukazuje prstem na Muslimské bratrstvo - konkrétně na jeho izraelskou pobočku, Severní odnož Islámského hnutí v Izraeli. Severní větev vede šejk Raed Salah, který byl ve vězení a zase venku za vyvolávání problémů na Chrámové hoře.

Severní pobočka organizuje zejména Mourabitoun (doslova „obránce víry“), kteří obtěžují Židy navštěvující Chrámovou horu. Izrael Mourabiton postavil mimo zákon.

„Jedná se o pátou kolonu, která stále více okupuje Chrámovou horu a využívá odtud jordánské slabosti a odtud slabosti izraelské vlády,“ varoval jordánský představitel v komentáři pro TPS.

K tomu Jordánsko nešetrně odsoudilo izraelské omezování davu ortodoxních křesťanů slavících obřad Svatého ohně v Chrámu Božího hrobu. V sobotu vypukly potyčky, když se někteří věřící snažili protlačit přes policii do kostela.

Policie uvedla, že chtěla zabránit davové tlačenici podobné loňské tragédii v Meronu, při níž zahynulo 45 lidí. Velikost davu se odvíjela od velikosti kostela a počtu východů.

Kostel je spravován v křehkém postavení mezi několika křesťanskými denominacemi. Jordánsko není stranou záležitostí Církve Božího hrobu.

Prolomit kruh ramadánového násilí znamená položit si několik těžkých otázek ohledně „zvláštní role“ Jordánska na 37 akrech esplanády. Izrael musí zvážit alternativy k Ammánu.

Zvláštní role Jordánska

Izraelsko-jordánská mírová dohoda z roku 1994 zavazuje Izrael, že bude „respektovat současnou zvláštní roli Jordánského hášimovského království v muslimských svatostáncích v Jeruzalémě“ a že „až se budou konat jednání o trvalém statusu, bude Izrael dávat vysokou prioritu jordánské historické roli v těchto svatostáncích“.

V praxi to znamená, že na islámský Waqf, správcovský úřad, který spravuje každodenní záležitosti Chrámové hory, dohlíží jordánská monarchie. Waqf je financován Jordánskem a jeho vedoucí představitelé jsou schvalováni jordánským kabinetem.

Waqf rovněž dohlíží na jeruzalémské mešity, islámské školy, náboženské soudy, sirotčince a muzea. V roce 2017 deník Times of Israel uvedl, že Waqf zaměstnává v Jeruzalémě 900 lidí.

To je značný vliv.

Nejvyšší muslimskou radu řídící Waqf několik let ovládali místní Palestinci s jordánským souhlasem. V dubnu 2021 však Jordánsko radu Waqfu „rekonfigurovalo“, rozšířilo ji z 18 na 23 členů a tyto pozice svěřilo Jordáncům.

Předpokládá se, že palestinští členové rady, z nichž několik má vazby na Fatah, dávají přednost konfrontačnějšímu přístupu k Izraeli, než jaký preferuje Ammán.

Nicméně i přes „novou, vylepšenou“ Nejvyšší muslimskou radu byl ramadán 2022 spíše stejný.

Možnosti Izraele

Co tedy může Izrael dělat?

Jednou ze zřejmých možností je jednoduše jednat na Chrámové hoře více jednostranně.

To by ani nevyžadovalo opatření, která by posílila židovské modlitby na esplanádě, nebo přímé vystěhování Waqfu.

Současný stav spíše ponechává Izraeli odpovědnost za bezpečnost Chrámové hory, takže Izrael má i nadále právo umístit u vchodů do míst detektory kovů, instalovat bezpečnostní kamery a omezit přístup, pokud to bezpečnostní okolnosti vyžadují - i s rizikem, že se stane „Grinchem“, který ukradne ramadán.

Pokud se izraelští představitelé rozhodnou, že je přímá správa Chrámové hory příliš riskantní, měli by nabídnout správcovství někomu jinému. Samotná myšlenka je ovšem nepříjemná, protože je v rozporu s izraelskou svrchovaností nad Jeruzalémem a nejposvátnějším místem judaismu.

Ale pouhá hrozba, že tato mrkev bude nabídnuta - řekněme Saúdské Arábii, aby uzavřela mírovou dohodu - by mohla stačit k tomu, aby Jordánsko začalo brát svou prestižní „zvláštní roli“ vážněji.

Král Abdulláh si užívá prestiže, kterou mu zajišťuje funkce správce a legitimita jeho monarchie se z velké části opírá o tento titul.

Funkce správce však není ceremoniální. Vyžaduje, aby někdo zkrotil bouřící se mládež, Mourabiton a ohnivé bandy, jako je Raed Salah. Sledovat ramadánové násilí zpovzdálí a vydávat každoroční prohlášení odsuzující Izrael už nefunguje.

Pokud Jordánsko nedokáže nebo nechce využít svého vlivu k tomu, aby rok co rok uklidnilo situaci na Chrámové hoře, nemá vůbec smysl, aby bylo správcem tohoto svatého místa.

 

25. 04. 2022 06:19 171 Daniel Žingor Zdroj: World Israel News

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem