15 let od převzetí Gazy Hamásem: „Nejdramatičtější vývoj na palestinské scéně“

Izraelští pozorovatelé tvrdí, že kdyby IDF nebyla v Judeji a Samaří, nepochybně by došlo k dalšímu převratu Hamásu.

Autor: Yaakov Lappin, JNS, 6. července 2022

Před patnácti lety, v červnu 2007, došlo v dějinách izraelsko-palestinského konfliktu k seismické změně. Islamistická teroristická frakce Hamás se chopila moci v Pásmu Gazy sérií smrtících úderů, při nichž ostřelovala raketami a minomety základny Palestinské samosprávy vedené hnutím Fatah a vtrhla do jejich pozic.

V brutálních popravách, svrhával Hamas zaměstnance Palestinské samosprávy ze střech a vedl přestřelky v nemocnicích, což přinutilo mnoho zbývajících zaměstnanců Palestinské samosprávy uprchnout na Západní břeh Jordánu.

Při pohledu na palestinskou scénu v uplynulé generaci plukovník (v záloze) David Hacham, bývalý poradce sedmi izraelských ministrů obrany pro arabské země a vedoucí výzkumný pracovník institutu MirYam, řekl JNS, že „není pochyb o tom, že hlavním, nejvýznamnějším a nejdramatičtějším vývojem bylo ovládnutí pásma Gazy Hamásem a násilné vyhnání Palestinské samosprávy a jejího personálu z oblasti za použití násilí“.

Tato událost měla podle něj dlouhodobý dopad na veškerý následný vnitřní palestinský vývoj, zejména na poměr sil mezi Hamásem a Fatahem, a na povahu palestinsko-izraelského konfliktu.

„Převzetí Gazy Hamásem bylo jedním z vrcholů v procesu posilování síly Hamásu (od jeho založení v roce 1987) a v jeho úsilí o prosazení strategické aspirace proměnit se ve vedoucí, dominantní sílu v palestinském systému,“ řekl Hacham.

Tyto snahy, které pokračují i v současnosti, jsou podle Hachama doprovázeny neustálými pokusy o oslabení pozice konkurenčního hnutí Fatah v rámci cíle Hamásu převzít vládu nad Palestinskou samosprávou a OOP.

Přestože byl převrat v Hamásu pro mnohé pozorovatele překvapivý, byl to podle něj nakonec očekávaný krok, protože je jednou ze zastávek na plánované cestě teroristické skupiny k uskutečnění jejích strategických cílů, mezi něž patří konečné zničení Izraele a jeho nahrazení palestinsko-islámským státem.

V červnu 2007 působil Hacham jako poradce pro arabské záležitosti v kanceláři izraelského ministra obrany a byl zodpovědný za koordinaci kontaktů s egyptskou bezpečnostní delegací, která v té době působila v Gaze.

„Dobře si pamatuji na dramatické události, ke kterým tehdy došlo,“ řekl. „Zejména na naléhavý telefonát, který jsem obdržel od egyptského generála Burhana Hamada, jenž vedl delegaci egyptského generálního zpravodajského ředitelství v pásmu.

„S velkým pohnutím mi vyprávěl o tom, co se na místě odehrává, a žádal mě, abych mu pomohl při záchraně z oblasti. Nakonec se mu podařilo dostat na přechod Rafáh a bezpečně odejít na egyptskou stranu,“ vzpomíná Hacham.

Nakonec podle něj převzetí Gazy Hamásem vytvořilo dvouhlavý palestinský vládnoucí systém, v němž jsou jednotlivá mocenská centra oddělena od sebe zeměpisně, politicky, nábožensky i demograficky.

V důsledku toho, řekl Hacham, se z Palestinské samosprávy ve skutečnosti stal ochromený subjekt, zranitelný a vystavený tlaku, který nereprezentuje celé palestinské obyvatelstvo ani území, na němž žije.

'Nedostatek transparentnosti, korupce, nepotismus a další'

Plukovník (v záloze) Moše Elad, jeden ze zakladatelů bezpečnostní koordinace mezi Izraelskými obrannými silami a Palestinskou samosprávou, uvedl, že Hamás neplánuje vést v Gaze režim ve stylu Tálibánu nebo Islámského státu (ISIS), protože charakter obyvatel Gazy není nábožensky extremistický.

„Pro obyvatelstvo Gazy je to další vládní orgán, řekl bych téměř okupace. Od roku 1948, kdy Egypťané vyhlásili vojenský režim, nezažili obyvatelé Gazy jediný den nezávislosti,“ uvedl Elad, přednášející na Západní galilejské vysoké škole v severním Izraeli.

„Proto je Hamás další vládní autoritou, která přišla po egyptských a izraelských úřadech,“ dodal.

Na druhou stranu se podle Elada Hamásu podařilo vytvořit vládní modely, které nejsou zcela neúspěšné a které v některých oblastech „neklesají pod modely Palestinské samosprávy a v některých oblastech ji dokonce předčí, ačkoli v obou případech se projevuje stejná netransparentnost, korupce, nepotismus a další“.

„S přibývajícími roky Hamás chápe, že nemůže být zároveň teroristickou organizací a řídit stát s dvěma miliony obyvatel. Proto je cítit, že v posledních letech si to šéfové organizace uvědomili a intenzivně se zabývají otázkou, jak lépe vládnout obyvatelstvu, včetně způsobů, jak zlepšit životní podmínky v Pásmu,“ zhodnotil.

Jedním ze způsobů, jak Hamás vyřešil toto dilema, jak vládnout, aniž by se vzdal své extremistické ideologie, bylo podle Elada usilovat o několikaleté neboli dočasné příměří s Izraelem, které by mu umožnilo uspořádat se, pokud jde o svrchovanost, a zlepšit výkon vlády.

„To mimochodem charakterizuje i jiné režimy s fundamentalistickou povahou, jako byla vláda Muslimského bratrstva v Egyptě, Maroku a Tunisku,“ dodal. „Potřeba dobře vládnout obyvatelstvu a působit jako ústřední adresa odvádí vůli zabývat se náboženskou extremistickou ideologií.“

'Mrkev a hůl, otevřít a zavřít Gazu'

Při pohledu do budoucna na cíl Hamásu ovládnout Západní břeh Jordánu Elad uvedl, že se jedná o jeden ze scénářů noční můry, kterému tato oblast čelí. „V některých městech (v Judeji a Samaří) Hamás de facto vládne, jako například v Nábulusu a Hebronu, a kdyby na Západním břehu nebyly Izraelské obranné síly, nepochybně by došlo k dalšímu převratu jako v červnu 2007 v Gaze a nikdo z Palestinské samosprávy by tomu nedokázal zabránit,“ řekl.

„Touha vládnout na Západním břehu v Hamásu stále existuje, ale hnutí ví, že to nebude snadné, dokud bude Izrael zajišťovat osady a zároveň 'dohlížet' na stav vůdce Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse a jeho vlády,“ prohlásil Elad a dodal, že klíčový bod leží před námi, až 87letý Abbás odejde ze scény.

„Pokud se Hamás rozhodne jít do voleb a udělat je demokraticky, mohl by vyhrát - nebo alespoň dosáhnout remízy s OOP. Mohlo by se stát, že Hamás pochopil, že pouze demokratickou cestou může převzít vládu nad Západním břehem a že se na to hnutí připravuje,“ vysvětlil.

Hacham poukázal na klíčové události vedoucí k převratu, jako je stažení Izraele z Gazy v roce 2005 a palestinské volby v roce 2006, v nichž Hamás získal většinu v palestinském parlamentu. V důsledku tohoto vývoje se Ismail Haníja z Hamásu stal předsedou palestinské vlády jednoty, která po převratu v roce 2007 přestala existovat.

Od té chvíle se podle Hachama Gaza změnila v území hluboce nepřátelské Izraeli a v nástupiště teroristických a raketových útoků na izraelská města, což vedlo ke kolům bojů, z nichž poslední byla operace „Strážce hradeb“ v květnu 2021. Izraelští zemědělci trpěli roky žhářskými balony, které vypalovaly úrodu, a obyvatelé jižní části země byli vystaveni násilným pokusům - organizovaným Hamásem - o proniknutí k hranici, které zastavily IDF. Jižní města a obce se pravidelně stávaly terčem nevybíravých hromadných raketových útoků z Gazy.

Podle Eladova hodnocení Izrael navzdory problémům našel účinný recept na zvládnutí konfliktu a dodal, že zvýšení zaměstnanosti a ekonomických vyhlídek se obecně ukázalo jako rozhodující pro udržení klidu na území po určitou dobu.

„Dokud Hamás zůstává ve svém neústupném postoji vůči Izraeli, je to způsob, jak jednat s Gazou - mrkev a hůl, otevírání a zavírání pásma v souladu s bezpečnostní situací,“ řekl.

Mezitím Hamás plánuje počkat, až se Fatah „vyčerpá“ ve vnitřních mocenských bojích o Abbásova nástupce, poznamenal Elad, a pak se pokusí převzít kontrolu. Podotkl však, že „dokud tam bude Izrael, tak se to nestane“.

07. 07. 2022 05:54 171 Daniel Žingor Zdroj: United with Israel