„Chceme zastavit světové vůdce, aby mulláhům dodávali život,“ říká íránsko-americká aktivistka v rozhovoru pro ALL ARAB NEWS.
Autor: Nicole Jansezianová 3. října 2022
Protesty proti islámskému režimu v pondělí vstoupily do svého 18. dne, podle několika zpráv se rozšířily na více než 100 univerzit po celém Íránu a vyvolaly shromáždění po celém světě na znamení solidarity s íránskými demonstranty.
Po třech týdnech se zdálo, že demonstrace ztrácejí na síle, ale přestože vláda vypnula internet, aby omezila komunikaci na sociálních sítích a s okolním světem, protesty se o víkendu rozšířily a zažehly univerzity po celé zemi.
Ačkoli se proti islámskému režimu odehrálo již několik povstání – jedno z nich již v roce 2019 – žádné z nich nevedlo ke konkrétní změně, pouze ke smrtícím zásahům. A i při tomto bylo dosud zabito nejméně 100 protestujících. Někteří analytici a pozorovatelé se však domnívají, že tentokrát by výsledek mohl být jiný.
„Je to bezprecedentní a historické, protože jde o první revoluci na světě vedenou ženami, které požadují konec islámského režimu v Íránu,“ uvedla pro ALL ARAB NEWS íránsko-americká advokátka Zohreh Mizrahiová. „Nejde o reformu nebo vztah nějakých zákonů určité skupiny lidí, Íránci povstávají proti jádru islámské republiky. Íránci chtějí změnu režimu.“
Mizrahiová vedla letos na jaře delegaci íránských emigrantů do Izraele, aby upozornila na zoufalou touhu Íránců po svobodě od represivního režimu. Účel této návštěvy je nyní možná ještě palčivější.
„Chceme zastavit světové vůdce, aby mulláhům dodávali život,“ řekla Mizrahiová.
Mizrahiová poznamenala, že v sobotu se po celém světě konalo více než 150 shromáždění, včetně jednoho v centru Los Angeles, na kterém se sešlo 20 000 lidí s nápisy „Na íránských životech záleží“. Na další demonstraci v Torontu se sešlo 50 000 lidí.
Současné protesty v Íránu začaly, když 22letá Mahsa Aminiová zemřela ve vazbě poté, co ji 13. září zatkla „mravnostní policie“ za údajně nevhodné nošení šátku. Aminiová utrpěla těžké rány do hlavy, ale policie tvrdí, že zemřela na infarkt.
Od té doby vyšly ženy do ulic, aby si sundávaly – a pálily – šátky na hlavě, čímž se bezostyšně postavily zákonům, které se od loňského nástupu současného prezidenta Ebrahima Raisiho do úřadu jen zpřísnily.
Golnaz Esfandiariová, vedoucí zpravodajka Rádia Svobodná Evropa, v tomto článku napsala, že „Raisiho příkaz z 5. července k prosazení zákona o hidžábu vyústil v nový seznam omezení, jak se ženy mohou oblékat. V posledních měsících byl ženám, o nichž se soudí, že nedodržují ‚úplný hidžáb‘, zakázán vstup na úřady, do bank a veřejné dopravy. Nechvalně proslulé hlídkující patroly neboli mravnostní policie jsou stále aktivnější a násilnější. Na sociálních sítích se objevila videa, na nichž je vidět, jak policisté zadržují ženy, nutí je nastoupit do dodávek a odvážejí je pryč.“
V Íránu musí ženy nosit hidžáb od 9 let, což je zákon, který vstoupil v platnost po islámské revoluci v roce 1979. Tento oděvní kodex je pro vůdce tak důležitý, že navzdory tíživým ekonomickým podmínkám, které Íránce sužují, vláda plánuje používat high-tech sledování rozpoznávání obličeje a biometrické údaje ve veřejné dopravě, aby mohla sledovat a trestat ženy – podle zprávy před Aminiho smrtí.
V roce 2019 se v Íránu v průběhu několika měsíců konaly masové protesty, které se většinou zrodily kvůli rostoucím cenám pohonných hmot a dalším ekonomickým potížím. Bezpečnostní složky zabily více než 1 500 protestujících a mnoho dalších bylo uvězněno a později popraveno, včetně národního šampiona v zápase Navída Afkárího.
Zatímco se teprve uvidí, zda tyto protesty získají na síle, nebo budou uhašeny policejním násilím, v jednom vlákně na Twitteru se tvrdí: „Několik důstojníků #íránského letectva, námořnictva a armády zveřejnilo svá videa varující velitele #íránské policie, #IRGC a dalších bezpečnostních složek režimu, které potlačují protirežimní protesty v #Iránu.“
Majitelé obchodů po celém Íránu se připojili tím, že tento víkend stávkovali na znamení solidarity s demonstranty.
„Íránská revoluce se netýká jen vraždy Mahsy Amíny. Jde také o Navída Afkárího a Pouju Bachtiárího a Nedu Agha-Soltanovou a tisíce Íránců vězněných, mučených a zabitých barbarským režimem, který ničí tyto krásné životy a krásnou zemi,“ napsal na Twitteru bývalý náměstek amerického ministra zahraničí Len Chodorkovskij.
Stále otevřeněji se vyjadřují také íránské celebrity. Jednomu fotbalistovi bylo zakázáno opustit zemi poté, co se vyjádřil na podporu protestujících. A Shervin Hajipour, skladatel a hudební producent, byl zatčen poté, co protestům věnoval píseň, která se stala virální a od té doby se stala hymnou tohoto hnutí.
Další oběť, Nika Šakramíová, byla během protestů prohlášena za nezvěstnou, dokud bezpečnostní složky nedoručily její tělo s rozbitým nosem a rozbitou lebkou do domu její rodiny. Bylo jí 17 let.
V Los Angeles mezitím protestující spatřili muže, o němž se předpokládá, že je informátorem režimu, který natáčel dav. Írán prokázal, že má dlouhou ruku, pokud jde o útoky na íránské disidenty mimo jeho hranice. Íránsko-americký novinář a aktivista za lidská práva Masih Alínežád se stal v Americe terčem několika pokusů o únos a zavraždění.
V červnu ALL ARAB NEWS poskytly rozhovor dceři Džamšída Šarmahda, který byl unesen a převezen do Íránu, když se snažil stihnout přestupní let do Dubaje na cestě zpět ke své rodině v Americe. Šarmahd je stále ve vězení a hrozí mu trest smrti.
V pondělí ráno se na několika sociálních sítích objevily zprávy, že policie uvěznila protestující uvnitř teheránské univerzity a použila slzný plyn a smrtící zbraně.
