Sáhnou krajně pravicoví zákonodárci na status quo a pokusí se rozšířit židovská práva na svatém místě v Jeruzalémě?

Autor: Nicole Jansezianová 7. listopadu 2022

Nová vláda pod vedením předpokládaného premiéra Benjamina Netanjahua teprve vzniká a už se rýsují čáry v příslovečném písku ohledně statusu quo Chrámové hory – místa uctívání, které se často stává ohniskem násilí.

Proč to vyplouvá na povrch právě teď?

Očekává se, že nová vláda bude nejnáboženštější v dějinách Izraele: Likud, dvě ultraortodoxní strany a strana Náboženský sionismus, překvapení voleb se 14 křesly.

Členové Náboženského sionismu, jejich stoupenci a další aktivisté na Chrámové hoře požadují větší přístup nemuslimů do areálu a rozšíření práv Židů na svatém místě.

Jakákoli změna však může narušit křehký a často zmiňovaný status quo.

Status quo v podstatě znamená, že se na Al-Haram aš-Šaríf (název používaný muslimy pro toto místo) mohou modlit pouze muslimové.

V zemi, kde je chráněna svoboda vyznání, však někteří Židé tvrdí, že navzdory muslimským svatyním by měli mít možnost modlit se na místě, které je považováno za nejposvátnější místo judaismu. A mnozí se skutečně modlí, většinou tiše, během regulovaných návštěv tohoto místa.

Někteří si dokonce dávají záležet na tom, aby na Chrámovou horu vystoupili, kdykoli je otevřena pro veřejnost, a tím si tam upevnili židovskou přítomnost.

MODLIT SE, NEBO SE NEMODLIT

Občas tyto návštěvy končí potyčkami nebo zatýkáním, zejména když je v zemi už tak zvýšené napětí během kontroverzních svátků nebo vln teroru.

Podle rozhodnutí izraelského soudu se Židé ve skutečnosti mohou legálně modlit, ale soudce zároveň dal za pravdu policii, která na místo dohlíží: „Toto (rozhodnutí) nezasahuje do práce policie při zajišťování veřejného pořádku na Chrámové hoře, ani neurčuje nic, co se týká svobody vyznání na Chrámové hoře“.

Jedním z takových aktivistů, kteří nedávno vystoupili na místo v den Tiša b’Av – pochmurný den v židovském kalendáři – je vůdce Židovské síly Itamar Ben Gvir, který řekl, že je třeba „všem připomenout, že jsme vlastníky nejsvětějšího místa pro lid Izraele“.

Nyní má číslo 2 na kandidátce náboženského sionismu pravděpodobně značnou moc v nadcházející vládě.

V rozhovoru pro deník The Times of Israel před volbami řekl, že „rasismus na Chrámové hoře“ narušuje status quo.

„Žid, který se modlí na Chrámové hoře, je zatčen. Proč se Arabové mohou modlit a Židé mají modlitbu zakázanou? To je rasismus vůči Židům. Chci rovná práva. Nemůže se dít, že (práva) Židů jsou poškozována jen proto, že jsou Židé,“ řekl.

Uprostřed rekordního počtu židovských návštěvníků tohoto místa (6 000) během židovských svátků letos na podzim další člen Knesetu ze strany Náboženský sionismus Simcha Rothman troubil na šófar na muslimském hřbitově v sousedství Chrámové hory.

V dubnu policie zadržela čtyři Židy, kteří chtěli před svátkem Pesach obětovat na Chrámové hoře kozla, což by mohlo vyvolat palestinské násilí během měsíce ramadánu.

Podobné kroky považují Palestinci za provokaci a využívají je jako podnět k násilnostem a odpalování raket na Izrael.

DOMÁCÍ A MEZINÁRODNÍ ODEZVA

S ohledem na jasné výsledky voleb a očekávaný vznik nového pravicového bloku v koalici Jordánsko varovalo, že jakákoli změna stávajícího stavu by mohla mít negativní dopad na jeho vztahy s Izraelem.

„Jakýkoli pokus změnit status quo v otázce Chrámové hory rozhodně poškodí vazby mezi Jordánskem a Izraelem,“ citovaly jordánský zdroj izraelské Kan.

Přestože se Chrámová hora od roku 1967, kdy Izrael po šestidenní válce získal kontrolu nad celým Jeruzalémem, nachází geograficky ve Státě Izrael, je toto místo pod správou Jordánského království, i když je střeženo Izraelem.

Jordánsko je v pozoru, protože Ben Gvir chce být příštím ministrem veřejné bezpečnosti – což je funkce, jejímž úkolem je určovat a provádět izraelskou politiku na Chrámové hoře. V současné době policie z bezpečnostních důvodů omezuje židovské modlitby.

Člen odcházející izraelské koalice, předseda strany Ra’am, Mansúr Abbás – který je muslim – také vyjádřil obavy, že nová vláda bude uvažovat o povolení židovských modliteb na Chrámové hoře – což by „vedlo k válce“.

„Když mluvíte o nejcitlivějším tématu, kterým jsou svatá místa… rozum lidí přestane pracovat a převládne náboženské cítění,“ řekl v rozhovoru pro Channel 12. „Viděli jsme, kolik kol eskalace vyvolaly provokace v mešitě Al-Aksá.“

Další silný odpůrce změny statu quo nebo povolení židovských modliteb na Chrámové hoře bude – překvapivě – z Netanjahuovy vlastní vlády. Ultraortodoxní strany Šas a Sjednocený judaismus Tóry jsou proti, protože nikdo nezná přesnou polohu původního chrámu – a nechtějí riskovat narušení místa.

Pro ně je to židovským zákonem zakázáno.