Izrael má jedinečné předpoklady k tomu, aby čelil nadcházejícím výzvám.
Autor: Arlene Bridges Samuels 14. listopadu 2022
Podle Světové banky se nacházíme v globální potravinové krizi. Nedostatek potravin po celém světě roste jako nevítaný plevel uprostřed výživné úrody zlaté pšenice.
Ve Spojených státech zveřejnilo Centrum pro bezpečnostní politiku (CSP) 3. listopadu 2022 objevnou zprávu s názvem „Potravinová bezpečnost je národní bezpečností“. V současné době se USA, další země a zainteresované organizace scházejí, aby posoudily zranitelná místa a diskutovaly o řešeních.
CSP uvádí různé problémy v oblasti potravinové bezpečnosti v USA – od kybernetických útoků a podezřelých požárů v závodech na zpracování potravin až po výpadky elektřiny způsobené sněhovými bouřemi a hurikány, zpomalení dodavatelského řetězce a přerušení nákladní dopravy kvůli kriticky nízkým zásobám nafty. Spojené státy jsou největším producentem potravin na světě, přesto nemáme strategickou potravinovou rezervu ani plán, jak se vypořádat s nevyhnutelnými výpadky.
Světová banka ve své nejnovější zprávě o potravinové bezpečnosti z 31. října rovněž bije na poplach kvůli nedostatku potravin. Pokud se zde budeme zabývat pouze několika hlavními důvody, je aktualizace Světové banky pro nejchudší z chudých, kteří již po desetiletí zažívají tragické utrpení, které přináší hladomor a nedostatečná čistá voda, střízlivá. Z mnoha důvodů však nyní západní a další země čelí problémům se zásobováním potravinami.
Mezi ně patří např: Inflace a nedostatek ropy zvyšují ceny potravin. Výpadky COVID-19 zpomalily přepravu zboží po celém světě. Rusko svou válkou proti Ukrajině způsobilo celosvětovou krizi, protože obě země jsou hlavními zdroji pšenice. (Rusko je také nejvýznamnějším producentem hnojiv; jejich nedostatek ovlivňuje výnosy zemědělců). V reakci na přetrvávající obavy o potraviny se skupina Světové banky rozhodla vyčlenit na příštích 15 měsíců až 30 miliard dolarů na zemědělství, výživu, vodu a zavlažování. Velká část peněz byla vyčleněna pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Kam jinam se můžeme obrátit pro odpovědi na tento naléhavý a rostoucí problém?
V předstátním Izraeli – počínaje první významnou vlnou přistěhovalectví (alija) v roce 1881 – poznamenaly práci a ducha židovských sionistů meliorace půdy, inovace a odhodlání. Dnes je malý izraelský národ předním světovým lídrem v bohatém výzkumu, vývoji a výrobě v oblasti agrotechniky, potravinářství a vodohospodářství. Boží zaslíbení Izraeli a všem národům v 1. Mojžíšově 12,3 je pro svět tváří v tvář nedostatku potravin opět požehnáním. Izraelské inovace v řadě technologií zlepšují pěstování a sklizeň plodin a odsolování vody.
Historie Izraele dokazuje, že naděje tu je. Navzdory všem překážkám – namáhavé práci, epidemiím malárie – sionisté a Izraelci svým odhodláním naplnili Boží zaslíbení v Izajášovi 35,1-3 a uskutečnili jeho příslib. „Poušť se zaraduje a na pustinách rozkvetou květiny. Poušť bude zpívat a jásat radostí. … Všichni uvidí Hospodinovu nádheru, spatří jeho velikost a moc“. Skutečně, jak se praví ve třetím verši, Bůh „dal sílu rukám, které byly unavené, a kolenům, která se třásla slabostí“.
Když první židovskou přistěhovaleckou vlnu přivítaly pouště a pustiny, první sionisté se nezalekli. Zavázali se půdě, hnáni národní touhou po své starobylé vlasti. Dojímalo je také vědomí dvoutisíciletých modliteb za ty, kteří žili v židovské diaspoře. Osmanská říše ovládala území, které se tehdy nazývalo Palestina, až do roku 1917, kdy Osmanskou říši porazili Britové. Přestože muslimští Osmané vládli 400 let, tuto zemi nikdy neobdělávali.
Po dalších čtyřech prvních vlnách alije následovala pátá vlna v roce 1939 – tedy v rozmezí 58 let. Mark Twain, který Izrael navštívil v roce 1867, si nedokázal představit, čím se jednou stane. V knize „Nevinní v cizině“ popsal Twain předstátní Izrael, který spolu s dalšími procestoval: „Čím dále jsme šli, tím více pálilo slunce a krajina byla skalnatá, holá, odpudivá a ponurá. … Nikde nebyl téměř žádný strom nebo keř. Dokonce i olivy a kaktusy, tito rychlí přátelé bezcenné půdy, krajinu téměř opustili.“
Tedy až do chvíle, kdy přicházelo prvních pět vln alijáků, kteří osazovali a obdělávali zemi až do vypuknutí druhé světové války. Pro zajímavost z historie: Twain bydlel v hotelu Imperial přímo u jeruzalémské Jaffské brány. Hotel New Imperial stále přijímá hosty ve své modernizované budově z 19. století.
Izrael již nějakou dobu pomáhá ostatním národům zemědělskými nástroji – stejně jako pomáhá sám sobě.
Afrika a Indie již léta využívají technologie pro hospodaření s vodou a pěstování plodin prostřednictvím laboratoře Nitsan pro udržitelný rozvoj v Tel Avivu, aby pomohly svým obyvatelům. Nitsan se zaměřuje na drobné zemědělce, jak poznamenal ředitel Ram Fishman: „Mnoho zemědělců na celém světě hledí na Izrael jako na vzor, jak hospodařit a prosperovat v podmínkách nedostatku vody a teplejšího a suššího klimatu.“
Několik dalších úspěšných příkladů Izraele, který vyvíjí nové technologie, aby podal přírodě pomocnou ruku:
– Les Yatir – vysazený Židovským národním fondem, aby poskytl práci novým přistěhovalcům v 50. letech 20. století – je nyní jedním z jediných plně funkčních lesů na světě v horkém a polosuchém podnebí.
– Ryby na poušti, nemyslitelné? Společnost Aquatech Fisheries, založená v roce 2012, chová ryby pomocí vodních technologií, které Izrael ve své vodoprázdné krajině používá již desítky let. Výsledkem téměř zázračného úsilí společnosti Aquatech jsou tisíce tun ryb v Negevské poušti bez jakéhokoli poškození životního prostředí.
– Aby společnost BetterSeeds čelila výzvám způsobeným růstem populace, vyčerpanou půdou a nepředvídatelností počasí, věnuje se produkci semen, která se přizpůsobí mnoha klimatickým podmínkám a zároveň obsahují více živin.
– Vzhledem k tomu, že celosvětově ubývá včelích populací, řeší Izraelci tento kritický problém. Vytvořili službu umělého opylovače a „chytré“ úly BeeHero, aby lépe chránili drobné okřídlené hrdiny, kteří hrají tak důležitou roli v pokračujícím zásobování potravinami.
– Každé tři roky se v Izraeli koná mezinárodní výstava a konference AgriTech Israel, na kterou přijíždějí tisíce delegátů z desítek zemí – lidé, kteří stojí v čele technologických inovací v zemědělství.
Izraelské zemědělské a vodohospodářské technologie využívají i různé regiony ve Spojených státech. Například díky partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Izraelem a kalifornským San Diegem poskytuje odsolovací zařízení v Carlsbadu čistou a nezávadnou vodu z oceánu více než 300 000 Kaliforňanů. V době, kdy západní státy sužuje nejhorší sucho za posledních 1 200 let, tato elektrárna – dokončená v roce 2015 – denně odčerpá 50 milionů galonů čerstvé vody.
Partnerství probíhá v mnoha souvislostech. Výzvy, řešení a příležitosti jsou tím, co svedlo dohromady izraelské a floridské vědce, technické experty a pěstitele. V roce 2020 se v Tallahassee na čtyři dny sešel floridsko-izraelský summit o inovacích v zemědělství, na němž si 600 registrovaných účastníků vyslechlo 63 řečníků a panelistů z 27 společností – všichni se zájmem diskutovat o inovacích a perspektivách v oblasti zemědělských technologií. Budoucnost potravinové bezpečnosti na Floridě a v dalších státech vypadá pro ty, kteří kombinují americké a izraelské výrobní plány, jasně.
Jak krásně poznamenává Písmo svaté: „V příštích dnech Jákob zapustí kořeny, Izrael vzklíčí a rozkvete a naplní celý svět ovocem“ (Izajáš 27,6). Doufejme, že nyní více než kdy jindy Světová banka, Organizace spojených národů a občané země uznají Izrael jako světlo pro svět, jako velmoc v oblasti potravinářských technologií.
Jako věřící jsme Bohu vděční za to, že vybavil svůj lid, aby mohl vyvážet své potravinové a vodní zázraky do světa, který se stará o potravinovou bezpečnost.
