Praha Jeruzalém

Když v červnu roku 2021 Benjamin Netanjahu byl nucen potřetí odstoupit z funkce předsedy izraelské vlády, už měl za sebou dva nedostižné rekordy...

Autor: Jefim Fištejn, 11. listopadu 2022, Reflex

... byl svého času nejmladším a pak i nejdéle sloužícím premiérem své země, porazil mimochodem i zakladatele státu Davida Ben Guriona. Odcházel, jak se zdálo, na politickou věčnost. Leč nebyl by to Bibi, kdyby těsně před přísahou nového premiéra Naftaliho Benneta nepronesl skoro z filmu vypůjčenou větu: „Já se vrátím! Moje mise zajistit bezpečnost a prosperitu pro miliony Izraelců není dovršena.“

Dnes je jasné, že ta slova byla sice nabubřelá, ale také pravdivá. Bibi se vrátil s tak silným mandátem, jaký nikdy předtím neměl. Nijak ho nepoškodily soudní procesy, které proti němu dlouhodobě vede liberálně orientovaný Nejvyšší soud BAGAC.

Kdo chce pochopit tajemství životní síly a trvanlivosti židovského státu, měl by se pokusit pochopit, proč Benjamin Netanjahu ukazuje takovou kromobyčejnou výdrž, pevnost v kramflecích a politickou životaschopnost.

Na tom, že je to ostřílený válečník a voják z povolání, není nic ojedinělého – Izrael je země, kde již dávno úspěšným politikem může být jenom válečný hrdina, je to jakási nepsaná předběžná podmínka pro vstup do aktivní politiky. Ale mýlí se ten, kdo by si představoval Bibiho jako „zelený mozek“, jakéhosi barbara Conana, Zorra mstitele či podobnou chlapáckou postavu.

Tajemství životaschopnosti Izraele obecně a Netanjahua zvlášť tkví v přirozeném spojení tradičních hodnot, jako jsou zmužilost, láska k vlasti, důstojnická čest atd. s rafinovanou kulturou nejjemnějšího brusu. Je to v dnešní době poměrně vzácný stav, kdy národ intuitivně cítí, proč žít a za co umírat.

Bibi je dětská zdrobnělina, která mu zůstala po celý život. Tak mu říkají ti, co ho mají rádi i ti, co ho nesnáší. Narodil se rok po vyhlášení izraelské nezávislosti jako druhé dítě v rodině Bencijona Netanjahua, profesora dějepisu a osobního tajemníka zakladatele revizionismu Ze´eva Žabotinského.

Než se Žabotinskij stal v Izraeli Ze´evem, byl znám jako Vladimír a pokládán za jednoho z nejlepších ruských publicistů. Jeho revize klasického sionismu spočívala v přesvědčení, že vlast si nelze koupit za peníze či pojistit právnickými kličkami – lze ji pouze tvrdě vybojovat, nasytit půdu domoviny vlastní krví.

Nesmiřitelná bojovnost vysokobrvých židovských intelektuálů nepochybně ovlivnila duchovní svět malého Benjamina. V archivu se zachovala jeho charakteristika ze 6. třídy základní školy pořízená jeho třídní učitelkou, v níž je chlapec popisován jako „pečlivý a zodpovědný žák, oblíbený mezi spolužáky a uctivý vůči učitelům.“ Rodina se několikrát stěhovala z Jeruzaléma do americké Filadelfie, kde Netanjahu absolvoval školu a navždy získal filadelfský přízvuk, který je pro něho charakteristický dodnes.

Po škole se vrátil do Izraele, aby si tam mohl odkroutit povinnou vojnu. Byl přijat do speciálního oddílu generálního štábu Sajeret Matkal, který se zabýval záškodnickou a rozvědnou činností.

Bok po boku s ním sloužili oba jeho bratři, starší Jonatan a mladší Ido. Bratr Joni je národním hrdinou Izraele. V roce 1976 vedl skupinu výsadkářů, kteří měli za úkol v srdci Afriky, ugandském Entebe, osvobodit izraelská rukojmí ze zajetí levičáckých teroristů. Jako jediný Joni v té operaci zahynul.

Bylo to asi tím, že v izraelské armádě neexistuje povel „Kupředu!“, jen povel „Za mnou!“. Izraelský důstojník nasazuje svůj život vždy jako první. Jonatan Netanjahu vtrhl mezi arabské únosce letadla jako první a zahynul jako jediný. Bibi o tom ve svých pamětech píše: „Volal mladší brácha, aby mi řekl, že Joni zahynul. Byl to nejhorší den mého života…Nikdy nezapomenu, jak srdceryvně štkali máma a táta.“ Smrt bratra jen posílila pevnost a nesmiřitelnost Netanjahuových politických postojů. V rozhovoru pro New York Times z roku 2016 přiznává: „Když posílám chlapce tam, odkud se nemusí vrátit živí, vždy se ve svém srdci radím s bráchou. Stává se to častěji, než byste si mysleli.“

Bibi odešel z armády s řadou zaléčených zranění v hodnosti kapitána.

Je svérázným vzorem čistě izraelského vojáka-vzdělance: vystudoval architekturu, management a politologii na prestižních univerzitách v Massachusetts a Harvardu, pracoval jako ekonomický poradce v největších mezinárodních společnostech. Jeho profesor z MIT vzpomíná: „Byl maximalista a co dělal, dělal brilantně. Je talentovaný. Organizovaný. Silný. Vlivný. Vždy věděl, co chce a věděl, jak toho dosáhnout. Je to muž činu.“

Pro vytrvalost v politice u Netanjahua vždy byly nadosobnostní předpoklady. Cítil v sobě sílu a v situacích, kdy jiní hledají důvody, proč něco nejde, Bibi hledá možnosti, jak to překonat. Neznamená to, že jeho služební kariéra nebyla poznamenána nezdary a insinuacemi kritiků. Jedním z největších ztroskotání byl neúspěšný pokus izraelské rozvědky otrávit vůdce Hamásu Chalída Mašála. Agenti byli odhaleni, Izrael pro jejich záchranu musel dodat teroristům protijed a návdavkem propustit z vězení mnohé čelní představitele Hamásu. Krach operace ohrozil diplomatické vztahy Izraele se sousedy a potažmo i další kariéru předsedy vlády. Ohrozil, ale nezničil.

Za dobu svého působení v politice byl Benjamin Netanjahu obviňován z korupce více než desetkrát, aniž by padl soudní verdikt.

Tvrdilo se, že nedaní a ponechává si drahé dary, snaží se ovlivňovat sdělovací prostředky a vyžaduje drobné službičky pro svou rodinu od státních subdodavatelů. Izraelské soudnictví je státem ve státě a současná obvinění si zaslouží zevrubnější vhled, aby bylo jasno, jak nesrovnatelná jsou kritéria poctivosti v Izraeli a u nás.

Nyní staronový lídr čelí vyšetřování ve třech různých kauzách: uplácení, podvádění a zneužití společenské důvěry. Celkově hodnota nepřiznaných darů činí dle vyšetřovatelů 300 tisíc dolarů. Podvodné jednání spočívalo v tom, že premiér se údajně spolčil s majitelem nejpopulárnějšího izraelského deníku Jedi´ot achronot a házel klacky pod nohy konkurenčním médiím. Na oplátku deník slíbil popisovat činnost kabinetu v pozitivním světle.

Třetí kauza předpokládá, že Netanjahu lobboval pro jednoho telekomunikačního operátora výměnou opět za pozitivní informování o činnosti vlády. Aby toho nebylo málo, soudy pokutovaly Netajahuovu manželku Sáru za použití restauračního cateringu pro soukromé účely, ale za státní peníze.

Na otázku, zda tato obvinění oslabují jeho politickou podporu či nikoli, Bibi odpověděl: „Domnívám se, že účinek všech těchto obvinění bude nakonec přímo opačný jejich očekávání. Lidé naší justici zbla nevěří. Pokládají všechny kauzy za smyšlenky a nařčení.“

Bulvár s maniakálním důrazem vyhledává spíše senzační příběhy z Netanjahuova osobního života. Manželství se Sárou je pro Bibiho třetí pokus a zatím pevně drží. Svůj vztah stvrdili sňatkem už v roce 1991. Vychovali dva syny Jaira a Avnera. Chlapci stejně tak jako jejich táta sloužili v nejtvrdších výsadkářských jednotkách izraelské armády.

Bibi je znám jako velký milovník žen a některé aféry ho pronásledují dodnes. Jenže milostná dobrodružství nejsou v Izraeli vadou charakteru, která může negativně ovlivnit postavení politika.

Tak jako v minulosti, i nyní lze očekávat třenice ve vztazích mezi Netanjahuovým Izraelem a Starým světem. Svatá země vždy byla trnem v oku evropských mravokárců – zásadně odmítala řídit se jejich dobře míněnými radami, volajícími po větší ústupnosti v zájmu definitivního míru, po pochopení a uznání cizích pravd.

Na podobné výtky Izraelci vždy špatně slyšeli s poukazem na to, že „takhle chytří jsme už byli“.  Vzhledem k věku, je mu 73, a nabytým zkušenostem, je sotva pravděpodobné, že v novém funkčním období Bibi zničehožnic náhle vyměkne a dopřeje Evropanům sluchu, spíše se dá očekávat, že pod dojmem posledních událostí si mnozí evropští liberálové vezmou poučení ze skálopevných izraelských postojů.

V době, kdy Benjamin Netanjahu poprvé překonal rekord v pobytu u moci, mu časopis Time položil otázku, v čem je tajemství jeho schopnosti politického přežití, odpověděl: „V tom, že mi nejde o vlastní politické přežití – jde mi především o přežití našeho státu, o jeho schopnost ustát a překonat nejrůznější potíže, o jeho zajištěnou budoucnost. Za to bojuji tak houževnatě.“ Asi trochu přehání a přikrašluje svůj veřejný obraz, ale kdo by to s takovým životopisem nedělal?

 

22. 11. 2022 05:21 133 Daniel Žingor Zdroj: Reflex.cz

Klíčová slova

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem