Praha Jeruzalém

Vzpomínka synovce na Mordechaje Meltzera , jenž v očích chlapce představoval Boha.

Haaretz|  Ofer Aderet | 28. dubna 2020

Mordechai Meltzer v době, kdy se stal německým válečným zajatcem a byl poslán do vězeňského tábora v okupovaném Polsku. Credit: Moti Milrod

Stručný text věnovaný Mordechaji Meltzerovi na Yizkoru, webové stránce národního památníku pro ty, kteří byli zabiti v izraelských válkách, nezachycuje tragické drama jeho příběhu. Celý příběh si ale stále pamatují poslední z těch, kteří ho znali.

"Byl to dobrodruh, který hledal výzvy a nebezpečí.  Možnost smrti ho neděsila, “řekl jeho synovec, překladatel a literární redaktor prof. Moshe Ron. "Neříkám to, abych ho vychvaloval, ale byl to zřejmě typický rys jeho charakteru."

"Pro mě to byl vzor. Vždy byl prvním dobrovolníkem, kdykoli mohl pomoci," sděluje další synovec, Izrael Milrod.

Nakonec ho tato vlastnost stála jeho život.

Meltzer se narodil v roce 1917 jako jedno ze šesti dětí Hindy a Davida Meltzera. Rodina se přestěhovala do Palestiny (Jišuv), když byl Mordechaj ještě dítě a žili v Tel Avivu. Jeho otec vlastnil železářství v Tel Avivu a vápennou pec v osadě Har-tuv. Byl také sextonem v místní synagoze, jejímž byl členem.

Mordechai Meltzer a jeho sestra Rachel v Kfar Bilu, datum neznámý. Credit: Moti Milrod

V roce 1935 se  Mordechai Meltzer stal členem Hagany, podzemní vojenské organizace v období britského mandátu, a sloužil jako stráž v dolní Galileji během arabského povstání v letech 1936 až 1939. Yizkor uvádí, že v tomto násilném období vynikal svojí odvahou.

Poté, co byl demobilizován z Hagany, pracoval jako námořník v novém Tel Avivském přístavu, který byl zřízen jako alternativa k Jaffskému přístavu, který byl během arabské vzpoury ve stávce. Milrod  vzpomíná, jak Mordechaj vyjížděl v motorovém člunu na otevřené moře, aby přivezl zboží z velkých lodí na nábřeží.

V roce 1940 se však vrátil do vojenské služby. Byl jedním z prvních Židů v britské Palestině, který se v počátku druhé světové války dobrovolně zapojil do britské armády, ještě před tím, než byla založena Židovská brigáda. Začal v pěchotě, ale díky svým námořním zkušenostem byl brzy převeden do dokovací operační společnosti Royal Engineers, která byla zřízena pro správu přístavů podél spojenecké linie.

Hrozné zprávy z Červeného kříže

V březnu 1941 byl poslán do Egypta a odtud do Řecka. Následujcí měsíc se britské síly v Řecku vzdaly. Stal se německým válečným zajatcem a byl poslán do vězeňského tábora v okupovaném Polsku.

Skutečnost, že byl vojákem v britské armádě ho ušetřilo osudu mnoha dalších Židů zajatých nacisty. Během zajetí byl schopen přes Červený kříž posílat pohlednice a fotografie své rodině v Tel Avivu.

Pak ale Červený kříž informoval jeho rodinu, že byl zabit, zatímco se pokoušel uniknout. Milrod, který byl v té době dítě, si tento den dobře pamatuje. Pohřeb se nekonal, ale Rodina držela smutek – tzv. období šivy.

A pak od Červeného kříže přišla další zpráva: Meltzer je naživu. Dramatická událost zvrátila tento podivný příběh . Jeden australský pilot zajatý Němci se chtěl pokusit uprchnout z vězeňského tábora. Požádal Meltzera, který jeden den dostal přikaz jít do lesa porážet stromy, aby si s ním vyměnil identifikační průkaz a místo sebe nechal jít do lesa jeho. Na oplátku Meltzer získal pilotní průkaz, který jej opravňoval k lepšímu zacházení ve vězení.

Na této archivní fotografii je Mordechai Meltzer viděn v dolní Galileji během Arabské vzpoury v letech 1936-39. Credit: Moti Milrod

Pilot byl zabit během svého pokusu o útěk s Meltzerovým průkazem v kapse, což vedlo k chybnému oznámení Meltzerovy smrti. Jakmile byla chyba objevena, Meltzer byl poslán na samotku.

V roce 1945 byl demobilizován a poslán do Británie, odkud odplul do egyptského přístavu Said a poté odjel vlakem domů. Milrodova rodina na něj čekala ve stanici Rehovot.

"Vojáci začali vystupovat," vzpomíná Moshe Ron. "Běžel jsem ho hledat a spatřil ho jako první." Skákal jsem několik metrů do vzduchu, aby mě zahlédl. Přivedl jsem ho k rodičům.“

Po dobu dalších tří let zůstal Meltzerův život klidný. "Zjevně se v období mezi jeho propuštěním z německého zajetí a válkou za nezávislost trochu nudil," poznamenává Ron opatrně.

Ale ani v těch letech se jeho rodina nepřestala bát. "Měl motocykl a když si na něm vyjel jeho maminka ho považovala za mrtvého, dokud se nevrátil domů," vzpomíná Ron.

Bitva u al-Kastal

Meltzer se bojů  během války za nezávislost neměl vůbec zúčastnit, a to jak kvůli tomu, že mu bylo již 31, a také kvůli jeho německému zajetí. Nikdo však nebyl překvapen, když se v únoru 1948 rozhodl připojit se k “potyčkám” kolem Jeruzaléma.

Jakmile se dozvěděl o intenzivních bojích u Kastalu (operace Nachšon) , přidal se ke konvoji jedoucího do Jeruzaléma. Arabská vesnice al-Kastal, která se nachází na vrcholu kopce, byla zdrojem nepřetržitých útoků na konvoje, které převážely jídlo a lidi do obklíčeného Jeruzaléma.

Meltzerova matka trpěla nočními můry, ve kterých viděla svého syna, jak leží zraněný někde v kopcích, vzpomíná Ron a Milrod dodává, že záhy s ním rodina ztratila kontakt a nikdo nevěděl, kde je.

7. dubna 1948 byl Meltzer u Kastalu zraněn střelou do ramene. Po ovázání rány se však vrátil na své místo a pokračoval v bojích.

Tu noc byl zabit vůdce arabských sil v Jeruzalémě,  Abd al-Kadir al-Husajni. Následující ráno arabští bojovníci zaútočili na Kastal, aby se pomstili. Meltzer byl znovu zraněn, tentokrát střelou do stehna.

Israel Milrod drží fotografii Mordechaje Meltzera, vlevo, a jeho rodinných příslušníků. Credit: Moti Milrod

V rozkazu, který se později v Izraeli proslavil, přikázal velitel roty Šimon Alfasi řadovým vojákům, aby se stáhli, zatímco důstojníkům přikázal, aby zůstali a kryli je. Během této bitvy byl Alfasi zabit.

Ale vojín Meltzer kvůli svým zraněním ustoupit nemohl. Místo toho se schoval. Když židovské síly dobyly zpět Kastal, Metzerovo tělo nebylo mezi tucty těl v místě bitvy nalezeno a tudíž byl uveden jako nezvěstný v boji. Teprve později byly jeho kosti identifikovány mezi desítkami neznámých vojáků pohřbených v dočasném hrobě v Ma'ale Ha-Chamiša.

V roce 1953 byly jeho pozůstatky a ostatky všech ostatních, kteří padli v bitvě u al- Kastal, převezeny a uloženy na vojenském hřbitově na Herzlově hoře (Mount Herzl) v Jeruzalémě. Obřadu se zúčastnila Rachel Jana'it Ben Cvi, manželka prezidenta Jicchaka Ben-Cviho.

Milrod vzpomíná, jak manželka prezidenta přistoupila ke každě rodině, všechny objala a konejšila jako by byla matkou každého . "Naše rodina byla opravdu zdrcená. Byl to hrozný pohřeb. Moje babička se zhroutila.“

"Moti, kterému bylo 31 let, byl pohřben společně s chlapci ve věku 17 a 18 let," dodává. "Nemusel ve válce za nezávislost vůbec bojovat. Pro mě to byl Bůh. “

Ron, kterému byly teprve tři roky, když jeho strýc zemřel, si stále pamatuje medvídka, kterým ho Meltzer obdaroval. "Zůstal se mnou mnoho roků a byl mým nejcennějším majetkem po dlouhou dobu."

Meltzer nikdy nezaložil vlastní rodinu. "Jak to tehdy vysvětlovali?" Neměl čas se oženit, “ říká Milrod.

Jako každý rok posledních 70 let, Milrod zapálí svému milovanému strýci pamětní svíčku. Letos, kvůli “korona lockdownu” tak neučiní na hřbitově v Jeruzalémě, ale ve svém domě v Kfar Bilu, což ho nijak neznepokojuje.

"V posledních letech bývá hřbitov přeplněný," vysvětluje. "Seděl jsem u hrobu a se všemi lidmi, kteří kolem  procházeli jsem se cítil jako artefakt na výstavě.” Tento rok budu sledovat vzpomínkové  akce v televizi a zapálím si pamětní svíčku doma. “

 

09. 05. 2020 06:11 84 Jitka Zich Zdroj: Ha`aretz

Klíčová slova

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem