Praha Jeruzalém

Můj rozhovor pro ALL ISRAEL NEWS s jediným žijícím izraelským vůdcem, který kdy zlikvidoval cizí jaderný program.

Autor: Joel C. Rosenberg, 30. května 2022

ROSENBERG: Myslím, že je důležité, aby si naši čtenáři všimli, že jste srovnával (premiéra Menachema) Begina a sebe a různé situace, kterým jste čelili. Ale jeden z dalších rozdílů, který je velký, je ten, že Begin neřekl (prezidentu Ronaldu) Reaganovi (že se chystá bombardovat irácký jaderný reaktor v Osiriku). A Reagan z toho byl následně velmi zklamaný.

OLMERT: Ano.

ROSENBERG: Kvůli vztahům (s USA) jste se rozhodl, že musí alespoň vědět (o existenci reaktoru a hrozbě pro Izrael a region), aby se mohli sami rozhodnout, že?

OLMERT: Za normálních okolností by (americký) prezident nechtěl, abych se s ním podělil předem (o to, zda se Izrael chystá zaútočit na arabskou zemi).

Nikdy jsem se mu nesvěřil (že se to chystám udělat).

Udělal jsem jiné věci, které následně uznal a pochválil prezident a viceprezident a šéf CIA a předseda sboru náčelníků štábů.

Ale nesdělil jsem to předem prezidentovi, protože jsem věděl, že to neudělá (že by souhlasil s Olmertovým postupem).

Ale bylo to něco bezprecedentního v bezprostředním kontextu mezi Izraelem a Sýrií, ale také v širším měřítku vzhledem k tomu, že jsme den co den mluvili o Íránu.

Takže vzhledem k íránské hrozbě jsem si myslel, že stojí za to o tom (o syrské jaderné hrozbě) s prezidentem mluvit a pokusit se přimět Ameriku k aktivnějšímu zapojení.

ROSENBERG: Myslím, že jste měl pravdu.

OLMERT: Ale on (Bush) mě odmítl.

(POZNÁMKA: Ministr obrany Gates píše, že byl na Olmerta „rozzuřený“, když se dozvěděl, že Bush Olmertovi slíbil, že existenci syrského reaktoru nezveřejní. Gates si uvědomil, že to byl signál, že Izrael hodlá zaútočit, neumožnit USA konfrontovat Asadův režim v OSN a dát Asadovi diplomatické ultimátum).

Pochopil jsem (Bushovo dilema).

Jedinou otázkou pro mě v té chvíli bylo, jak tuto delikátní situaci zvládnout - jak zaútočit (na Sýrii) a zajistit, aby nezaútočili oni.

ROSENBERG: Proč Syřané nepodnikli odvetný útok?

OLMERT: Neodvrátili útok, protože věděli, že nakonec Sýrii zničíme.

Způsobilo by nám to bolest - stálo by nás to hodně - ale zničili bychom Sýrii.

Kdyby Syřané použili své rakety, za 96 hodin - nebo 72 - by žádná Sýrie neexistovala.

Tedy žádná vláda.

Nezabili bychom tam všechny lidi.

Ale zničili bychom armádu, zničili bychom zařízení, zničili bychom strategické pozice, zničili bychom jejich základny, zničili bychom téměř vše, co mělo nějakou hodnotu.

A myslím, že oni to věděli.

A také, protože jsme byli chytří. Neřekli jsme ani slovo.

Teď musíte pochopit, že o tom, že v Sýrii postavili jaderný reaktor, vědělo jen pět lidí. Prezident (Bašár al-Asad), (brigádní generál) Muhammad Sulejmán - šéf stínové armády Sýrie (který byl údajně o rok později zavražděn izraelským komandem) - a pár dalších. Ti jediní v Sýrii věděli, že někde na dálku v severovýchodní části Sýrie se staví atomový reaktor.

ROSENBERG: Takže vy jste si mysleli, že když udeříte a nic neřeknete, nikdo v Sýrii nebude vědět, že tam ten reaktor byl, a tak vznikla věrohodná možnost popření, mohou se rozhodnout, že se to nestalo.

OLMERT: Reaktor byl vzdálený od velkých městských center, kde žili lidé. Byl skrytý. Byl na dně velkého údolí. Nejbližší silnice, po které jezdila auta, byla vzdálená několik set metrů. Takže nikdo nemohl vidět, že na dně tohoto údolí - vádí - se staví atomový reaktor.

A také, jakmile ho postavili se střechou, víte, je to obrovská budova... ale nikdo nemohl vidět, co je uvnitř. Takže jim to nějak prošlo.

No a to, že jsme nic neřekli, jim umožnilo říct hned ten první večer, kdy ministr obrany Sýrie zavolal prezidentovi a řekl mu: „Slyšel jsem, že izraelská letadla útočí na nějaké místo v severovýchodní části naší země. O co se jedná?“

Asad mu odpověděl: „Jsou to idioti. Zaútočili na opuštěnou továrnu, která je k ničemu. A my jsme na ně stříleli a oni odlétali pryč“.

O atomovém reaktoru neřekl nic.

Takže v té době už bylo jasné, že se nechystají k odvetnému úderu a že nebudou střílet rakety.

ROSENBERG: Díky Bohu. Wow.

OLMERT: Prezident Bush byl toho dne v Austrálii.

Zavolali jsme do Situační místnosti a moji lidé jim řekli: „Premiér potřebuje naléhavě mluvit s prezidentem.“ A tak se stalo.

Řekli, že prezident je v Austrálii.

Pak se nám vrátili a říkají: „Prezident není poblíž bezpečné linky. Navrhl tedy, že vám zavolá za hodinu.“ A tak jsme se vrátili.

A my jsme řekli: „Dobře.“

A pak prezident zavolal.

Teď jsem nevěděl, jak (tuto citlivou zprávu) prezidentovi říct, i když byl na zabezpečené lince, ale člověk nikdy neví.

Chtěl jsem být velmi opatrný.

Takže jsem začal tím, že jsem se s ním pošťuchoval. Říkám prezidentovi: „Jak se máte? Jak se daří v Austrálii? Jak se má Sydney? Víte. Sydney mám rád. Sydney je skvělé.“

A on na to: „Hej, pane premiére, o čem to sakra mluvíte? Proč mi tu voláte uprostřed ničeho?“

A víte, bylo pět hodin ráno izraelského času. Možná čtyři hodiny ráno izraelského času.

Tak jsem řekl: „Pane prezidente, chtěl jsem se s vámi jen podělit - vzpomeňte si, že jsme měli něco na severu.“ A tak jsem si vzpomněl.

Neřekl jsem co.

On řekl: „Ano.“

„No, jen jsem chtěl, abyste věděl, že už to tam není.“

A on řekl: „To je moc fajn. Velmi dobře.“

A pak řekl: „Můžu se na něco zeptat?“

Což ukazuje, jaký to byl skvělý přítel.

Řekl jsem: „Jistě, můžete se mě zeptat.“

„Předpokládáte nějakou reakci?“ zeptal se.

Což bylo hlavní téma, které se nás všech týkalo.

Řekl jsem: „Pane prezidente, k dnešnímu dni - což je tři hodiny po výbuchu - nevidíme žádné známky toho, že by se něco chystalo.“

Tak řekl: „Chci jen, abyste věděl, pane premiére, že pokud dojde k nějaké reakci, tak vězte, že celé Spojené státy americké vám kryjí záda.“

A já říkám: „Děkuji vám, pane prezidente.“

A pak jsme zavěsili a já říkám svému štábu: „Myslím, že teď už si můžu jít odpočinout.“

(POZNÁMKA: Jakmile se rozptýlil prach a uběhlo trochu více času a Bushově administrativě bylo jasné, že Sýrie se nechystá k odvetným opatřením, prezident Bush zavolal Olmertovi na zabezpečenou linku z Bílého domu mnohem nadšeněji a řekl mu, že udělal správnou věc. Poté v dubnu 2008 USA veřejně sdělily světu své vlastní zpravodajské informace, které ukazovaly, že Asad skutečně spolupracoval se Severní Koreou na výstavbě nelegálního jaderného reaktoru na syrském území).

(POZNÁMKA: O několik let později viceprezident Cheney veřejně ocenil Olmertovo rozhodnutí jako „pozoruhodný příběh odvahy, odhodlání a izraelské vojenské síly“. Cheney označil úzkou spolupráci mezi USA a Izraelem za „vzor toho, jak mohou a mají země jednat, když čelí hrozbě existenční povahy“).

(POZNÁMKA: Odvážné a riskantní rozhodnutí ve svých pamětech „Body rozhodnutí“ pochválil i prezident George W. Bush. „Provedení úderu premiérem Olmertem mi vynahradilo důvěru, kterou jsem v Izraelce ztratil během libanonské války..... Bombardování prokázalo ochotu Izraele jednat samostatně. Premiér Olmert nepožádal o zelenou a já mu ji nedal. Udělal to, co považoval za nezbytné k ochraně Izraele.“ Viz strana 422 vydání pro Kindle).

ROSENBERG: Chci vám poděkovat.

Chci vám poděkovat jako Američan.

Ale chci poděkovat i jako Izraelec - jehož děti sloužily v IDF.

Toto není maličkost.

Není to maličkost.

A vím, že jste to za spoustu věcí schytal, ale tohle je jedna z velkých věcí, které jste udělal.

 

02. 06. 2022 05:53 91 Daniel Žingor Zdroj: All Israel news

Klíčová slova

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem