Noa Kirel, která zatupovala Izrael v soutěži Eurovize, přijala pozvání k návštěvě Polska po svých znepokojujících poznámkách o holocaustu.
„V roce 1967 existovaly v Izraeli sociální, kulturní a ekonomické rozdíly a v žádném případě to nebyla dokonalá společnost. A myslím, že to, co se tehdy stalo, je připomínkou toho, jak se s takovou situací vypořádat.“
Ve středu 24. května 2023 v 17:00 bude Ing. Jaromír Vykoukal v Sále Městské knihovny v Prostějově přednášet na téma Války za nezávislost.
Po více než dvou desetiletích plánování, byrokratických překážek a soudních peticí podaných odpůrci je hebronská židovská komunita na pokraji položení základů 31 nových bytových jednotek v historické Ezechiášově čtvrti.
Když žijete v Izraeli, zvyknete si na to, že na každém kroku vidíte biblická místa, a začnete to považovat za samozřejmost… Jarmut (Tel Jarmut), je v Bibli zmíněn sedmkrát.
„Shromážděte syny Benjamínovy ze středu Jeruzaléma, v Tekoi zatrubte na šofar a nad Bét-HaKerem vztyčte prapor, neboť od severu je vidět zlo a velké neštěstí.“ (Jeremiáš 6,1)
„V boji jsme neměli žádnou šanci na vítězství. Bylo nám jasné…“
„Zdá se vám o Jeruzalému?“ řval na ně důstojník SS. „Nikdy se do Jeruzaléma nepodíváte. Jeruzalém uvidíte pouze skrze komíny pecí…“
Kyjevská městská rada nedávno schválila návrh na přejmenování ulice po Volodymyru Kubijovyčovi, který se podílel na vzniku Waffen-SS Galizien, nacistické vojenské jednotky složené z ukrajinských dobrovolníků.
„Nemohu zůstat v klidu. Nemohu žít, dokud se likvidují zbytky židovského národa v Polsku, jehož jsem představitelem. Moji soudruzi ve varšavském ghettu padli se zbraní v ruce v poslední hrdinské bitvě…“
V nejnovějším dílu magazínu ICEJ se věnujeme památce obětí a hrdinů šoa. V hebrejském kalendáři připadá tento den letos na 18. dubna: „Mlčet tváří v tvář zlu je samo o sobě zlem: Bůh nás nebude považovat za nevinné, protože nemluvit znamená mluvit, nekonat znamená konat.“
Po informacích o složce zemské armády s názvem KEDYW se vrátím k dění v ghettu. 25. dubna se jednotky ŻZW doposud bojující v Ghettu po vyhodnocení situace která se nejevila jako beznadějná, rozhodly k postupnému odchodu mimo ghett na už tolikrát zmiňovanou…
Tato devastace je „pokusem systematicky zničit spojení mezi židovským národem a jedním z jeho významných historických míst“.
V židovském kalendáři je spousta svátečních dnů, z nichž většina s sebou nese povinnost jíst a veselit se. Ale pouze Purim má navíc micvu (přikázání) „jíst, PÍT a být veselý“… opít se tak, že „člověk nerozezná slova ‚prokletý Haman‘ a ‚požehnaný Mordechaj’“. Co je na Purimu tak zvláštního?
Povstalci ŻOB, tváří v tvář drtivé nepřátelské přesile a německé taktice vypalování celých ulic, museli opustit otevřenější konfrontace a uchýlili se do bunkrů…
