„Lidé říkají, že to chci mít za sebou kvůli volbám do Kongresu, ale to není pravda,“ řekl Trump a dodal, že administrativa chce „dosáhnout dobré dohody pro americký lid“.
US zákonodárci byli informováni, že odstranění íránských min z Hormuzského průlivu může trvat šest měsíců, což prodlouží ropné otřesy a politické dopady.
Zmatek ohledně íránského vyjednávacího postoje údajně pramení z mocenského boje uvnitř režimu.
„Írán nechce, aby byl Hormuzský průliv uzavřen, chce ho mít otevřený, aby mohl vydělávat 500 milionů dolarů denně… pokud ho otevřeme, nikdy nedojde k…“
USA nevstúpili do vojny s Iránom na „objednávku Izraela“, ale z vlastných bezpečnostných dôvodov. Reagovali na jadrový program, rakety aj agresiu Teheránu a brutalitu režimu, ktorý si vyžiadal viac ako 40 000 obetí…
Prezident Trump odmítá tvrzení, že Izrael tlačil USA do války s Íránem, a uvádí, že jeho rozhodnutí k útoku ovlivnily události ze 7. října a jaderná hrozba ze strany Teheránu.
Qaani je terčem konspiračních teorií na internetu, které ho označují za agenta Mossadu.
Dočasné příměří mezi USA a Íránem má skončit ve středu a v současné době není jisté, zda se v Pákistánu uskuteční druhé kolo mírových rozhovorů.
„Íránský obohacený uran je pro nás stejně posvátný jako íránská půda a za žádných okolností nebude nikam převeden.“
Prezident Trump sdělil, že Írán souhlasil s předáním svého obohaceného uranu Spojeným státům a s ukončením podpory teroristických skupin, jako jsou Hizballáh a Hamás.
Prezident Trump prohlásil, že válka v Íránu by měla „velmi brzy“ skončit, a popsal průběh operace jako „hladký“.
Obohacování uranu zůstalo ústředním bodem sporu v jednáních, která o víkendu v Islámábádu skončila bez dohody.
Barnea vyvrací mediální zprávy, podle nichž údajně poskytl nesprávný odhad stability režimu…
V prohlášení zveřejněném v úterý ministr obrany Katz uvedl, že poprvé za mnoho let je Izrael silnější a bezpečnější a již není vystaven hrozbě zničení.
Americký prezident tvrdí, že jednání s Íránem zkrachovala kvůli odmítnutí Íránu uznat, že nezíská jadernou zbraň. „Nemůžeme dovolit, aby nějaká země vydírala nebo šikanovala celý svět.“
Dnes, „se náš národ brání“ a Izrael má nyní „stát, který je silnější než kdy jindy a který řve mocí“.
„K rozkolu došlo na americké straně, která nemohla tolerovat flagrantní porušení dohody o zahájení jednání ze strany Íránu. Dohoda zněla, že střelba ustane a Íránci okamžitě otevřou průlivy. Neudělali to…“
Solidarita so Židmi po 7. októbri vydržala len krátko. Brutalita Hamasu a iránskeho režimu ako štartér vojny na Blízkom východe ustúpili do úzadia. Dominuje už len kritika Izraela…
„Pro ty z vás, kteří jsou zakotveni ve víře, existuje ještě jedna pravda. V dnešním Íránu křesťanství nezmizelo. Tiše a mocně se šíří v podzemí…“
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf odmítl Trumpovu hrozbu námořní blokády Hormuzského průlivu a prohlásil…
Americký prezident nařídil americkému námořnictvu, aby zablokovalo veškerou plavbu v průlivu a zadržovalo lodě, které platily Íránu „výpalné“. „Íránci se dopouštějí globálního vydírání.“
„Uvidíme, co se stane. Jsme uprostřed velmi intenzivních jednání s Íránem. Vyhrajeme tak jako tak…“
Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael ještě nedokončil své operace v Íránu, ale že nad Izraelem již nevisí existenční hrozba: „Kdybychom tyto dvě operace nezahájili, Írán by již měl jadernou bombu.“
Asif napsal na X , že „Izrael je zlo a prokletí pro lidstvo; zatímco v Islámábádu probíhají mírová jednání, v Libanonu dochází k genocidě.“
Veršem „Vskutku, jsme ti, ó Muhammade, dali jasné vítězství (Korán 48:1)“, popsal Chameneí uplynutí čtyřiceti dnů od toho, co nazval „strašným zločinem“…
„Takový slib jsme nikdy nedali. Řekli jsme, že příměří se bude týkat Íránu a amerických spojenců, tedy Izraele i arabských států v Perském zálivu.“
Premiér Benjamin Netanjahu podporuje rozhodnutí prezidenta Trumpa pozastavit útoky na Írán, přičemž zdůrazňuje, že záleží na kroku Teheránu a že se nevztahuje na Libanon.
„Hrubé, drzé a nepodložené hrozby blouznivého amerického prezidenta nenahradí ponížení a hanbu, které Spojené státy utrpěly v oblasti západní Asie.“
„Skupina, se kterou jednáme, není tak extrémní jako ta předchozí – a je také chytřejší…“
Premiér Netanjahu dal jasně najevo, že kampaň proti Íránu přešla do fáze ničení národní infrastruktury a systematického odstraňování vysokých představitelů režimu.
V samostatném prohlášení Íránské revoluční gardy uvedly, že Hormuzský průliv „je pevně a rozhodně pod kontrolou“ jejích sil.
„Írán není tím samým Íránem, Hizballáh není tím samým Hizballáhem a Hamás není tím samým Hamásem… jsou to zbití nepřátelé bojující o vlastní přežití.“
„Vytváříme nové aliance s důležitými zeměmi v regionu. Brzy vám budu moci o těchto důležitých paktů říct více.“
„Všem těm zemím, které kvůli Hormuzskému průlivu nemohou získat letecké palivo, které se odmítly zapojit do likvidace Íránu, mám návrh: Jděte si pro svou vlastní ropu!“…
Navzdory společným hrozbám je vojenská spolupráce mezi Izraelem a Ukrajinou minimální.
Netanjahu uvedl, že v konfrontaci došlo k „strategickému obratu,… ,že íránský režim je slabší než dříve a že pozice Izraele se posílila.
Prezident byl dotázán, jaký je plán na snížení ceny ropy, a odpověděl: „Stačí, abych opustil Írán, a to uděláme velmi brzy, a ceny se propadnou.“
„Navzdory všem veřejným prohlášením režimu a falešným zprávám, které slýcháte, jednání pokračují a probíhají dobře. To, co se říká veřejně, se značně liší…“
„Írán z toho vychází slabší; my z toho vycházíme silnější,“… válka s Íránem je „už za polovinou“.
Zpráva stanice Iran International odhaluje ostrý konflikt v nejvyšších kruzích režimu mezi prezidentem Masoudem Pezakhianem a velitelem Revolučních gard.