Tento zákon se „v podstatě neliší od Hitlerovy politiky vůči Židům… nástroj rasistického fašismu.“
Je útok na Irán porušením medzinárodného práva, alebo legitímnou sebaobranou? Kým jedni varujú pred úzkym výkladom Charty OSN z roku 1945, ktorý podľa nich necháva demokracie bezbranné…
Bennett prohlásil, že Turecko je „novým Íránem“, který se snaží obklíčit Izrael, a vyzval k novému vedení po „největší katastrofě v historii Izraele“.
„Nedovolíme Turecku vstoupit do Gazy. V Gaze nezřídíme palestinský stát. Izrael si udrží bezpečnostní kontrolu nad celým územím Gazy.“
„Je čas splatit dluhy a Trump musí Erdoğanovi dát to, co chtěl…“
Ceremoniálu se nezúčastnil žádný izraelský zástupce, přestože premiér Netanjahu den předtím pozvání veřejně přijal.
„Toto je naše show, ne jeho show… Pokud chce, abychom se zabývali Gazou, bude to muset být podle našich podmínek.“
„Buďte si jist, pane prezidente, že strategické vztahy mezi Řeckem a Izraelem nikdy nebyly silnější…“
„Oceňujeme [papeže Lea] za jeho prozíravý postoj k palestinské otázce… Naším dluhem vůči palestinskému lidu je okamžité provedení vize dvou států…“
„Palestinský stát nevznikne. Je to velmi jednoduché: nebude zřízen…“
„Erdogane, vezmi si své směšné zatykače a vypadni odsud. Hodí se spíš k masakru, který jsi spáchal na Kurdech. Izrael je silný a nebojácný…“
Turecký prezident obvinil Izrael z porušení příměří v Gaze a vyzval k arabské rekonstrukci pásma.
Turecko rychle rozšiřuje svůj regionální a globální vliv – posiluje vztahy se Sýrií, Libanonem, Íránem a státy Perského zálivu a zároveň usiluje o roli v poválečné Gaze…
„Nebudeme našim izraelským přátelům nic vnucovat, pokud jde o zahraniční vojáky na jejich území… Turci mohou sehrát…“
Trump řekl katarským a tureckým vůdcům, aby „buď zatlačili na vůdce Hamásu… nebo je budou muset vyhnat ze svých zemí“.
V podcastu PBD, který moderuje Patrick Bet-David, Netanjahu na otázku, proč dosud neuznal arménskou genocidu během první světové války, odpověděl: „Právě jsem to udělal.“
Turecký prezident katarskému emírovi sdělil, že premiér Netanjahu je, po izraelských útocích na Írán. „největší hrozbou“ pro bezpečnost na Blízkém východě .
„V Erdoganově Turecku neexistuje spravedlnost, právo ani svoboda. Izrael nepotřebuje Erdoganova směšná morální kázání. Izrael jedná na obranu sebe a svých občanů…“
Premiér Benjamin Netanjahu ukončil diplomatickou návštěvu Washingtonu a před nástupem na palubu letadla zpět do Izraele učinil prohlášení.
Netanjahu slibuje snížit obchodní deficit mezi USA a Izraelem: „Izrael může sloužit jako vzor pro země, které by měly udělat totéž“. Trump vysvětluje plán pro Gazu a dodává: „Nechápu, proč se jí Izrael vůbec vzdal… Vzali pozemky u moře a dali je za mír – jak to dopadlo? Nebylo to dobré.“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl v mešitě u příležitosti konce měsíce ramadánu nahrán, jak si přeje konec „sionistického Izraele“, a to na pozadí napětí mezi Ankarou a Jeruzalémem: „Alláh zničí sionistický Izrael pro své svaté jméno.“
Sa’ar rovněž zopakoval svůj nesouhlas s palestinským státem a prohlásil, že takový stát „by byl státem Hamásu, který by ohrozil Izrael“.
„Trumpovo rozhodnutí uzavřít takovou dohodu s vrahem, jako je Netanjahu, a jeho hrozby považuji za velkou hrozbu pro světový mír. V tuto chvíli nikdo nemůže vzít Gazu Palestincům, Gazanům…“
Nelehký vztah mezi Erdoğanem a al-Džuláním odráží širší regionální mocenské boje. Jejich rozdílné ambice – obnovení Osmanské říše versus obnovení Umajjovského chalífátu – je staví na potenciální kolizní kurz.
Ve dnech předcházejících svátku Chanuka dala rychle sílící bitva v Samaří jasně najevo, že spíše dříve než později nahradí Samaří a Judsko jako ústřední bojiště této války na mnoha frontách Gazu, Libanon, Írán, Sýrii a Jemen.
Ruský prezident vyvracel tvrzení, že devět let trvající ruská intervence v Sýrii byla neúspěšná, a vyjádřil obavy z vojenských aktivit Izraele v regionu po svržení Asada.
„Kurdistánu musí být udělena nezávislost, zatímco Erdogan by měl být vyloučen z NATO a ponechán, aby se korunoval jako chalífa…“
Historie se opět zapsala do dějin z velké části díky Izraeli. O víkendu syrští povstalci svrhli režim Bašára Asada, který uprchl do Ruska, a ukončili tak více než půl století trvající tyranskou a krvavou vládu Asadovy rodiny.
Izrael je „nejkonkrétnější hrozbou pro regionální a globální mír“, říká Erdoğan.
Při samostatném setkání Abbás vyzval Chána, aby „urychlil vyšetřování izraelských válečných zločinů“, a naléhavě ho vyzval k přijetí kroků…“.
Turecký prezident Erdogan se na jedné straně snaží získat přízeň Izraele a USA, na druhé straně podporuje teroristické skupiny. Je to všechno podvod?
Zpráva o tom, že Izrael rozbil teroristickou buňku Hamásu operující v Judeji a Samaří již proběhla médii. Buňka byla řízena na dálku – Salehem al-Arourim, který žije v Turecku.
Není náhodou, že Erdogan nabídl, že převezme bezpečnost kábulského letiště, a že jediné velvyslanectví členské země NATO, které zůstalo v Kábulu otevřené, je turecké… Uvnitř NATO je had, který od Kábulu až po arménské kopce promítá svou islámskou hegemonii.
Ano, tím, kdo současný konflikt spustil, je Hamás, ale když se ptáte „kdo za to může“, tak odpovím, že Írán, Spojené státy a koneckonců i Evropská unie.
V aféře „sofagate“ zeje velká prázdnota – ponížení Ursuly von der Leyen způsobené Erdoganovým Tureckem, která zůstala v Ankaře bez nabídnutého místa, zůstává z líné vypočítavosti bez odezvy.
Kvůli nedostatečné podpoře Evropské unie proti Turecku a pokračující nespravedlivé hospodářské politice se Kypr a Řecko odklání od politiky Bruselu směrem k Blízkému východu.
Kvůli nedostatečné podpoře Evropské unie proti Turecku a pokračující nespravedlivé hospodářské politice se Kypr a Řecko odklání od politiky Bruselu směrem k Blízkému východu.
Pokud Turecko zablokuje Rusku zásobování jeho sil v Sýrii, netušíme, kam by to až došlo…
„Izrael je vyspělou a nadřazenou zemí ve všech oblastech a vytvořením prostoru pro mírovou spolupráci s ním věříme, že z jeho pokroku a nadřazenosti budeme mít prospěch.“
Tyto volby představovaly porážku hysterie „kdokoliv jiný než Bibi“.. Také se ukázalo, že Izraelcům víc záleží na myšlenkách a činech a že nejsou tolik ovlivněni prázdnými slogany a šokujícími tvrzeními..