Všichni představitelé – od Jásira Arafata přes Mahmúda Abbáse až po poslední drobné představitele PA a teroristy – říkali a říkají, že bojují za Jeruzalém. Názor…

Autor: Caroline Glick 27. prosince 2024 8:10

(JNS) Ve dnech předcházejících svátku Chanuka dala rychle sílící bitva v Samaří jasně najevo, že spíše dříve než později nahradí Samaří a Judsko jako ústřední bojiště této války na mnoha frontách Gazu, Libanon, Írán, Sýrii a Jemen.

Budou také místem, kde se válka vyhraje, nebo prohraje.

Jenin, nejsevernější palestinské město, je již dlouho hlavním městem teroru v Samaří. V pondělí se na záběrech z města objevily bezpečnostní síly Palestinské samosprávy podporované Spojenými státy, které se procházely s granátomety v rukou. Zhruba poslední týden sváděla Palestinská samospráva ve městě další polovičatou bitvu proti teroristickým jednotkám Hamásu a Islámského džihádu. Palestinská samospráva se do boje zapojuje z jednoho hlavního důvodu – aby si zajistila trvalou podporu Američanů a vrchního velení IDF.

PA je z velké části prázdná skořápka. Její síly, které dostávají od Spojených států štědré finanční prostředky, výcvik a zbraně, kontrolují jen velmi malou část oblastí, na které údajně dohlíží. Podle průzkumu, který v září provedlo Palestinské centrum pro výzkum politiky a průzkum (PCPSR), podporuje PA pouze 18 % palestinských Arabů v Judeji a Samaří. 85 % palestinských Arabů v Judeji a Samaří naopak vyjádřilo spokojenost s válečným úsilím Hamásu a 56 % uvedlo, že ozbrojený boj je pro palestinské Araby nejlepší cestou k dosažení jejich cílů. Hamás se těší 37% podpoře veřejnosti. Zbytek neví, koho podporuje.

V přímých soubojích Hamás poráží Palestinskou autonomii na každém kroku.

S téměř nulovou podporou veřejnosti se síly PA rozhodly předvést zvukovou a světelnou show boje proti teroristickým jednotkám Hamásu a Islámského džihádu v Jeninu, aby dokázaly svou důležitost ani ne tak veřejnosti, ale svým hlavním sponzorům: generálnímu štábu IDF a Američanům.

V posledních několika měsících Netanjahuova vláda opakovaně nařídila generálnímu štábu, aby převzal základní řídící funkci v Gaze: distribuci humanitární pomoci. Generálporučík Herzi Halevi, náčelník generálního štábu IDF, však tento rozkaz tvrdošíjně odmítal splnit. Pro Haleviho a několik jeho podřízených bylo vyhýbání se přímé izraelské kontrole nad obyvatelstvem v Gaze hlavním důvodem pro řízení bojů na místě. Jejich operační koncepce předpokládá, že stejná PA, která nemá kontrolu nad Judskem a Samařím, vstoupí do Gazy a na konci války převezme správu od Hamásu.

Částečně je jejich úsudek podložen tlakem Bidenovy administrativy, která trvá na tom, aby Izrael souhlasil s předáním řídící kontroly nad Gazou PA ve snaze obnovit takzvaný „mírový proces“, který má přinést vytvoření palestinského arabského státu v Gaze, Judeji, Samaří a Jeruzalémě.

Částečně vychází z ideologického odhodlání členů generálního štábu vytvořit palestinský stát, který navzdory invazi 7. října 2023 a jejich naprosté neschopnosti tuto událost předvídat, a tak jí zabránit, zůstává hlavním strategickým cílem, o který usilují.

Ve středu plukovník (res.) Ronen Cohen, bývalý zástupce náčelníka vyhodnocovacího oddělení vojenské rozvědky IDF, na svém účtu X tvrdil, že smrt tří vojáků brigády Kfir v Bejt Hanúnu v Gaze, k níž došlo tento týden v pondělí ráno, byla důsledkem Haleviho zavrženíhodného odmítnutí zajistit skutečnou kontrolu nad jakoukoli částí Gazy. Tři z nich zahynuli, když na ně bylo odpáleno improvizované výbušné zařízení poté, co prováděli operaci ve městě, které se nachází co by kamenem dohodil od hranice s Izraelem.

Stejné důvody vedly IDF k rozhodnutí povolit a dokonce podpořit jednotky PA, aby operovaly v Jeninu. Nejde jen o to, že tyto síly nemají podporu veřejnosti. Sdílejí cíle Hamásu a Islámského džihádu – zničit Izrael prostřednictvím ozbrojeného boje. V březnu loňského roku vydalo hnutí Regavim dokument založený výhradně na oficiálních prohlášeních PA a Fatahu, který oslavoval více než sedmdesát teroristických útoků proti Izraeli provedených bezpečnostními silami PA.

Generální štáb po celá desetiletí bránil zveřejňování údajů o zapojení PA do terorismu. A to dává smysl. Pokud generálové přiznají, že síly PA jsou teroristickými silami, pak je celý jejich koncepční rámec zničen. Skupiny jako Regavim tak byly nuceny vyhledávat na internetu prohlášení Fatahu a PA odhalující toto zapojení, aby odhalily veřejné tajemství, o němž se nesmí mluvit, má-li být zachováno „dvoustátní řešení“. A tak, jako na zavolanou, krátce poté, co byly zveřejněny záběry jednotek PA v Jeninu, jak se procházejí s RPG, IDF trvala na tom, že to nebyly použité zbraně. Chlapci z PA se jen zmocnili RPG od Hamásu. Nebudou je používat. Tady není nic k vidění.

Strategické důsledky příběhu o RPG jsou však příliš velké na to, aby se daly zamést pod koberec

Jejich přítomnost v Judeji a Samaří vyžaduje, aby IDF přehodnotila své bojové plány. Tyto RPG ohrožují obrněné síly. RPG byly jednou z hlavních zbraní, které síly Hamásu používaly k masakrování civilistů v obcích, které 7. října obsadily, a k tomu, aby zabránily silám IDF v jejich záchraně. Přítomnost RPG v Judeji a Samaří vyžaduje změnu nejen v operačním plánování IDF, ale i v obranném plánování izraelských komunit v Judeji a Samaří, stejně jako v Jeruzalémě, oblasti Šaron a Gilboa.

Erdoğan: „Trpělivost přináší vítězství“

Dále probíhají boje v Tulkaremu. Zatímco Palestinská autonomie odfrkává zbytky podpory, které se těší u veřejnosti, tím, že vede falešnou bitvu proti Hamásu v Jeninu, jednotky IDF vedou skutečnou bitvu ve dvou zocelených teroristických centrech ve městě Tulkarem, které strategicky sousedí s dálnicí přes Izrael a nachází se v blízkosti měst Kfar Jona a Netanja. V úterý v noci bylo výbušným zařízením zasaženo APC, v němž se nacházel velitel regionální brigády Menaše, plukovník Ajub Kajuf, a velitel divize Judea a Samaří, brigádní generál Yaki Dolf. Zařízení bylo zakopáno pod vozovkou a vybuchlo na dálku. Kayuf utrpěl lehká zranění, zatímco Dolf vyvázl bez úhony.

Incident odhalil skutečnost, která byla mezi veřejností málo známá. Teroristické síly Hamásu, které ovládají Tulkarem, proměnily město v centrum výbušných zařízení. Než jednotky IDF provedou otevřené operace, velitelé na základě zpravodajských informací rozmístí v oblastech plánovaných operací buldozery, aby odstranily horní úroveň dlažby. Podle Channel 14 bylo v posledních dnech tímto způsobem odhaleno 12 IED.

V případě Dolf a Kayuf neměla IDF žádné předchozí informace o tom, že se v oblasti nachází IED, takže před jejich hlídkou nebyly nasazeny žádné buldozery. Přítomnost IED – zakopaných pod silnicemi ve stylu Iráku, Gazy nebo Libanonu – spolu s přítomností RPG v boji jasně ukazuje děsivé rozměry hrozby, kterou pro Izrael představují jednotky PA, Hamásu a Islámského džihádu v Judeji a Samaří.

Tuto situaci nemůže Izrael nechat vyhnít. Množství zbraní, které se pohybují v Judeji a Samaří – od Íránu, Spojených států, Evropy, Turecka a Jordánska – a mobilizace veřejnosti ve prospěch vyhlazovací války proti Izraeli jsou příliš velké na to, aby je bylo možné ponechat stranou.

Kdyby se palestinským Arabům podařilo v úterý večer zabít Dolfa a Kajufa, jak zamýšleli, vláda by neměla jinou možnost než vyslat do Judska a Samaří divize vojsk a zahájit v těchto oblastech rozsáhlou operaci. To, že útok přežili, nemůže nikoho zaslepit před skutečností, že taková ofenziva je jen otázkou času. A vláda, veřejnost a především IDF musí být na boj připraveny dříve, než tyto RPG začnou vyhazovat do povětří tanky a trhat čtvrti ve městech a obcích po celé zemi.

Sázky nejsou lokální. Nejde o válku o Samaří nebo Judsko jako takové.

Hamás nazval svou invazi do Izraele 7. října „potopou Al Aksá“. Jejím cílem bylo připravit půdu pro zničení Izraele dobytím Jeruzaléma. Plány Hizballáhu na invazi do Galileje prezentovaly nadcházející bitvu jako bitvu o Jeruzalém, nikoli o Haifu. Írán usiluje o zničení Izraele, aby „osvobodil Jeruzalém“.

Tento týden se v ukázce z projevu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana objevily hlasy jeho příznivců, kteří ho vyzývali, aby „nás dovedl do Jeruzaléma“. On na to reagoval: „Trpělivost přináší vítězství.“ Erdoğanovi zmocněnci, kteří ovládli Sýrii, podobně prohlásili, že jejich cílem je dobytí Jeruzaléma.

Kontrola Izraele nad Samařím a Jeruzalémem je tím, co zajišťuje jeho svrchovanost v Jeruzalémě. Pokud se Palestinci zmocní kontroly nad těmito oblastmi, pak se pád Jeruzaléma stane předem daným. Vojenská, politická a ideologická bitva o tyto oblasti je bitvou o Jeruzalém.

Nevyhnutelnost této bitvy byla zřejmá každému, kdo naslouchal tomu, co Palestincům od 90. let 20. století říkala Palestinská autonomie. Každý jednotlivý vůdce – od Jásira Arafata přes Mahmúda Abbáse až po posledního z drobných představitelů PA a teroristů – nám říkal a stále říká, že bojují o Jeruzalém.

Situace se stala neudržitelnou

Izraelské vládnoucí elity – od generálního štábu IDF po vedení Šin Bet, od médií přes právní systém až po akademickou obec – odmítají tento stav připustit. Místo toho trvají na umělém rozlišování mezi „umírněnou“ PA a „radikálními“ silami Hamásu a Islámského džihádu. Ve svém úsilí jsou podporováni po sobě jdoucími americkými administrativami. Bezbřehé nepřátelství Evropské unie, OSN a dalších mezinárodních aktérů vůči Izraeli jako celku využívala izraelská levicová vládnoucí třída a Washington jako prostředek k tomu, aby přiměly po sobě jdoucí vlády a neochotnou veřejnost zachovat si víru ve fikci, že PA je stabilizující silou, ať už v Judeji a Samaří nebo v pásmu Gazy.

Většina jejich úsilí v průběhu let nebyla zaměřena proti palestinským Arabům, kteří vyzývají k dobytí Jeruzaléma. Jejich hlavním nepřítelem (a ohniskem jejich hněvu) byli vždy Izraelci – důstojníci IDF, politici, novináři, akademici a běžní občané, kteří trvali na tom, že palestinským Arabům naslouchají a podle toho jednají.

Má-li válka skončit, musí Izrael tuto bitvu vyhrát způsobem, který nebude zpochybňován. Aby Izrael tuto válku vyhrál, musí zlikvidovat nejen Hamás a Palestinský islámský džihád, ale i vládnoucí orgán, který tyto síly pěstoval a rozvíjel. Aby Izrael vyhrál bitvu o Jeruzalém, musí rozložit bezpečnostní síly Palestinské autonomie a představu, že jsou umírněné nebo že nebojují za Jeruzalém.

Přítomnost moderních zbraní a desítek tisíc mužů ve zbrani podporovaných společností mobilizovanou k jejich použití k zabití tisíců Izraelců při první příležitosti učinila situaci neudržitelnou. Vláda by měla dobře odložit zúčtování do doby, než se Donald Trump stane v lednu prezidentem, a do doby, než Halevi v únoru očekávaně odstoupí. Je jasné, že bitvu nelze vyhrát, dokud IDF povede člověk, který odmítá opustit strategickou koncepci, že PA je partnerem Izraele, nikoli jeho nepřítelem.

V uplynulém roce a třech měsících války převládal pocit, že bojujeme nejen za přežití Izraele, ale i židovského národa. Je tedy poetickou spravedlností, že se blížící se bitva o Jeruzalém objevila právě v době, kdy slavíme svátek Chanuka, dobu, kdy Židé bojovali proti svým nepřátelům i vnitřním démonům, aby si zajistili náboženskou svobodu a obnovili židovskou svrchovanost nad Jeruzalémem.

Caroline B. Glicková je vedoucí redaktorkou Jewish News Syndicate a moderátorkou pořadu „Caroline Glick Show“ na JNS. Je také diplomatickou komentátorkou izraelských Channel 14 a sloupkařkou časopisu Newsweek. Glicková je vedoucí pracovnicí pro blízkovýchodní záležitosti v Centru pro bezpečnostní politiku ve Washingtonu a přednáší na izraelské Vysoké škole státnické. Pravidelně vystupuje v amerických, britských, australských a indických televizních stanicích.