Není náhodou, že jediné velvyslanectví členské země NATO, které zůstalo v Kábulu otevřené, je turecké. Názor…

Autor: Giulio Meotti , 18. srpna 2021 13:38

Mohammad Yaqoob, syn zakladatele Talibanu mully Omara, chce navázat „úzké vztahy“ s Tureckem. „Turecko vnímáme jako našeho spojence,“ řekl Yaqoob, který dohlíží na vojenské operace islámské skupiny, v den dobytí Kábulu. Turecký prezident Erdogan čtyři dny před dobytím Afghánistánu oznámil, že se chce setkat s vůdcem Talibanu. Následuje prohlášení tureckého ministra zahraničí Mevluta Cavusoglua, který vítá „pozitivní poselství“ Talibanu.

„Bude Turecko spolupracovat s Tálibánem v Kábulu?“, ptá se nyní Newsweek.

Turecký prezident již koncem července prohlásil, že Turecko „nemá nic proti přesvědčení Talibanu“, což je narážka na islám. Dále jsou zde Erdoganovy vazby na Gulbuddína Hekmatjára, vůdce Hezb-e-Islami, ultrafundamentalistické skupiny blízké Talibanu. Erdogan se nechal vyfotografovat, jak klečí před Hekmetjarem, přezdívaným „řezník z Kábulu“.

Na konci července, kdy džihádističtí bojovníci ovládli desítky okresů v Afghánistánu, poskytl mluvčí Talibanu Zabihulláh Mudžáhid rozhovor tureckým novinám Istiklal, v němž uvedl: „Mám pocit, že se mi to líbí: „Islámský stát nemá s Tureckem žádné rozpory. Erdogan je pro nás a pro islámský svět velmi významným vůdcem“.“ Turecký list Ahval píše, že „jako faktický vůdce politického islámu by se Erdogan mohl vidět v nové roli faktického patrona Talibanu“.

V polovině července přinesla televizní stanice al-Arabíja zprávu, že Muslimské bratrstvo přesouvá své vůdce z Turecka do Afghánistánu, což je fáma, která alespoň prozatím nenašla oficiální potvrzení. Když generál al Sísí sesadil Muslimské bratrstvo v Egyptě, Tálibán se okamžitě postavil na jeho stranu.

Dále je tu nedávná válka proti Arménům v Náhorním Karabachu. Hekmatjár, afghánský partyzán napojený na Erdogana, vyslal afghánské uprchlíky z Íránu, aby se zapojili do bojů po boku Ázerbájdžánců v Náhorním Karabachu, kde turecká armáda vyvíjí velkou aktivitu ve prospěch Ázerbájdžánu. „Značný počet našich mudžahedínů tam odešel a dosáhl četných vítězství,“ řekl Hekmatjár v jedné z kábulských mešit. Humájún Džarír,

Hekmatjárův zeť a vůdce Hezb-e Islami v Afghánistánu, prozradil, že v bojích proti Arménům bylo zabito 70 Afghánců. Již v roce 1993, v době první arménsko-ázerbájdžánské války, odešli afghánští mudžáhidové bojovat po boku Ázerbájdžánců. Dne 12. října 2020 zveřejnil ruský časopis Ogoniok obsáhlou zprávu s názvem „Džihád za Karabach“. Vysvětluje se v ní, že pákistánští a afghánští bojovníci blízcí Talibanu odešli bojovat proti Arménům.

Turecko, Katar a Pákistán (a Čína) jsou čtyři země, s nimiž Tálibán počítá při budování svého nového islámského emirátu. Turecko, Katar a Pákistán představují triádu nové sunnitské islámské moci, ale také spojení s Pekingem. Minulý týden proběhla blesková návštěva tureckého ministra obrany Hulusiho Akara v Pákistánu. A rozhovory mezi Američany a Talínem o faktickém předání Kábulu se konaly v katarském Dauhá, které má velmi silné vazby na Erdogana.

A konečně, jistě není náhodou, že Erdogan nabídl, že převezme bezpečnost kábulského letiště, a že jediné velvyslanectví členské země NATO, které zůstalo v Kábulu v těchto hrozných hodinách otevřené, je turecké.

Uvnitř NATO je had, který od Kábulu až po arménské kopce promítá svou islámskou hegemonii.