Izrael neexistuje proto, že ho Arabové uznali, ale navzdory Arabům a islámu – názor…

Autor: Giulio Meotti, Itálie, 16.8.2020 14:55

Je fantastickou zprávou, že Spojené arabské emiráty uznaly Izrael.

Je fantastickou zprávou, že třetí arabský stát po Egyptě a Jordánsku někde v židovském státě otevírá svou ambasádu.

Je fantastickou zprávou, že mezi Tel Avivem a Dauhá a Dubajem budou zavedeny pravidelné lety.

Je fantastickou zprávou, že se mezi Izraelem a řadou velmi bohatých arabských měst v regionu vytváří nová linie pro podnikání a obchod.

Je fantastickou zprávou, že Írán, Katar, Sýrie a Turecko nad touto dohodou zuří.

Je fantastickou zprávou, že se Netanjahu potvrdil jako jeden z největších diplomatů v izraelské historii.

Je fantastickou zprávou, že, na rozdíl od výsledků dohod Rabina a Begina, jsou Izraelci Araby nyní uznáni bez stažení se z jakéhokoli území.

Jsme si ale jisti, že tomu tak opravdu je?

Stále si myslím, že legitimita, svrchovanost a síla Izraele nespočívá v Peresově vizi Tel Avivu jako „židovském Dubaji“, nebo židovském Hongkongu na Blízkém východě. Izrael neexistuje proto, že ho Arabové uznali, ale navzdory Arabům a islámu.

Pokud jsou tedy zprávy o dohodě mezi Izraelem a Arabskými emiráty fantastické, je potom ovšem hrozné slyšet zprávy, čeho že se Izrael na druhou stranu vzdal – alespoň prozatím – tedy rozhodnutí rozšířit svou suverenitu nad místy, která jsou mi nejdražší, místy, která jsem navštívil, Elon Moreh v Samaří, Hebron v Judeji, Beit El v Benjaminu.

Tato místa si zasloužila svůj tzv. „plán anexe“, což je špatné pojmenování pro statečný projekt. Špatné, protože nemůžete anektovat svou vlastní historii. Statečný, protože by to rozšířilo izraelské civilní právo na místa fungující doposud vždy jen pod vojenskou vládou.

Měl bych pro Izrael jinou cestu: uznat, že Judea a Samaří jsou vaše a výhradně vaše, nechat palestinské Araby utopit v jejich zlovolné, falešné a násilné vizi historie a nechat Araby v celém regionu akceptovat jako nezvratnou – i s jejich zbraněmi, s džihádem, lžemi a mezinárodním právem – židovskou přítomnost a svrchovanost na územích, která celý svět ve skutečnosti zná pouze podle jejich biblického jména – tedy v Judeji a Samaří.