Seznam zemí, které mají nějakým způsobem zájem o navázání nebo zlepšení vztahů s Izraelem se rychle rozrůstá.

Autor: Yochanan Visser, 9.9.2020 14:21

Ani ne týden poté, co izraelská delegace doprovázená americkou, v souvislosti s historickou mírovou dohodou mezi židovským státem a SAE, zahájila první oficiální návštěvu Spojených arabských emirátů, se ukazuje, že průlom ve vztazích probíhá také mezi Izraelem a dalšími zeměmi.

A byl to opět americký prezident Donald J. Trump, který po setkání v Bílém domě oznámil, že převážně evropská muslimská země Kosovo naváže vztahy s Izraelem a otevře své velvyslanectví v Jeruzalémě.

Trump zároveň oznámil, že také Srbsko přemístí své velvyslanectví do Jeruzaléma.

Kosovo již dříve projevilo zájem o vztahy s Izraelem, ale izraelská vláda se v té době obávala, že povzbudí palestinské Araby k jednostranným krokům k vyhlášení nezávislého státu, stejně jako to udělalo Kosovo v únoru 2008.

Izrael dále bral v úvahu, že ne všechny země, včetně Španělska, uznaly Kosovo jako nezávislý stát a nechtěl poškodit vztahy s těmito zeměmi, které mají svá vlastní separatistická hnutí požadující nezávislost.

Ale nyní, poté, co USA podnikly nové kroky k posílení pozice Izraele v arabském světě, nemohl premiér Benjamin Netanjahu říct nové a překvapivé Trumpově dohodě, která by ještě víc posílila postavení Izraele ve světě, svoje ne.

Srbsko má s Izraelem dlouhodobě dobré vztahy, ale není členem Evropské unie (EU).

Po rozhodnutí přesunout velvyslanectví země z Tel Avivu do Jeruzaléma by však mohly následovat další evropské země, které mají v rámci EU k Izraeli odlišné postoje. Mezi nimi je i Česká republika a Rakousko. Obě země již v EU chrání Izrael před zaujatými a propalestinskými postoji vůči židovskému státu.

Izraelský premiér Netanjahu reagoval na rozhodnutí Srbska s radostí a poděkoval svému „příteli prezidentu Aleksanderovi Vučiči“ za rozhodnutí uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a za rozhodnutí přesunout srbské velvyslanectví do Jeruzaléma.

Netanjahu také poděkoval prezidentu Trumpovi a slíbil, že se bude i nadále snažit přesvědčit další evropské země, aby také přesunuly své ambasády do hlavního města Izraele.

Překvapivý vývoj vztahů Izraele se zeměmi v Evropě přišel současně se zprávami o novém vývoji vztahů mezi Izraelem a umírněnými sunnitskými arabskými státy na Středním východě.

Minulý pátek přednesl Abdul Rahman al-Sudais, přední imám Velké mešity v Mekce v Saúdské Arábii, kázání o tom, že prorok Mohamed měl dobré vztahy se svým židovským sousedem. Tak dobré, že se tento židovský muž podle al-Sudaise rozhodl stát muslimem.

Imám je známý svou pozicí a ochotou podporovat dobré mezináboženské vztahy s jinými náboženstvími, včetně judaismu.

Slova al-Sudaise neocenili v arabském světě všichni, egyptský islámský expert Mohammed al-Sagheer obvinil saúdského imáma z pokrytectví a obvinil jej ze „zrady islámu“.

Další muslimští učenci obvinili Al-Sudaise z podpory vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, což je poté, co Saudsjé království na začátku září otevřelo svůj vzdušný prostor izraelským civilním letadlům El-Al a Israir, čím dál tím častější.

El-Al v současné době provozuje do Abú Dhabí pouze nákladní lety, ale Israir jedná se SAE o civilních letech.

Otevření saúdského vzdušného prostoru izraelským civilním letadlům významně zkracuje trasy do asijských zemí a očekává se, že způsobí výrazný pokles cen letenek do zemí, jako jsou Thajsko a Filipíny.

Zatímco izraelská média v úterý informovala, že saúdskoarabský král Salmán zchladil myšlenku na normalizaci vztahů s Izraelem, když se v rozhovoru s prezidentem Trumpem začátkem tohoto týdne, držel starého postoje, že by měla být realizována Arabská mírová iniciativa z roku 2002, jeho syn korunní princ Mohammed Bin Salman má ovšem o vztazích s židovským státem odlišné představy.

Mohammed Bin Salman navázal velmi dobré vztahy s Trumpovým zeťem Jaredem Kushnerem a opakovaně se setkal s židovskými vůdci ve Spojených státech a v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu, kde vyjádřil několik pozitivních názorů na Izrael.

Izraelské obchodní řetězce se mezitím již připravují na otevření poboček ve Spojených arabských emirátech, včetně řetěmirátů již také hozce Scoop, který prodává boty, a plánuje v Emirátech otevřít pět poboček.

Podnikatelé ze Spojených arabských evoří o otevření hotelů a dalších podniků v Izraeli a také projevili zájem o realitní trh v Izraeli, který již nyní zažívá masivní růst.

Další arabskou zemí, která pravděpodobně naváže vztahy s Izraelem, je Bahrajn.

3. září řekl vysoký izraelský představitel izraelské televizní stanici KAN 11, že americká vláda jedná s bahrajnskými vůdci o navázání vztahů s Izraelem.

Jednání s Bahrajnem probíhají hlavně mezi šéfem Mosadu Yossi Cohenem a bahrajnským ministrem zahraničí Khalifou Bin Salmánem al-Khalifou.

Al-Khalifa se v loňském roce dostal na titulní stránky, když řekl, že Izrael je „historickou součástí dědictví celého tohoto regionu,“ a dodal, že„ mezi námi má židovský lid své místo“.

Cohen podnikl mnoho cest do států Perského zálivu, aby diskutoval o formalizaci vztahů s Izraelem, a jeho Mossad údajně sdílí s těmito zeměmi zpravodajské informace o válečných aktivitách Íránu na Středním východě.

Nyní ovšem také uvažuje o otevření velvyslanectví nebo jiné diplomatické mise v Jeruzalémě Čad, převážně muslimská země v severní Africe. Delegace čadské vlády v úterý navštívila izraelské hlavní město a diskutovala o otevření velvyslanectví v Jeruzalémě a Čadu.

Čad bojuje s islamistickou teroristickou skupinou Boko Haram a má zájem o nákup izraelských zbraní, technologii využívání vody, zemědělské know-how a usiluje o spolupráci s Izraelem v oblasti sdílení zpravodajských informací.

K obnovení vztahů mezi Čadem a Izraelem došlo už v roce 2018, poté, co byly přerušeny po Jomkippurové válce v roce 1973.