Oloupení Židů o jejich identitu připravuje půdu pro genocidu. Co může být lepšího než výmysl, že Ježíš byl Árijec – a teď Palestinec. Názor…

Autor: Steve Apfrel 5. ledna 2024 8:31

„Ježíš byl Palestinec.“ PR Jásira Arafata Hannan Ašráví sdělil 22. února 2001 tento ohromující „objev“ washingtonskému týdeníku Jewish Week. V době, kdy šla zpráva do tisku, se zdálo, že dát Ježíšovi alter ego je chraplavou kuriozitou.

O deset let později mé tematické články pro Jerusalem Post, Christian Edition, listopad 2013 („Předsudek silnější než víra“ a „Vypůjčit si Ježíše“) opět považovaly takovou grimasu za trik, za nefunkční bombu v propagandistické válce.

Teď už ne. Ne od transformační události ze 7. října 2023 z Gazy, která objasnila mnoho nesprávných názorů. Nyní lze různé verze Ježíše jako palestinského arabského uprchlíka vidět takové, jaké jsou: jako doplněk válečných výkřiků, které vyvolávají peklo od Times Square po Piccadilly Circus:

„Od řeky k moři, Palestina bude svobodná!“

„Jakýmikoli prostředky!“

„Globalizujte intifádu!“

Stejně jako vřískot Nazgúlů v „Pánovi prstenů“ jsou shromažďovací pokřiky hnutí pro Hamás děsivou předzvěstí temnoty, kterou se zdráháme pojmenovat. Zapomeňte na jejich význam a soustřeďte se na to, co tato hesla znamenají – „smrt Židům“ znamenají.

Jak jsme k tomuto okamžiku dospěli? A jak může „Palestinec Ježíš“ napomáhat válce proti Židům?

Tento nápad se zrodil v roce 1939, kdy Hitlerovy špičky přestřihly pásku nad projektem přetvoření Ježíšova příběhu. Protestantští teologové dostali příkaz vytvořit árijského Ježíše a zapsat ho do nacistické Bible, která nevycházela ze Starého zákona; Hitlerovi se nehodila Bible, v níž je Abrahámovo potomstvo preferovanou Boží volbou. Tak se stalo, že protestantští duchovní přetvořili Syna člověka v árijského hrdinu bojujícího proti židovskému zlu. Susannah Heschelová tuto epizodu líčí v knize „Árijský Ježíš: Křesťanští teologové a Bible v nacistickém Německu“.

Takto duchovně vyzbrojená Třetí říše se pustila do války s židovstvím.

„V každé generaci,“ varuje pesachová hagada, „povstanou proti Židům, aby je zničili.“ V této době se však v Německu objevují i další židé. Od modrookého a blonďatého Árijce po snědého Palestince – Ježíš naší doby je pokračováním mánie vyhubit národ. Oloupení Izraele o jeho biblické kořeny a jejich předání palestinským Arabům bez kořenů je předstupněm zbavení Izraele práva na existenci. Poselství nového Ježíše sděluje Izraeli: „Sem do ‚Palestiny‘ nepatříte – nepatříte nikam“.

Hannah Arendtová ve svém klasickém díle „Původ totalitarismu“ píše, „zkušenost, že vůbec nepatříte do světa“ jako „jednu z nejradikálnějších a nejzoufalejších zkušeností. Je to příprava katů a obětí…..být vykořeněn znamená nemít ve světě místo, které by ostatní uznávali a zaručovali, být nadbytečný.“

Hitlerovy továrny na smrt a nadbytečnost byly strašlivými dvojčaty. Pokud byli Židé nadbyteční, mohli být vyhlazeni jako škůdci.

Hrubé pokusy o vymazání židovské historie proto nejsou nikterak zanedbatelné záležitosti. I tak je ale parodie dokáže vysvětlit tam, kde by traktát sbíral prach. WOKE se může zdát pro církev podivným souputníkem, nicméně vendeta dokáže spojit i ty nejnepravděpodobnější spolubydlící. Aby se WOKE nenechala zahanbit, pokusila se přepsat Bibli. Úhledná parodie zobrazující Ježíška narozeného palestinským arabským rodičům se může rovnat tisíci podrobných vyvrácení.

Vymyté mozky až k idiocii se WOKE chytají do sítě svých podvodů a vtip je na straně WOKE.

Některé živly v církvi se při přepisování Bible snažily lépe. Vycházeli z blonďatého árijského Ježíše bojujícího proti Židům a pokrokoví klerikové přetvořili Božího Syna v bojovníka proti křivdám. Inspirativní volba – ve světě plném stížností nemůže být nic univerzálnějšího. Organizace pro osvobození Palestiny, složená z muslimů, se nyní může Ježíše dovolávat, jakmile jí spadne čepice Santa Clause nebo velikonoční čepice. „Každé Vánoce Palestina slaví narození jednoho ze svých lidí, Ježíše Krista,“ hlásá prohlášení OOP k Vánocům 2013. Nejsem si vědom tvrzení, že by Ježíš byl muslim, ale OOP zřejmě nechává tuto možnost otevřenou.

Některé církevní denominace zase Ježíše nepovyšují, ale degradují. Místo aby tloukly meče v radlice a oštěpy v háky na stříhání, přiměly Ježíše, aby si vyzkoušel každodenní námahu utlačovaného palestinského Araba. Ježíš například stojí frontu na izraelském kontrolním stanovišti na „Západním břehu“. „Jak by se Ježíš vypořádal se stejnými pocity hněvu a hořkosti, které denně zažívají Palestinci,“ ptá se Munther Isaac z Betlémské biblické školy.

Arcibiskup Desmond Tutu nikdy nespekuloval o Ježíši. Tutu v roli břichomluvecké figuríny předával slova z nebeských úst Ježíše. „Ježíš se zlobil, že oni (Židé) mohou zavírat dveře jiným lidským bytostem,“ prohlásil Tutu.

Někteří křesťané zase jdou na věc naplno a tvrdí, že Ježíš nebyl Žid. Libanonský statistik Nassim Nicholas Taleb to nedávno uvedl na pravou míru.

„Ježíš má geneticky blíže k Palestincům než k Izraelcům. Ježíš byl Galilejec, nikoliv Judejec. … Nebyli  žádní ‚Židé‘, ale Judejci.“

Učinit z palestinských Arabů skutečné Židy je nejzřetelnějším případem využití zbavení identity, aby se Židé stali nadbytečnými a zralými k likvidaci.

Fiktivní palestinský Ježíš splňuje dvojici praktických cílů.

Zaprvé, vrací záznam palestinských Arabů daleko do minulosti. Od původu ve 20. století (zdá se, že rok 1968 je rokem vzniku tohoto národa) může nový Ježíš klást jejich původ do biblických dob.

Za druhé, vtahuje křesťany do muslimského tábora. Jestliže Izrael zachází s palestinskými Araby špatně a jestliže Ježíš byl Palestinec, je to pro křesťana o důvod víc nenávidět Izrael.

Možná se mnozí křesťané nepozastaví nad teologickou absurditou palestinského Krista.

Za prvé, jak napojit hliněnou postavu na evangelijní vyprávění o židovském páru, Josefovi a jeho těhotné ženě Marii?

A jak vysvětlit, že Ježíš slaví židovské velikonoce – poslední večeři?

A co si počít s trapnou skutečností, že se nikde v evangeliích neobjevuje název „Palestina“, zatímco evangelií se hojně zmiňuje „Judea“, tedy země Židů.

Ježíšomodifikátoři se dostávají do ještě hlubší díry, když sledují hvězdu do Betléma, k palestinské arabské oběti v její kolébce.

Označovat Židy za koloniální okupanty a zloděje arabské půdy může být dvousečná zbraň. Nemůžete mít svůj koláč a zároveň ho sníst.

„Mnohým z nás se zdá, že Ježíš je opět na kříži a kolem něj tisíce ukřižovaných Palestinců. Systém ukřižování izraelské vlády funguje denně.“

Palestinský duchovní Naim Ateek se v plné zuřivosti neubrání tomu, aby do svých pomluv nepsal Židy.

Vychloubačnější klerici, vědomi si jámy, kterou si vytahováním palestinského Ježíše kopou, zkoušejí jiný postup. Mitri Raheb, pastor evangelické luteránské vánoční církve v Betlémě, připouští, že v Ježíšově době tam Židé byli. Raheb však trvá na tom, že bibličtí Židé a dnešní izraelští Židé jsou dva odlišné národy.

„Jsem si jistý, že kdybychom udělali test DNA mezi Davidem, Ježíšem a Mitrim, který se narodil jen přes ulici od místa, kde se narodil Ježíš… DNA ukáže, že tam je stopa. Zatímco když dáte dohromady krále Davida, Ježíše a Netanjahua, nedostanete nic, protože Netanjahu pochází z východoevropského kmene, který ve středověku konvertoval k judaismu.“

Dělat z Rahebova argumentu nesmysl je docela jednoduché.. Pokud byl Ježíš skutečně palestinský Arab, jak to, že si Palestinská samospráva zvolila za svou ústavu právo šaría? A proč se Jásir Arafat vzepřel tradici a jmenoval muslimského guvernéra Betléma? Proč Arafat zosnoval muslimské převzetí betlémské městské rady? A proč Arafat přestavěl řecký pravoslavný klášter vedle kostela Narození Páně na své betlémské sídlo?

Mezi tolika anomáliemi je snad nejanomálnější samotný Nový zákon.

– Ježíšův učedník Lukáš píše, že Ježíš byl osmého dne obřezán (Lk 2,21) a že navštěvoval synagogu (Lk 4,16).

– Marek píše, že Ježíš byl označován za rabína (Mk 10,51).

– Abychom nevynechali Matouše, při Poslední večeři Ježíš slavil velikonoční seder (Mt 26,17).

Mýty a šílenství nenávisti napomáhají idiocii. Ale pak je Hitlerův Mein Kampf plný tohoto perfidního zboží.

Steve Apfel je zkušený odborník na antisionismus a obecně plodný autor. Po knize „Hadriánova ozvěna: Proč a proč kritici Izraele,“ vyjde v roce 2024 jeho nejnovější kniha „Hitler v srdci: antisionismus a jeho věřící“. Výběr z jeho díla je k dispozici na https://steveapfel.substack.com/ a na https://enemiesofzion.wordpress.com/.