Ačkoli mnoho arabských vůdců projevilo zájem o mírovou misi v Gaze, nejsou příliš nadšení z toho, že by se zapojili do plnohodnotné války s Hamasem.

Autor: Con Coughlin, Gatestone Institute, 2. prosince 2025

Naděje Donalda Trumpa na dosažení trvalého příměří v Gaze by mohly být fatálně ohroženy jeho snahou vytvořit mezinárodní stabilizační síly (ISF), které by místo teroristů Hamásu spravovaly pásmo Gazy.

V rámci svého rozsáhlého plánu na ukončení konfliktu v Gaze Trump navrhl vytvoření mnohonárodních sil složených z představitelů řady arabských a muslimských států, které budou mít za úkol udržovat bezpečnost v enklávě po dobu nejprve dvou let.

Klíčovou součástí mise těchto sil bude odzbrojení teroristů Hamásu a ukončení jejich dvacetileté vlády teroru v Gaze.

Během této doby kromě brutálního zacházení s místním obyvatelstvem využili příležitosti k neustálým teroristickým útokům proti Izraeli, které vyvrcholily invazí 7. října 2023.

Bylo by nepřijatelné, kdyby nástupce Hamásu postupoval stejně.

Vytvoření sil navržených Trumpem učinilo významný krok vpřed poté, co Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci navrženou USA, která podporuje Trumpův 20bodový plán na ukončení konfliktu v Gaze a zřízení mezinárodních stabilizačních sil.

ISF by byly odpovědné za dohled nad demilitarizací Gazy, včetně vyřazení zbraní z provozu a zničení teroristické infrastruktury.

V rámci tohoto procesu by měly za úkol zajistit úplné odzbrojení Hamásu.

Jak však v říjnu poukázal jordánský král Abdalláh II. v rozhovoru pro BBC:

„Jaký je mandát bezpečnostních sil uvnitř Gazy? Doufáme, že jde o udržování míru, protože pokud by šlo o vynucování míru, nikdo by se do toho nechtěl pouštět… Pobíhat po Gaze s zbraněmi a hlídkovat, to není situace, do které by se jakákoli země chtěla zapojit.“

Totéž platí pro mezinárodní síly, jak svět vidí v Libanonu. Už téměř půl století.

Text rezoluce uvádí, že členské státy se mohou také zapojit do Trumpova plánu na zřízení „Rady míru“, která by fungovala jako přechodná autorita dohlížející na obnovu a ekonomické oživení Gazy po skončení konfliktu.

Trump oslavil hlasování jako „okamžik skutečně historického významu“ v příspěvku na sociálních médiích. „Členové Rady a mnoho dalších zajímavých oznámení budou zveřejněny v příštích týdnech,“ napsal Trump.

Mike Waltz, velvyslanec USA při OSN, uvedl, že rezoluce, která obsahuje Trumpův 20bodový plán jako přílohu, „nastoluje možnou cestu k palestinskému sebeurčení… kde rakety ustoupí olivovým ratolestem a bude šance dohodnout se na politickém horizontu“.

„Oslabuje vliv Hamásu a zajišťuje, že se Gaza zbaví stínu teroru a bude prosperující a bezpečná,“ řekl Waltz radě před hlasováním. Kéž by.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN byla přijata navzdory kritice Ruska a Číny, které mají v Radě bezpečnosti právo veta.

Ruská a čínská delegace si stěžovaly, že rezoluce nedává OSN jasnou roli v budoucnosti Gazy. Obě země se nakonec hlasování zdržely.

I když má nyní Trumpův mírový plán pro Gazu formální podporu OSN, je jasné, že aby mohl fungovat, musí překonat řadu významných překážek, jako je neschopnost sil UNIFIL kontrolovat Hizballáh v Libanonu a v neposlední řadě také ostrý odpor, který koncept ISF vyvolal u Hamásu.

V reakci na hlasování OSN Hamas zopakoval, že se nevzdá zbraní, a argumentoval, že jeho boj proti Izraeli představuje „legitimní odpor“.

Hamas také odsoudil vytvoření „Rady míru“ a v prohlášení uvedl, že „rezoluce ukládá pásmu Gazy mezinárodní mechanismus opatrovnictví, který náš lid a jeho frakce odmítají“.

Naopak Palestinská samospráva vydala prohlášení, v němž rezoluci uvítala a uvedla, že je připravena se podílet na jejím provádění.

Vzhledem k tomu, že extrémní teroristické skupiny, jako je Hamas, již odsoudily Trumpovy návrhy na další fázi příměří v Gaze, může Bílý dům čelit potížím při přesvědčování arabských a muslimských zemí, aby poskytly vojáky potřebné k vytvoření mnohonárodních sil.

Hamas tvrdí, že pověření ISF provést úplné odzbrojení teroristické organizace z ní činí bojovníka jednajícího jménem Izraele, což je prohlášení, které prakticky zaručuje, že mnohonárodní síly se mohou snadno ocitnout v násilném konfliktu s islamistickou skupinou.

Podle jedné zprávy Hamas již jasně dal najevo, že „palestinský lid… nedovolí žádné opatrovnictví ani vnucování jakýchkoli vnějších řešení nebo rovnic“.

„Samostatně Popular Resistance Committees (PRC), skupina spojená s Hamasem, uvádí, že považuje jakýkoli pokus o nasazení mezinárodních nebo jiných sil v Gaze za „agresi“ a bude s nimi zacházet jako s okupačními silami.“

Ačkoli řada zemí s muslimskou většinou, včetně Indonésie, Ázerbájdžánu a Egypta, vyjádřila ochotu misi podpořit, jsou opatrné, pokud jde o plné závazky.

Ačkoli mnoho jejich vůdců projevilo zájem o mírovou misi v Gaze, nejsou příliš nadšeni z toho, že by se zapojili do plnohodnotné války s Hamasem.

Pokud by k tomu došlo, Trumpovy pokusy o ukončení konfliktu v Gaze by vedly pouze k zahájení nové fáze bojů v této válkou zmítané oblasti.

Trumpova administrativa proto pravděpodobně čelí značným obtížím ve svých snahách o zřízení ISF. Několik spojenců Washingtonu, jako jsou Spojené arabské emiráty a Jordánsko, již odmítlo poskytnout vojenskou pomoc, dokud nebude jasná přesná povaha této mise.

Turecko, které je ochotné se do Gazy zapojit, bylo vyloučeno kvůli svým sympatiím k Hamásu.

O rostoucí zoufalosti Trumpovy administrativy přejít k další fázi svého mírového plánu pro Gazu svědčí i to, že oslovila legitimní vládu válkou zmítaného Jemenu, aby vyslala vojáky, ačkoli se ukázalo, že je zcela neschopná bránit vlastní zemi před húsijskými rebely podporovanými Íránem.

A tak zatímco Trump možná oslavuje rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN podpořit jeho mírový plán pro Gazu, brzy možná zjistí, že jeho realizace může být nemožným úkolem, dokud v Gaze zůstanou teroristé Hamásu.