Dvanáct dnů, které otřásly Blízkým východem a celým světem

V minulém díle jsem se pokusil zmapovat dostupné informace o íránském jaderném programu, o trochu osvěty v podobě populárně vědeckých popisů jak se dá dospět k jaderné bombě.

Nyní se tedy podíváme v této snad už poslední části na válku, kterou mezi sebou svedly Stát Izrael a Íránská islámská republika.

Je zajímavé, že se nikde nelze dovědět, proč Írán tak moc o jadernou výzbroj usiluje. Když se nad tím zamyslíte, nedává to smysl. Nikdo ho od války mezí ním a Irákem neohrožuje. Ani arabské země ani Izrael, který je z mnoha stran vykreslován jako hrozba.

Zde je mapa arabského světa. Celý tento svět dlouhodobě hlásá, tedy až na pár výjimek, že Izrael je pro něj hrozbou. Připojte k tomu Írán. A pokuste se neumlátit smíchy nad absurditou tohoto tvrzení.

Tak proč? Proč zrovna Írán vynaložil neskutečné prostředky do jaderného programu, budování raketových kapacit a do kosmického programu?

Myslím si, že možná odpověď zní: Izrael za to může, i když to nebylo jeho cílem. Je mi jasné, že jsem právě naštval mnoho lidí, ale vím proč jsem to napsal.

Asi nikdo z nás nepochybuje o tom, že Izrael má jadernou výzbroj. Zde na tomto webu jsem o tom vytvořil podrobnou práci. Jsem přesvědčený, že Izrael má:
– jaderné bomby
– jaderné hlavice do raketových nosičů pozemních, leteckých i námořních
– zcela jistě by zvládl vyrobit i jaderné granáty pro jaderné dělostřelectvo
– je zde i možnost jaderných torpéd

K tomu víme, že má kompletní jadernou triádu, tedy letecké, raketové i námořní nosiče způsobilé dopravit jaderné zařízení na cíl.

Jenže, a to je první problém, Izrael tuto skutečnost nikdy nepřiznal, nikdy nepodepsal nic, co by ho mohlo v jaderném úsilí omezovat a nikdy nepřipustil jakoukoliv kontrolu svého jaderného programu. Izrael takto postupuje od počátku svých jaderných aktivit. A na tento aspekt Írán vytrvale poukazuje s tím, že on dlouhá léta strpěl kontroly kdekoho a Izrael nemusí.

A problém druhý je ten, že nikdy nezveřejnil nic, co by se dalo nazvat jadernou doktrínou. Takže nikdo ani netuší, jak a za jakých podmínek by Izrael svoji jadernou výzbroj použil. Jste-li paranoidní a neustále Izraeli vyhrožujte likvidací – což Írán vytrvale činí – stačí málo, aby jste dostal strach z jaderné výzbroje toho, koho chcete zničit.

Jak asi uvažovali v Íránu? Jestli Izrael má jadernou výzbroj, určitě ji použije při konvenčním napadení pokud začne prohrávat. A to jak na bojišti tak i při útoku na mocenská, výrobní a vojenská centra útočníka či útočníků. Tomu lze zabránit, pokud mám vlastní jadernou výzbroj. Pokud ne zabránit, tak alespoň za strašlivou cenu Izrael zničit.

A je moje nezcizitelné právo si jadernou výzbroj pořídit.

Tak mi to vychází, a že jsem se tomu věnoval opravdu dlouho. Ale samosebou, mohu se hluboce mýlit. Zde má čtenář volné pole. Pokud ví něco co já ne, rád si rozšířím obzory.

Ačkoli Írán a Izrael již dlouho vedou zástupný konflikt, v roce 2024 došlo poprvé k přímému konfliktu mezi oběma zeměmi. Írán proti Izraeli vytvořil seskupení které nazývá OSA ODPORU. Je to seskupení teroristů a nosnými jsou palestinský Hamas, libanonský Hizballah a jemenští Hutiové. Je jich ještě více, ale tito tvoří nosný triumvirát.

V době co nás zajímá je Hamas velmi těžce potlučený, ale bojuje dál, Hizballah utrpěl katastrofální porážku a jediní Hutiové jsou tak nějak ve formě. Ale jejich možnosti omezuje to, že nemají přímý kontakt a jejich sporadické raketové útoky nemohou Izrael zásadně ohrozit.

Větší hrozbou jsou pro mezinárodní obchod tím, že potápí civilní lodě v Rudém moři, ale to Izrael zas tak moc neřeší a spíše se dobře baví zbabělostí nejen západního světa, který se bojí udělat tomu nekompromisní přítrž. Jakoby nikomu nevadilo že Hutiové provedou vzdušný výsadek na civilní plavidlo a obsadí ho a nebo na něj udeří raketami a drony…

Hořící tanker v Rudém moři…

Postupnou eskalaci jsem popsal v prvním díle. Takže už víme, že po leteckém útoku na íránský konzulát v Damašku, který je připisován Izraeli, provedl Írán v dubnu 2024 útok na Izrael. V témže měsíci provedl Izrael odvetu, což byly první přímé vojenské konfrontace mezi oběma státy.

V červenci provedl Izrael atentát na Ismáíla Haníju, předsedu politbyra Hamásu, a to bylo pro Írán velké ponížení. V září potom byl v rámci izraelského útoku na Hizballah zabit Hasan Nasrallah, do té doby jakoby nedotknutelný člověk.

A to vedlo k tomu, že v říjnu zaútočil Írán na Izrael a naopak.

V prosinci došlo k pádu režimu rodiny al-Asadových v Sýrii, čímž Írán přišel o jednoho spojence. Navíc musel vyklidit celé syrské území, ztratil schopnost přímé podpory Hizballahu. Prostě jedna jobovka za druhou.

A víme, že tyto konfrontace pomohly Izraelským vojákům a rozkrýt schopnosti íránské PVO, kterou navíc cíleně oslabili.

Dne 12. června 2025 ABC News informovala, že Izrael zvažuje vojenskou akci proti Íránu. O několik hodin později byli podle CBS News američtí představitelé informováni, že Izrael je „plně připraven“ zahájit operaci proti Íránu a Trumpova vláda údajně zvažovala, jak Izrael podpořit, aniž by operaci vedla.

Mike Huckabee, americký velvyslanec v Izraeli, uvedl, že je nepravděpodobné, že by Izrael zaútočil na Írán bez souhlasu Trumpovy vlády. Já si to myslím také, bylo to dopředu domluveno a sladěno. Izrael navíc informoval Trumpovu vládu, že o zahájení útoků bude předem informována, aby Donald Trump nevypadal jako idiot, což nemá rád. Americký prezident Donald Trump hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v předvečer útoků a později přiznal, že o plánovaných akcích Izraele věděl předem. Podle nejmenovaného izraelského představitele Spojené státy věděly o plánované operaci nejméně týden předem. Já myslím, že to věděli déle. Protože jejich vstup do války potřeboval hodně času na plánování a praktickou přípravu.

Je možné, že izraelský úder na Írán urychlila i další vážná politická krize v Izraeli. V červnu 2025 opozice vyvolala hlasování o důvěře vlády. Rozkol vznikl díky otázce služby v armádě pro ultraortodoxní Židy. Aliance Sjednocený judaismus Tóry pohrozila podpořením vyslovení nedůvěry a rozpuštění Knesetu.

Jedna z mnoha demonstrací ortodoxních židů proti službě v armádě. Já osobně bych je do armády nahnal, i kdyby měli jen kopat latríny a šurovat podlahy mazlákem. Kolik mladých mužů a žen bojuje a tito se vezou a ještě útočí na stát, který jim ustupuje…

Faktem je, že když během této vládní krize izraelská armáda zaútočila na íránský jaderný program, politické strany opět semknuly a odmítaly posilovat vnitropolitické hnutí. O plánu útoku na Írán se přitom koaliční členové vlády dozvěděli necelý den před hlasováním o případném rozpuštění Knesetu. Jak se zdá, Bibi je pořád hodně dobrý politický taktik. Opozice po oznámení provedení prvního útoku na Írán návrh bodu hlasování o vyslovení nedůvěry vládě stáhla ze schůze Knesetu. Netanjahu nakonec slíbil rozvolnění podmínek pro charedim a Kneset v době války odmítl hlasovat o svém rozpuštění.

První den bojů – 13. červen 2025

V časných ranních hodinách zahájilo Izraelské vojenské letectvo údery zaměřené na íránská jaderná zařízení a vojenskou infrastrukturu. Do 6:30 ráno letectvo provedlo celkově pět vln útoků. Do útoků se zapojila také zpravodajská služba Mosad, která provedla sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu.

Mluvčí Izraelských obranných sil Efi Defrin uvedl, že bylo nasazeno více než 200 stíhacích letounů, včetně F-35l Adir, které zasáhly více než 100 cílů.

Podle nejmenovaného armádního činitele Mosad vybudoval poblíž Teheránu tajnou základnu dronů. Drony byly aktivovány přes noc a zasáhly odpalovací zařízení raket země-země namířená proti Izraeli. Kromě toho byla do Íránu pašována vozidla přepravující zbraňové systémy. Třetím tajným úsilím bylo rozmístění přesných raket komandy Mossadu poblíž protiletadlových stanovišť ve středním Íránu.

Operace se opíraly o „průlomové myšlení, odvážné plánování a chirurgické použití pokročilých technologií, speciálních jednotek a agentů operujících v srdci Íránu a zároveň se vyhýbají očím místních tajných služeb,“ uvedl úředník.

Tyto systémy výrazně poškodily íránskou protivzdušnou obranu a poskytly izraelským letadlům vzdušnou nadvládu a svobodu akce nad Íránem.

Je evidentní, že mimo tuto přiznanou základnu u Teheránu jich muselo být v Íránu ještě několik menších a hodně to vypovídá o tom, jak hluboko byl Írán infiltrován, koneckonců zuřivý hon na špiony otřásá Íránem ještě v této době.

Někdy se připisuje izraelským tajným službám i obrovský výbuch v přístavu Shahid Rajaee, což je asi největší přístav který Írán provozuje a jde přes něj až 80 milionů tun komodit. Došlo k němu 26. dubna 2025 a Írán ho připsal na vrub porušení bezpečnostních opatření. Jenže vyšetřování a spekulace vedou k tomu, že explodovaly chemikálie potřebné pro výrobu tuhých raketových pohonných hmot. Dodané z Číny.

Jeden analytik přirovnal výbuch k explozi v Bejrútu v roce 2020 s tím, že se jedná o vznícení a explozi chloristanu sodného (používaného k výrobě raketového paliva) nebo dusičnanu amonného (používaného jako hnojivo ). Výbuch byl také spojován s dodávkou chloristanu amonného, silného oxidačního činidla používaného v raketovém palivu. Poradenská firma zabývající se námořními riziky se domnívala, že explozi způsobila nesprávná manipulace s chloristanem amonným. Přístav v březnu obdržel z Číny zásilku chloristanu amonného, která měla doplnit íránské zásoby pro výrobu raket.

Když potom víme že právě v době exploze probíhala v Ománu jednání mezi USA a Íránem o jaderné dohodě, tak se to tak nějak propojí. Ale Izrael to nekomentoval a Írán jej neobvinil. Možná proto, aby nemusel pro zachování vlastní tváře na Izrael odvetou zaútočit.

Celkový pohled na hořící přístav po výbuchu

Destruovaný přístav. Ztráty na životech a zdraví byly velmi těžké. Možná až 250 mrtvých a 2 500 raněných

No a my se vrátíme k prvnímu dni. Během útoků nedošlo k žádným jaderným haváriím, jelikož Izrael nezasáhl funkční jaderné reaktory. Jadernou katastrofu si nepřeje nikdo.

Kolem 3 hodiny ráno vyhlásil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac celostátní stav nouze, varoval před očekávaným odvetným útokem a řekl, že v případě izraelských útoků jde o „preventivní údery“. Z důvodu možného protiútoku se po celém Izraeli rozezněly sirény.

Výbuchy byly hlášeny po celém Teheránu, včetně okolních vojenských základen a čtvrti Šahrák-e Mahálátí, kde bydlí vysocí představitelé íránských ozbrojených sil. Podle časopisu Time se v důsledku síly některých výbuchů zřítilo několik budov. Izrael také zasáhl města Isfahán, Kermánšáh a Arák.

Jaderné zařízení v Araku po náletu – dokonalý bodový zásah nejdůležitějšího objektu

Terčem útoků se stalo jaderné zařízení v Natanzu, kde se nachází jedno z hlavních středisek íránského jaderného programu. Zasaženy byly rovněž jaderné elektrárny v Chondábu a Chorramábádu. Podle prohlášení Mezinárodní agentury pro atomovou energii s odvoláním na íránské úřady nedošlo v jaderném zařízení v Natanzu po izraelských útocích k žádnému zvýšení úrovně radiace.

V časných odpoledních hodinách Izrael provedl údery poblíž letiště v Tabrízu. Izrael zasáhl také Šíráz. K výbuchům došlo rovněž na letecké základně Hamadán a vojenské základně Párčín, vážně poškozené už před rokem. K dvěma výbuchům došlo také poblíž podzemní továrny na obohacování uranu ve Fordo, kde údajně protivzdušná obrana sestřelila izraelský bezpilotní letoun.

Strategická základna Parčín před finálním úderem, jedna její část

Ta samá místa po náletu, ukazují zničený sklad a hlavně provozy na míchání, lisování a laborování tuhých raketových pohonných hmot.

V průběhu dne IOS potvrdily, že zasáhly Centrum jaderné technologie v Isfahánu.

Íránská média informovala, že nad íránským vzdušným prostorem byly sestřeleny nejméně dva izraelské stíhací letouny a byla zajata pilotka. IOS tuto informaci popřely. Naopak podle izraelského ministra obrany byla při leteckém útoku na íránské podzemní velitelské centrum zabita většina velitelů letectva Islámských revolučních gard.

Podle izraelské záchranné služby Magen David Adom bylo při íránských útocích během večera zraněno 63 osob, přičemž 1 osoba je v kritickém stavu a 1 osoba je ve vážném stavu.

Brzy ráno íránská média informovala o výbuchu na mezinárodním letišti Teherán-Mehrabád, který způsobil velký požár. Podle agentury Fars zasáhly letiště dvě rakety. Íránská protivzdušná obrana sestřelila rakety nad Isfahánem a několik izraelských dronů na průzkumných misích v severozápadním Íránu. Náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil Ejal Zamir a velitel Izraelského vojenského letectva Tomer Bar prohlásili, že „cesta do Teheránu je připravena“.Izraelské obranné síly uvedly, že bombardovaly podzemní zařízení v západním Íránu, kde byly uskladněny balistické rakety a střely s plochou dráhou letu, přesná lokalita nebyla uvedena

Írán prohlásil, že sestřelil další izraelskou stíhačku. Asi se ve štábu izraelských vzdušných sil dobře pobavili. Íránské ministerstvo ropy oznámilo, že byly napadeny dvě ropná pole v provincii Búšehr. Izraelské obranné síly prohlásily, že ovládly vzdušný prostor od západního Íránu po Teherán. Podle Červeného půlměsíce Izrael zasáhl 18 z 31 íránských provincií a 1 414 jeho zaměstnanců se podílelo na záchranných pracích.

Údajně sestřelený izraelský letoun F-35. I já bych na fotofiltru zmastil lépe.

V 23:11 místního času izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu útoků na vojenské cíle v Teheránu. Ve městě byly zasaženy sklady ropy a benzínu, což způsobilo výpadek elektřiny ve čtvrti Šahrán. Agentura Tasním uvedla, že bylo zasaženo sídlo ministerstva obrany a budova Organizace pro obranné inovace a výzkum.

Celkově bylo v první vlně nasazeno okolo 200 bojových letounů a přes 30 letounů podpůrných – tankery, průzkum a oslepení zbývajících radarů íránské PVO

Nasazeny byly letouny:
F-15I Raam
F-16I Sufa, F-16C/G Fighting Falcon známé jak Baz
F-35 I Adir, které odpalovaly dálkové střely a využily i své schopnosti radioelektronického boje. Navíc nad své cíle doletěly bez tankování ve vzduchu, díky přídavným nádržím o velké kapacitě.
F-15 několika modifikací Eagle, známe jako Barak

Zde jsou malé fotografie chronicky známých izraelských strojů, F-16I a F-35I, asi nejstarší a nejnovější stroje, které má Izrael v bojovém nasazení. Oba odvedly skvělou práci

Nasazené zbraně? Jako první to byly se vší pravděpodobností letecké balistické střely Rampage a Golden Horizon a následovaly střely vzduch země Popeye a Delilah. Zde to bylo dáno tím, že díky jejich doletu a chirurgické přesnosti je bylo možno odpálit ještě nad Irákem, mimo jakoukoliv hrozbu ze strany íránské PVO a PRO.

Izraelský F-16 I Sufa odhazuje střelu Rampage. Na této střele je zajímavé to, že je to původně dělostřelecká raketa EXTRA, kterou Izraelci za malých nákladů modifikovali do střely vzduch země. Velmi nebezpečná zbraň.

Střela Delilah, zavedena byla v roce 1995, poprvé bojově použita v červnu 2006 nad Libanonem. Střela je schopna vyčkávat v cílovém prostoru před potvrzením cíle. Její navádění je možné přes GPS a inerciální navigační systém. Je možné ji ale také navádět pomocí CCD kamery a IČ senzoru.

Íránská PVO a PRO ale utrpěli v první fázi útoku takové škody, že když nastoupily letouny s naváděnými pumami – nic je neohrožovalo. Zde to byla široká škála, pečlivě vybrané podle cílů, které měly jednotlivé letouny a nebo malé skupiny letounů ničit.

Byly to pumy nazývané Barad Kaved, po našem Těžké krupobití, a to pumy GBU-31(V)1/B o hmotnosti 900 kilogramů s tříštivotrhavým účinkem, potom pumy GBU-31(V)3/B s penetračními účinky a náplněmi BLU-109 a potom lehčí pumy GBU-38 o hmotnosti cca 250 kilogramů.

Obrázky ukazují těžké krupobití GBU-31(V)1/B  a Ostré krupobití  GBU-39/B SBD

Další byly použity pumy z projektu Barad Had, neboli Ostré krupobití typ  GBU-39/B SBD o hmotnosti 110 kilogramů vypuštěné ze čtyřnásobných závěsníků BRU-64/A na cíle o malé ploše.

V menší míře se uplatnily i poměrně staré, ale pořád účinné pumy řady Paneway, hebrejsky Zarit, po našem Rozhoz, viz obrázek níže, chronicky známá výzbroj.

Široce byly použity i izraelské pumy – tedy vlastní vývoj a výroba – série Rafael SPICE a to
SPICE 2000 čili Barad Plada – Ocelové krupobití o hmotnosti 900 kilogramů
SPICE 1000 čili Barad Kal – Lehké krupobití o hmotnosti 450 kilogramů
SPICE 250 čili Barad Katan – Malé krupobití o hmotnosti 110 kilogramů

 Obrázek výše ukazuje ty větší dvě pumy řady SPICE.

Těchto cca 200 úderných strojů použilo asi 330 raket a pum a zasáhli přibližně 100 íránských cílů. Pro Íránce to musel být těžký šok. Je zajímavé a pro vysokou účinnost těchto prvních útoků je příznačné, že útok směroval i na významné jaderné vědce a vysoké důstojníky všech íránských ozbrojených složek. A to ten šok asi výrazně prohloubilo.

Hořící objekty v Teheránu

Podle íránského ministerstva zdravotnictví od 13. do 24. června 2025 v důsledku izraelských náletů bylo zabito nejméně 610 lidí.

Agentura Fars, napojená na Islámské revoluční gardy, oznámila, že při izraelských útocích ze 13. června bylo zabito nejméně 78 lidí a dalších 329 bylo zraněno. Íránský velvyslanec při OSN Amír-Sa’íd Íravání ve svém projevu před Radou bezpečnosti OSN uvedl, že „drtivá většina” zabitých byli civilisté. Podle jiného zdroje zahynulo při útocích nejméně 90 osob.

Agentura Reuters napsala, že při útocích bylo zabito nejméně 20 vysokých velitelů. Mezi potvrzenými oběťmi jsou:
Generálmajor Mohammad Báqerí, náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Íránské islámské republiky – katastrofa
Generálmajor Hosejn Salámí, vrchní velitel Islámských revolučních gard – katastrofa.

Oba vyobrazeni níže

Brigádní generál Amír Alí Hádžízáde, velitel Vzdušně-kosmických sil Islámských revolučních gard – velmi těžká ztráta
Brigádní generál Mansúr Safarpúr, velitel leteckých sil Islámských revolučních gard v oblasti Teheránu – další katastrofa
Brigádní generál Masúd Šanéjí, náčelník štábu vrchního velitele Islámských revolučních gard – to muselo zabolet prezidenta
Generálmajor Gholám Alí Rašíd, velitel centrálního velitelství Chátam al-Anbijá
Brigádní generál Masúd Tadžíb, mluvčí Vzdušně leteckých sil Islámských revolučních gard – zmizela první hlásná trouba režimu
Brigádní generál Džavad Džarsara, mluvčí Vzdušně leteckých sil Islámských revolučních gard – druhá hlásná trouba režimu
Mohammad-Bagher Taherpour, velitel jednotky bezpilotních letounů vzdušných sil Islámských revolučních gard – pro možnou odvetu proti Izraeli velmi tvrdý úder
Aminpour Joudaki, Taherpourův nástupce
Brigádní generál Davoud Šajkijan, velitel jednotky protivzdušné obrany Islámských revolučních gard – katastrofa
Brigádní generál Mohammad Kazemi, náčelník zpravodajské služby Islámských revolučních gard – velmi citelný úder
Hasan Mohaqiq, zástupce náčelníka zpravodajské služby Islámských revolučních gard
Brigádní generál Réza Mozaffarinia, velitel Centra speciálních zbraní v Organizaci pro obranné inovace a výzkum (SPND) – velmi citelný úder
Brigádní generál Mohammed Džafar Asadí, inspektor v ústředním velitelství Chatám ol Anbía (společné operační velitelství)
Brigádní generál Mohammad Réza Násir Baghban, zástupce vrchního velitele Islámských revolučních gard pro zpravodajské služby
Brigádní generál Abbás Núri, zástupce velitele pro logistiku při velitelství pozemních sil na jihozápadě Íránu
Sajíd Izadí, velitel Palestinských sborů – to musí mrzet Hamas, jeho lidem se v Íránu nevede dobře.
Behnam Šahrijárí, velitel jednotky 190.

Těmito komentáři nic a nikoho nezesměšňuji. Byli to představitelé ozbrojených a zpravodajských složek suverénního státu a byli zabiti ve svých domovech nebo na pracovištích bez vyhlášení války. Vím proč to Izrael udělal, dokážu to pochopit jako nutnost a současně výstrahu pro budoucnost, ale rád bych znal erudovaný pohled právníků… i proto, že takovým otázkám budu čelit v budoucnosti při přednáškové činnosti

Izraelské obranné síly informovaly, že při útoku na podzemní velitelství byla zabita většina vedení Vzdušně-kosmických sil Islámských revolučních gard. Je potřeba vnímat, že takové ztráty klíčových zkušených důstojníků z mnoha složek přispělo k velkému rozvratu schopnosti Íránu bránit se.

Podle íránských státních médií byli zabiti také jaderní vědci Ferejdún Abbásí a Mohammad Mehdí Tehránčí. Podle agentury Tasním bylo zabito šest vědců, zatímco Izrael uvádí devět.

Íránská státní zpravodajská agentura uvedla, že při útocích zahynulo několik civilistů, včetně dětí. Íránská státní televize informovala, že při útoku na budovu v Teheránu zahynulo 60 lidí, včetně 20 dětí. Guvernér severozápadní provincie Východní Ázerbájdžán uvedl, že při útocích v provincii bylo zabito 31 lidí, včetně 30 vojáků a jednoho člena Íránského červeného půlměsíce.

Opravdu by mě velmi zajímalo, co na tento první den říká mezinárodní právo a mezinárodní válečné právo.