Německá kancléřka přistála v Izraeli, aby zde na nejvyšší úrovni řešila otázky ohledně podnikání, boje proti antisemitismu a řadu dalších geopolitických otázek.

Od: AP a World Israel News

Jako určité vyvrcholení po řadě společných vládních konzultací, které zdůraznily těsnou vazbu obou zemí sedmdesát let po holocaustu, a to i přesto, že poslední vývoj tyto těsné vazby prověřil, absolvuje německá kancléřka Angela Merkelová návštěvu Izraele.

Její dvoudenní návštěva by se měla zaměřit na dvoustranné ekonomické otázky s důrazem na inovační, technologické a rozvojové projekty. V pozadí ovšem budou ostré rozdíly v izraelské a německé politice vůči Íránu a Palestincům.

Merkelová, která je doprovázena velkou částí své vlády, velkou obchodní delegací a jejím novým pověřencem pro boj s antisemitismem, navštíví izraelský památník holocaustu Yad Vashem a přijme čestný doktorát od Haifské univerzity. Je to sedmé takovéto společné setkání vlád od doby, kdy Izrael a Německo tuto tradici před deseti lety založily.

Krátce poté co přistála, zamířila Merkelová do Jeruzaléma, aby zde povečeřela s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Německo je největším obchodním partnerem Izraele v Evropě a samo sebe označuje za vůdce v boji proti antisemitismu.

Rozdílné pohledy a přístupy se ovšem prohloubily po volbě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Netanjahu je jedním z nejdůležitějších mezinárodních stoupenců D. Trumpa a chválil ho, že odstoupil od íránské jaderné dohody, kterou Merkelová a další světoví lídři pomohli v roce 2015 dojednat. Netanjahu tvrdí, že tato dohoda nebrání Islámské republice ve vývoji jaderných zbraní.

Trump také uznal izraelský Jeruzalém za jeho hlavní město a přemístil tam americké velvyslanectví, kromě toho snížil finanční prostředky Palestincům, které označil za zodpovědné za zastavení mírových rozhovorů na Blízkém východě.

Netanjahuovo setkání s Merkelovou bylo sice přátelské, ovšem občas zamrzalo.

Merkelová i nadále vyzývá k založení palestinského státu a Německo požadovalo, aby se Izrael zdržel zbourání nelegální arabské osady nazývané Chán al-Ahmár, jejímž obyvatelům Izrael nabídl, aby se znovu usadili několik kilometrů dál.

Nejvyšší soud Izraele nedávno odmítl konečné odvolání proti jejímu zbourání a její obyvatelé jsou tak k němu každý den o krok blíž.

Izraelští představitelé tvrdí, že neočekávají, že tato otázka – nebo dlouhodobá preference Merkelové ohledně udržení dohody o Íránu – zastínily návštěvu, od níž se očekává, že přinese nové ekonomické dohody, vytvoření formální výměny mládeže a obnovení závazku bojovat proti antisemitismu, poté, co Izrael upozornil na několik nedávných incidentů, které se v Německu udály.

Obě země navázaly diplomatické styky v roce 1965, po němž Německo začalo platit odškodnění za holocaust, německý pokus o vyhlazení židovského obyvatelstva, ve kterém bylo zavražděno 6 milionů Židů.

První společná konzultace proběhla v březnu 2008, kdy Merkelová a její kabinet dorazily k 60. výročí nezávislosti Izraele. Během této třídenní návštěvy se Merkelová obrátila na izraelský parlament v němčině a vyjádřila zahanbení nad holocaustem. 20minutová řeč Merkelové přinesla standing ovation.