Stovky galilejských jeskyní byly ztotožněny s těmi, které popisoval Josephus téměř před 2 000 lety.

Od Rossella Tercatin, 4. března 2020

Zhruba před dvěma tisíci lety, v prvním století našeho letopočtu, Josef ben Matitjahu opustil Jeruzalém a dostal se do Galileje jako velitel, který měl vést tamější Židy do povstání proti Římanům. Jen pár měsíců nato byl zajat Římany a začala se cesta, která ho dovedla k tomu, že se stal Josephem Flaviem, římským občanem a autorem některých nejdůležitějších děl židovské historie všech dob.

Studium jeho písemností přimělo Dr. Yinona Shivtiela, vedoucího lektora na Safed Academic College, k zahájení výzkumu, díky kterému přes patnáct let identifikuje místa důležitá v době První židovské války. Shivtielův výzkum, publikovaný minulý měsíc v deníku The Ancient Near East Today americkými školami orientálního výzkumu, ztotožňuje stovky a stovky galilejských jeskyní s těmi, které se využívaly v boji proti římskému impériu. Některé z nich zůstaly nedotčené až do dnešního dne.

„Ve svých knihách Josephus popisuje, jak opevnil 18 osídlení v době, kdy byl velitelem v Galileji. Pracoval jsem na tom, abych pochopil, co tím myslel.“ Řekl pro The Jerualem Post

Ve svém výzkumu Shivtiel navštívil množství archeologických míst považovaných archeology za totožné s těmi, které popisoval Josephus, včetně Tiberiady, Arbelu a Meronu. Čeho si všiml bylo, že všechny byly v blízkosti velmi prudkých srázů a mnohých přírodních jeskyní.

Výzkumník, který je také zástupcem the Cave Research Center, začal navštěvovat jeskyně, z nichž některé jsou přístupné pouze, pokud na ně vyšplháte či sestoupíte po laně dolů. To, co se naskytlo jeho očím, bylo ohromující: množství nálezů, včetně mincí, nádob, lamp a částí šípů datovaných přesně do prvního století. Další obrysy lisů na olivy, nádrží na vodu, a dokonce obřadných lázní (mikve).

Díky objevům pochopil, že jeskyně jsou vskutku těmi, popsanými Josephem.

„Rozumím, že jeskyně představovaly obranný význam popsaný v jeho knihách. Můj výzkum se rozvinul pod myšlenkou, že během povstání proti Římanům si Židé připravovali jeskyně jako možné úkryty. Tak jako to dnes s úkryty děláme my v moderním Izraeli. Vybrali si nejstrmější srázy a přinesli, co potřebovali k přežití. Když uslyšeli, že se blíží Římané, nalezli tam útočiště.“ Říká vzdělanec.

Shivtiel dodává, že v osídleních, která nebyla poblíž kopců nebo jeskyní, objevil další obrannou techniku: obyvatelé si pod domy vykopali malé dutiny a síť podzemních chodeb, které mohly být používány ke skrýši a útěku, kde je bylo pro římské vojáky obtížné sledovat.

„Pod židovskými osídleními jsem nalezl přes 75 z těchto komplexů pro skrývání, všechny s datováním zpět do prvního nebo druhého století – času Druhé židovské války (také označované Povstání Bar Kochby, pozn. překl.).

Souhrnně, vědec identifikoval přes 900 jeskyní a vysvětluje, že výzkum pokračuje.

„Nyní se zaměřuji na západní Galileu. Právě jsem na strmém srázu nalezl jeskyni a snažím se identifikovat, k jaké populaci náležela,“ říká.

„Musím dodat, že už mi je 70 a stále šplhám a lezu,“ se smíchem zakončil. „Doufám, že v tom budu moci pokračovat po mnoho dalších let.“